Křetínský chce vpadnout do USA? Bloomberg zmonitoroval plány miliardáře

Ve Spojených státech se propadají maloobchodní tržby, bankroty jsou na vzestupu a nezaměstnanost dosahuje bezprecedentních úrovní. Spotřebitelé jsou přilepení ke gaučům a sledují Netflix, což má tvrdé dopady zejména na maloobchodníky.

Přestože však pandemie způsobená koronavirem přinesla nákupním střediskům a obchodním čtvrtím pohromu, jeden miliardář z Prahy v troskách vidí příležitost k výhodným akvizicím, píše agentura Bloomberg.

Investiční společnost Vesa Equity Investment kontrolovaná čtyřiačtyřicetiletým investorem Danielem Křetínským, který není ve světě mimo finanční kruhy příliš známý, oznámila 11. května, že koupila pětiprocentní podíl v americkém řetězci obchodních domů Macy's. Ten se potýká s problémy a cena jeho akcií letos klesla o více než polovinu. Krátce poté, konkrétně 18. května, pak Vesa ohlásila koupi šestiprocentního podílu v americkém prodejci tenisek Foot Locker, jehož akcie oslabily o čtvrtinu, píše Bloomberg.

Ve zprávě pro burzovního regulátora Vesa uvedla, že s firmou Macy's plánuje vést "konstruktivní jednání". Zatímco analytici přemítali o tom, co by to mohlo znamenat, někteří řešili mnohem zásadnější otázku: Kdo je ten chlápek?, upozorňuje agentura Bloomberg. "Musel jsem si ho vyhledat," řekl analytik David Swartz ze společnosti Morningstar, který má na starosti maloobchodní sektor. "Nikdy jsem o něm neslyšel," dodal.

Křetínský se během posledních několika let ukázal jako finančník, který jde proti proudu a má zájem o odvětví, jimž se ostatní vyhýbají. Vybudoval si pestré investiční portfolio sahající od elektráren a supermarketů po mediální společnosti. Jeho strategie se vyplácí: za poslední tři týdny Křetínského čisté jmění podle miliardářského indexu agentury Bloomberg vzrostlo o 100 milionů dolarů (2,4 miliardy Kč).

Křetínský může působit jako chladnokrevný kapitalista, který se nebojí postavit vedením podniků ve svém portfoliu a investovat do nemoderních aktiv, jako je uhlí. Sám sebe však prezentuje také jako strážce liberálních hodnot a nezávislé diskuze v roli majitele českých novin a mediálních aktiv ve Francii, včetně menšinového podílu v prestižním pařížském deníku Le Monde. Na veřejnosti mluví jen výjimečně a poskytuje málo rozhovorů, ve kterých by své postoje vysvětloval. Proto ho jeden z polských časopisů označil za "českou sfingu".

Křetínský sice nashromáždil jmění v hodnotě 1,8 miliardy dolarů, utrpěl však i porážky. Novináře z Le Monde rozzlobilo, že podíl v listu získává magnát, který vydělal peníze na fosilních palivech. A v roce 2019 vedení německé maloobchodní společnosti Metro odmítlo jeho nabídku na převzetí, připomíná Bloomberg.

Namísto veřejného útoku na vedení Metra, jaký by nejspíš podnikl mnohý investor snažící se o prosazení změn v podniku, se Křetínský rozhodl vyčkat na příznivější situaci. Svůj podíl v německém podniku zvýšil na 29,9 procenta a požádal o křeslo v dozorčí radě. Podle Josefa Kotrby, šéfa pražské kanceláře poradenské společnosti Deloitte, by však odpůrci neměli navzdory Křetínského zjevné trpělivosti podceňovat jeho ambice. Kotrba označil Křetínského za elegantního muže, který na rozdíl od sobě podobných investorů působí přátelsky. "Nehádali byste, že je to žralok," upozornil.

Křetínský začínal v roce 1999 jako právník v české bance J&T. O deset let později s podporou partnerů z J&T a českého miliardáře Petra Kellnera vytvořil podnik EPH a zaměřil se na energetický sektor, který byl v té době pod tlakem v důsledku globální finanční krize.

Křetínský vsadil na to, že snaha Evropské unie o postupný odchod od fosilních paliv si vyžádá dlouhou dobu. Proto investoval do převzetí plynovodů a uhelných elektráren, včetně elektráren na lignit, který je považován za obzvlášť znečišťující typ uhlí. To se mu vyplatilo, protože tyto elektrárny stále pokračují v provozu. EPH od té doby investoval do obnovitelných energií, logistiky a nemovitostí a nyní zahrnuje 70 firem v řadě evropských zemí s aktivy v hodnotě 13,3 miliardy eur, napsala agentura Bloomberg.

Křetínský v roce 2015 studentům v Praze řekl, že se snaží vydělávat v odvětvích, která umírají, neboť si myslí, že budou umírat pomaleji, než se všeobecně předpokládá. Dodal, že je vždy chybou jít s davem a řídit se podle trendů.

Kolem roku 2017 se Křetínský rozhodl investovat svůj rostoucí osobní majetek mimo energetický sektor. Spojil proto síly s Patrikem Tkáčem, předsedou představenstva banky J&T, aby vytvořil firmu Vesa, ve které získal podíl 53 procent, píše Bloomberg.

Svými investicemi do amerického maloobchodu nyní Křetínský prokazuje, že nejde s davem. V květnu vyhlásily bankrot americké řetězce obchodních domů J.C. Penney Company a Neiman Marcus Group a analytici vyjadřují obavy o budoucnost tohoto odvětví, které již delší dobu čelí ostré konkurenci ze strany internetového prodeje.

Řetězec Macy’s se potýkal s problémy ještě před tím, než ho pandemie způsobená koronavirem v polovině března donutila k dočasnému uzavření všech jeho 775 poboček. Firma měla potíže dosáhnout zisku a plánovala podpořit své hospodářské výsledky zrušením 125 méně výkonných poboček a posílením internetového prodeje.

Ve druhé polovině května tento největší americký řetězec obchodních domů sdělil investorům, že za první čtvrtletí očekává provozní ztrátu 1,1 miliardy dolarů (téměř 27 miliard Kč). S podobnými problémy jako Macy’s se potýká i společnost Foot Locker, která v květnu oznámila, že v prvním čtvrtletí prodělala 98 milionů dolarů po čistém zisku 172 milionů dolarů před rokem, píše Bloomberg.

Oba řetězce nyní začínají znovu otevírat své pobočky a investoři budou pozorně sledovat, jak se budou jejich aktivity vyvíjet v době sociálního distancování a obav z koronaviru. "Je mnoho otázek, které čekají na odpověď," uvedl analytik Sam Poser ze společnosti Susquehanna Financial Group.

Křetínský dlouhou dobu usiloval o expanzi ve Spojených státech a jeho rozhodnutí vstoupit do firem Macy’s a Foot Locker je v souladu s jeho nynějším přesunem od energetiky k maloobchodnímu sektoru. Kromě podílu v Metru vlastní Křetínský podíl sedm procent ve francouzském řetězci supermarketů Casino, takže je jeho druhým největším akcionářem, upozornila agentura Bloomberg.

Vzhledem k nejistotě kolem obnovování hospodářského života v USA nicméně investice do amerických podniků zaskočily i některé z těch, kteří Křetínského již dlouho znají. "Je to docela překvapivé, ale jsem si jistý, že je v tom víc než pouhé rozšíření jeho portfolia," uvedl podle agentury Bloomberg český investor Michal Šnobr, se kterým Křetínský pracoval v J&T. "Mohla by to být sázka na určitý budoucí vývoj, jako když koupil aktiva v Německu, která všichni zavrhovali, ale která se ukázala být skvělou investicí," dodal.

Související

Více souvisejících

Daniel Křetínský USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 17 minutami

Adventní věnec, ilustrační fotografie.

Svatá Barbora a tradice adventního času

Adventní období zahrnuje několik dnů, na které připadají památky světců. S nimi si pak naši předci spojovali některé zvyky nebo třeba pranostiky. K nejoblíbenějším světicím patřila svatá Barbora, jejíž svátek je čtvrtého prosincového dne. Jaké tradice se váží ke svaté Barboře?

před 45 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

Policie zasahuje kvůli hlášené střelbě na ZČU v Plzni. (4.12.2024)

Na univerzitě v Plzni se měly ozvat výstřely. Policie prověřuje oznámení

Policie od pozdních odpoledních hodin zasahuje v areálu Západočeské univerzity v Plzni, protože přijala oznámení o údajných výstřelech v areálu. Strážci zákona krátce po půl šesté odpoledne sdělili, že do této chvíle nemají potvrzenou informaci o střelbě či zraněných osobách. Evakuováno bylo zhruba tisíc lidí.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Recep Tayyip Erdogan

Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan se aktuálně pouští do riskantní geopolitické hry v Sýrii, která by mohla mít dalekosáhlé důsledky pro celý region. Pád Aleppa, který ovládla koalice vedená islamistickou skupinou Hayat Tahrir al-Šám (HTS), znovu rozdmýchal dlouhotrvající syrskou občanskou válku a výrazně oslabil syrského prezidenta Bašára Asada i jeho klíčové spojence – Írán a Rusko.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Tucker Carlson

Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je

Tucker Carlson, známý americký konzervativní komentátor, se znovu objevuje v Rusku, tentokrát kvůli rozhovoru s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Carlson tvrdí, že americké zapojení do konfliktu na Ukrajině nás přibližuje k jaderné válce více než kdykoli předtím, dokonce i více než během kubánské raketové krize. Na jeho odvážná prohlášení reagoval historik Sergey Radchenko, který se specializuje na sovětskou studenou válku a psychologii jaderného vyjednávání.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby

Mezinárodní trestní soud (ICC) čelí v posledních měsících nebývalému oslabení své autority. Rozhodnutí soudu vydat zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, jeho bývalého ministra obrany Yoava Gallanta a vysokého představitele Hamásu vyvolalo kontroverze a otázky o spravedlivém uplatňování mezinárodního práva.

před 7 hodinami

Jun Sok-jol

Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol vyhlášením stanného práva ohrozil křehkou demokracii, která v zemi existuje. Historický vývoj jihokorejského režimu od konce Korejské války v roce 1953 se nese ve jménu autoritářství, vojenských převratů a studentských protestů. Snaha o ukončení násilností a diktatur vedla k tomu, že se Jihokorejcům podařilo vybudovat zemi fungující na principu právního státu a občanských svobod – což Jun Sok-jol v úterý bezprostředně ohrozil.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Jižní Korea, ilustrační foto

Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR

Noc politického chaosu v Jižní Koreji způsobila podle CNN otřesy u jednoho z klíčových demokratických spojenců Spojených států. Prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo, které bylo po silném odporu během několika hodin zrušeno. Tento krok, který Jun označil za nezbytný k ochraně země před „protistátními silami“, vyvolal protesty, výzvy k rezignaci a znepokojení v USA i mezi regionálními hráči, jako je Čína, Rusko a Severní Korea.

před 11 hodinami

Jun Sok-jol

Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?

Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak

Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.

včera

Jun Sok-jol

Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana

Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit. 

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?

Jižní Korea zažila jeden z nejdramatičtějších politických okamžiků za poslední desetiletí, když prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo. Tento krok, první svého druhu za více než 50 let, byl oznámen v úterý večer v přímém televizním vysílání, kde prezident argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje. Avšak skutečné důvody tohoto rozhodnutí byly spíše politické než vojenské.

včera

EU sleduje s obavami dění ve Francii. Barnierova vláda se rozpadá

Rozpad vlády Michela Barniera, který je na postu francouzského premiéra jen velmi krátce, se zdá nevyhnutelný. Jeho kabinet se blíží k hlasování o vyslovení nedůvěry, které pravděpodobně prohraje již tento týden. Tento vývoj by mohl vést k finanční krizi v druhé největší ekonomice eurozóny a vyvolat obavy v celé Evropské unii, uvedl server Politico.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy