Washington - Americký prezident Barack Obama podepsal v noci na sobotu nařízení, kterým se omezují plánované federální výdaje. Do konce září tak budou muset jednotlivá ministerstva a další státní organizace seškrtat zhruba 85 miliard dolarů (asi 1,7 bilionu Kč).
Americký prezident Barack Obama podepsal v noci na sobotu nařízení, kterým se omezují plánované federální výdaje. Do konce září tak budou muset jednotlivá ministerstva a další státní organizace seškrtat zhruba 85 miliard dolarů (asi 1,7 bilionu Kč).
Obama se do poslední chvíle snažil této situaci zabránit, s republikány se ale nedokázal dohodnout na oboustranně přijatelném řešení, jak výdaje snížit.
Oficiálně tak začal platit takzvaný sekvestr, tedy automatické výdajové škrty, které zasáhnou celou státní správu. Vláda už avizovala, že bude muset zkrátit pracovní dobu některým státním zaměstnancům, protože je nemá z čeho zaplatit. Méně peněz bude na obranu, zdravotnictví, vzdělání, ale i na běžnou státní agendu.
Obama nařízení podepsal v pátek večer (v sobotu časně ráno středoevropského času), tedy hned první den po vypršení lhůty pro dohodu. O snížení výdajů se mělo rozhodnout už do konce loňského roku, politici se ale tehdy dokázali shodnout pouze na zvýšení některých daní a lhůtu pro dohodu o snížení výdajů prodloužili do konce února. V pátek měl prezident a Kongres poslední šanci se dohodnout, to se ale nestalo.
Škrty se nedotknou jen hrstky státních zaměstnanců, především vojáků v aktivní službě. Ušetřeny budou také státní programy na boj s chudobou a na pomoc lidem s nejnižšími příjmy.
Škrty v objemu 85 miliard dolarů se budou zavádět postupně ode dneška až do konce fiskálního roku, což je 30. září. Pak nastoupí druhá část škrtů v objemu až 1,2 bilionu dolarů (asi 23,7 bilionu Kč), která se bude postupně zavádět v dalších deseti letech. Během celé té doby ale mají republikáni a demokraté možnost se dohodnout na jiném, oboustranně přijatelném řešení.
Související
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
USA (Spojené státy americké) , Barack Obama , škrty
Aktuálně se děje
před 23 minutami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 1 hodinou
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 1 hodinou
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 1 hodinou
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 1 hodinou
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 1 hodinou
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 2 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 2 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 3 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 4 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.
Zdroj: Libor Novák