Trh s pozemky na průmyslové využití doznává změn. Roste zájem o výstavbu fotovoltaik

Loni zprostředkovala společnost 108 Agency transakce více než 500.000 metrů čtverečních rozvojových pozemků za asi miliardu korun. Michal Diviš z investičního oddělení firmy ČTK řekl, že objem byl meziročně na stejné úrovni. "Drží se vysoký. První polovina roku byla skvělá, ale v září se to zlomilo a ze strany tradičních kupujících došlo k citelnému oslabení poptávky," uvedl Diviš.

Společnost uvádí, že developeři průmyslových hal začali z rozjednaných nákupů vystupovat nebo je odkládat. Nárůst úrokové sazby způsobil, že řadě z nich přestaly vycházet ekonomické plány. Podle Diviše se u připravených průmyslových pozemků pohybuje cena podle lokality v průměru v pásmu 1500 až 2500 Kč za metr čtvereční, přičemž do prémiové skupiny patří Praha, Brno, Plzeň či Ostrava, kde může být cena podstatně vyšší.

"Teď je velký tlak developerů na pokles ceny o 20 až 30 procent, o čemž vlastníci nechtějí slyšet. Zatím to vypadá, že transakce jsou pozastavené a čeká se," konstatoval Diviš.

Výpadek nákupů developerů však začíná nahrazovat zájem investorů do obnovitelných zdrojů energie, hlavně fotovoltaiky. Zájemci jsou podle Diviše připraveni koupit pozemky o jakékoliv velikosti a prakticky kdekoliv, kde je dostatečně kapacitní přenosová soustava s předschválenými úvěry nebo rovnou vlastním kapitálem. Důvody spočívají mimo jiné ve státní podpoře způsobené energetickou krizí a závazky Evropské unie ke zvyšování podílu výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů, dodal Diviš. Solární transakce bude podle něj trhu letos dominovat.

Ceny pozemků pro fotovoltaiku jsou zároveň levnější než pro výstavbu průmyslových hal, které potřebují větší připravenost. Podle odhadu Diviše se ceny pohybují od 400 do 600 korun za metr čtvereční. Na trhu se objevují ale i dražší nabídky za 800 až 1000 korun za metr čtvereční.

Přeskupení na straně kupujících se podle firmy 108 Agency, která se od roku 2009 zaměřuje na komerční nemovitosti na českém, slovenském a maďarském trhu, projevilo i ve velikosti nakupovaných parcel. Developeři mířili na plochy od pěti do zhruba 30 hektarů, koncoví uživatelé nejčastěji hledají parcely s výměrou od 5000 metrů čtverečních do tří hektarů.