Muži, který bojuje na Ukrajině v řadách separatistů, vyměřil soud 20 let vězení

Za zapojení do bojů na Ukrajině v řadách separatistů mezi lety 2016 a 2020 dnes pražský městský soud potrestal Alojze Poláka 20 lety vězení. Muž je stíhán jako uprchlý. Obžaloba tvrdí, že jako odstřelovač zabil minimálně čtyři příslušníky ukrajinských vládních jednotek, Polákovi kvůli tomu hrozí výjimečný trest. Podle dnešního rozsudku se ale neprokázalo, že by muž někoho usmrtil.

Verdikt není pravomocný, státní zástupce i Polákův obhájce se proti němu ještě v jednací síní odvolali. Případem se tak bude zabývat Vrchní soud v Praze.

Podle soudkyně Hany Chaloupkové není nikde zadokumentováno, že by Polák skutečně kohokoli zabil, z důkazů navíc podle ní vyplynulo, že se Polák rád chlubí. Tvrzení o zastřelení čtyř lidí také podle ní nebylo součástí usnesení o zahájení trestního stíhání, Poláka za něj tak nyní ani nelze odsoudit.

Polák podle státního zástupce Marka Bodláka odjel v prosinci 2016 z Prahy na území ovládané vojensky organizovanými jednotkami takzvané Doněcké lidové republiky. Nechal se vyzbrojit a vystrojit a začal plnit vojenské úkoly. Aktivně se také zapojil do bojů proti ukrajinským vládním jednotkám v řadách takzvané republikánské gardy. Nejprve působil jako odstřelovač a později jako velitel čety.

Podle Bodláka muž v boji usmrtil nejméně čtyři lidi. "On toto sám ve svých vyjádřeních uvedl," řekl v březnu žalobce. Trestné činnosti se Polák podle obžaloby dopouštěl nejméně do zahájení trestního stíhání, tedy do konce března 2020. Žalobce ale dnes podotkl, že se Polák zapojil i do aktuálních bojů při ruské invazi na Ukrajinu.

Polák čelí obžalobě z teroristického útoku a účasti na teroristické skupině. České právo poskytuje ochranu proti teroristickým činům i cizím státům. Pokud by byl muž v budoucnu dopaden a předán do Česka, může požádat o nové projednání případu. V novém řízení ho soudy nesmějí potrestat přísněji než napoprvé.

Podle Chaloupkové je alarmující, že lidé jsou schopni bezmezně věřit nějaké myšlence, aniž by se nad ní zamysleli. "Chtělo by to lidi nutit, aby více pochybovali o tom, co si kde přečtou, protože život takového toho stáda, které něčemu věří, je potom velmi snadno ovladatelný a velmi snadno zneužitelný," řekla soudkyně.

Podle ní jsou právě i někteří lidé, kteří bojují na Donbasu, pod vlivem propagandy. "A je jedno, které mocnosti. Je hrozné, když člověk jenom proto, že něčemu bezmezně věří, je schopný zabíjet jiného člověka, brát někomu život, brát někomu domov. V tomhle shledáváme tento typ trestné činnosti jako velmi nebezpečný," dodala Chaloupková.

Bodlák pro Poláka žádal trest 23 let vězení. Jeho jednání bylo podle něj prokázáno jak komunikací na facebooku, tak i podpůrně výpověďmi svědků. Obhájce, kterého Polák dostal přiděleného soudem, naopak žádal zproštění svého klienta.

České soudy už řešily více případů spojených s boji na Ukrajině. Za boj v jednotkách separatistů například uložil pražský městský soud v únoru dvacetiletý trest vězení Pavlu Botkovi. Muž působil podle obžaloby ve vojenské struktuře separatistů na různých pozicích. V srpnu 2019 při konání pravidelné ozbrojené hlídky v jižní části fronty směrem na Mariupol šlápl na protipěchotní minu. Přišel kvůli tomu o nohu.

Související

Viktor Janukovyč

Janukovyč se Putina bál. Každý akt ruské agrese vede k hlubší integraci Ukrajiny do EU, ukázal krvavý Euromajdan

Uběhlo již deset let od krvavých protestů v Kyjevě, známých jako Euromajdan. Dosavadní prezident Viktor Janukovyč byl svržen a na jeho místo byl zvolen Petro Porošenko. Co se tehdy ale na Ukrajině vůbec dělo a proč lidé protestovali? Běžní Ukrajinci byli nespokojení s politickým vedením země spojovaným s korupcí a organizovaným zločinem. Korupce v nejvyšších politických kruzích pálí zemi už od její samostatnosti z roku 1991 a stále je nutné ji řešit.

Více souvisejících

Ukrajinská krize soudy

Aktuálně se děje

před 35 minutami

Jun Sok-jol

Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?

Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak

Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.

včera

Jun Sok-jol

Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana

Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit. 

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?

Jižní Korea zažila jeden z nejdramatičtějších politických okamžiků za poslední desetiletí, když prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo. Tento krok, první svého druhu za více než 50 let, byl oznámen v úterý večer v přímém televizním vysílání, kde prezident argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje. Avšak skutečné důvody tohoto rozhodnutí byly spíše politické než vojenské.

včera

Michel Barnier

EU sleduje s obavami dění ve Francii. Barnierova vláda se rozpadá

Rozpad vlády Michela Barniera, který je na postu francouzského premiéra jen velmi krátce, se zdá nevyhnutelný. Jeho kabinet se blíží k hlasování o vyslovení nedůvěry, které pravděpodobně prohraje již tento týden. Tento vývoj by mohl vést k finanční krizi v druhé největší ekonomice eurozóny a vyvolat obavy v celé Evropské unii, uvedl server Politico.

včera

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

NATO: Putin zneužívá zimu jako zbraň a Ukrajinu jako testovací pole. Nikdo nevěří, že Putin Kyjevu vrátí území

Odcházející americký ministr zahraničí Antony Blinken na tiskové konferenci v Bruselu zdůraznil, že administrativa Joea Bidena bude stát pevně za Ukrajinou až do konce svého mandátu. Blinken na setkání ministrů zahraničí NATO uvedl, že cílem je zajistit, aby Ukrajina měla vše potřebné nejen na bojišti, ale také pro zvládnutí útoků na svou energetickou infrastrukturu.

včera

Letadla, ilustrační foto

Rusko použilo k deportaci dětí z Ukrajiny Putinova letadla. Zbavilo je identity a rozmístilo do rodin

Podle výzkumu podpořeného americkou vládou bylo prezidentské letadlo Vladimira Putina využito k deportacím ukrajinských dětí do Ruska. Tento výzkum, zpracovaný Yaleovou školou veřejného zdraví a financovaný americkým ministerstvem zahraničí, tvrdí, že ruský prezidentský letecký park a státní finance byly zapojeny do programu, který přemisťoval děti z okupovaných ukrajinských území do Ruska.

včera

včera

Izraelská armáda

Libanon není jen Hizballáh? Pokud příměří padne, bude nám to jedno, varuje Izrael

Izraelský ministr obrany Izrael Katz varoval, že pokud dojde ke zhroucení příměří v Libanonu, izraelské síly přestanou rozlišovat mezi Libanonem jako státem a militantní skupinou Hizballáh. Toto prohlášení přichází uprostřed stále napjatější situace na severní izraelské hranici, kde konflikt mezi Izraelem a Hizballáhem pokračuje od 7. října 2023. Uvedl to server The Guardian.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Proč Biden omilostnil syna? Bílý dům odráží rostoucí kritiku

Prezident Joe Biden čelí ostré kritice za rozhodnutí omilostnit svého syna Huntera Bidena, které přichází krátce před jeho plánovaným odsouzením ve dvou federálních případech. Bílý dům toto rozhodnutí hájí s tím, že bylo nezbytné k ochraně Huntera před politicky motivovanými útoky, které mohly být podněcovány odcházející administrativou a jejími spojenci, uvedl server BBC.

včera

včera

Praha

Doprava v Praze zkolabovala. Policie řeší desítky nehod a přejetých chodců

Pražskou dopravu dnes ráno ochromilo více než 20 dopravních nehod, přičemž dvě z nich byly vážné a zahrnovaly srážky s chodci. Situaci navíc komplikoval silný déšť, který přispěl k četným nehodám na klíčových komunikacích. Policie i záchranné složky apelují na řidiče, aby zvážili použití hromadné dopravy, pokud směřují do hlavního města.

včera

Angela Merkelová

Merkelová: Trumpa fascinuje Putin a Kim. Chtěl po jejich vzoru vládnout sám

Angela Merkelová, bývalá německá kancléřka, ve svých pamětech přiblížila svůj pohled na Donalda Trumpa, Vladimira Putina a výzvy, kterým čelila během svého šestnáctiletého působení ve funkci. Rozhovor s CNN a její nová memoárová kniha "Svoboda" otevírají téma vztahů mezi západními lídry a autoritářskými režimy, stejně jako dilemata, která se Merkelová snažila řešit.

včera

včera

včera

včera

včera

Trump přiletí do Evropy. Zúčastní se otevření katedrály Notre-Dame

Nově zvolený prezident Spojených států amerických se chystá na svou první zahraniční cestu od prezidentských voleb, a to do Paříže. V sobotu se zde zúčastní slavnostní ceremonie při příležitosti znovuotevření katedrály Notre-Dame, která byla vážně poškozena požárem v roce 2019.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy