Duch SSSR ožívá? Chystá se podpis smlouvy o Euroasijské unii

Moskva opakovaně zdůrazňuje, ze EAHU není politický pakt, žádné články o politické spolupráci prý v dokumentu přichystaném k podpisu nejsou. Podle zpráv kazašských médií sice původní verze navrhovaná Ruskem takové body obsahovala, Kazachstán se ale proti podobným formulacím postavil. 

Osou EAHU má být podle zúčastněných států celní unie a jednotný hospodářský prostor pro volný pohyb lidí, služeb a kapitálu. Minsk a Astana si od nového uskupení slibují hlavně jednotný trh z ropou a plynem. Moskva zdůrazňuje, že Euroasijská hospodářská unie vznikla "na půdorysu" Společenství nezávislých států (SNS), politického uskupení, které sdružuje většinu zemí bývalého SSSR. 

Velkým problémem je ale pro zakladatele EAHU Ukrajina. Bývalý prezident Viktor Janukovyč odmítl koncem loňského roku podepsat asociační dohodu s Evropskou unií právě s ohledem na možné budoucí kontakty s Ruskem a jeho hospodářskými spojenci. Výměna vlády v Kyjevě ale Kremlu podle ukrajinských médií výrazně zkomplikovala integrační plány. Postoj budoucího prezidenta Petra Porošenka k hospodářským kontaktům s Ruskem bude pro Moskvu možná důležitější, než čtvrteční formální podpis smlouvy s Minskem a Astanou.

"Prezidenta mají nového, ale hospodářský kolaps zůstal. Pokud novému vedení dojde, v jaké je země situaci, přijde k rozumu a vydá se hledat kompromis," komentoval vztahy s Ukrajinou běloruský expert Alexandr Švec.

"Nejsem si jistá tím, že chce Moskva oživit ducha Sovětského svazu. Určitě chce posílit ochranu svých hranic a ekonomické vztahy s okolními státy. Ano, asi tam je i jistý imperialistický prvek v tom, že jsou země jako Ukrajina a Bělorusko vnímány Rusy a Kremlem jako ne zcela cizí státy – nejsou to součásti Ruska, ale ani úplná cizina. A hospodářská krize – tlaky na rozpočty a podobně – v tomto smyslu znamená jistou příležitost. Moskva ve východní Evropě půjčuje za úplně jiných podmínek, než za jakých nabízejí půjčky Evropská unie nebo Mezinárodní měnový fond; ty je totiž něčím podmiňují. Na druhou stranu, pokud se zaměříme na poslední tři roky, kdy "integrace" Ruska, Běloruska a Kazachstánu probíhala, nikdo se k projektu Euroasijské unie nepřipojil," říká k projektu Jana Kobzová, analytička z uznávaného think tanku European Council on Foreign Relations. Rozhovor s ní zveřejnil investicniweb.cz.

"Čistě teoreticky se může rozkročit poměrně doširoka, v praxi se ale nerozepíná téměř vůbec. Ano, uvažuje se o členství Kyrgyzstánu a Tádžikistánu, což ale ekonomicky z pohledu Ruska nemá žádný smysl. Velký smysl by naopak měla Ukrajina, to by byla pro celou Unii "hlavní cena". Zaměříme-li se na obchodní vztahy Ruska s jednotlivými zeměmi, na potenciál, který ukrajinský trh má, tak jde o ekonomiku, která má z pohledu celé Euroasijské unie velkou hodnotu. Pro Ukrajinu má ale v dlouhodobé perspektivě větší smysl navázat užší kontakty s Evropskou unií, stát se součástí společného evropského trhu," pokračuje analytička.

A dodává: "Euroasijská unie nyní nemá hospodářské základy potřebné k tomu, aby fungovala jako zárodek potenciální obdoby společného evropského trhu. Zákony, dohody a tak dále často nejsou dodržované. To, co zatím vzniklo, je vlastně celní unie, a to i kvůli zájmům samotných zainteresovaných států. Kazachstán ani Bělorusko nemají zájem na tom, aby integrace s Ruskem překročila určitou mez. Bělorusko se s Ruskem v roce 1996 koneckonců dohodlo na tom, že vytvoří společný stát – prostor pro integraci tedy existoval ještě před vznikem Unie –, chyběla ale politická vůle. A stejné je to v případě Kazachstánu."