Novou sezonu v brněnském Národním divadlu otevírá inscenace Milenci nebes, jež svět poprvé uviděl jako film Děti ráje režiséra Marcela Carného. Scénář k filmu napsal slavný francouzský spisovatel Jacques Prévert, který do svého díla vložil celou duši a talent. Nyní se nově pojmenována činohra Milenci nebes stala součástí aktuální sezóny v Mahenově divadlu.
Jedna z nejočekávanějších her letošní sezóny se podle tvůrců dotýká samé podstaty herecké profese, vypráví o opojné slávě i morální bídě divadelního života, o její exkluzivitě i špíně. Zdálo by se, že přetavit film, jež patří do zlaté éry francouzského filmu, je poněkud troufalé. Ale i s tím autoři hry počítají – pro hru byla speciálně nainstalovaná minimalistická scéna, která magickým způsobem připomíná pařížské uličky, kde se odehrává velká část hry.
Kulisy tak podle původního zámyslu ztvárňují čtvrt dlouhou ulici zvanou Bulvár zločinu. Minimalistické a sofistikované kulisy se musejí naopak zaměřit na témata, která nepotřebují pompézní prostředí. Jedná se totiž o pochopitelná a zároveň věcná témata jakožto láska, umění a vášeň. Herci se tentokrát obešli i bez velkolepých kostýmů, které byly vyměněny na rekvizity z předchozích představení.
Hlavní postavou hry je Baptiste (Jan Grundman), jehož předlohou je skutečný herec Jean-Baptiste Gaspard Deburau, původním jménem Jan Kašpar Dvořák – herec českého původu narozený v Kolíně roku 1796. Nejvýraznější představitel evropské pantomimy 19. století byl nazýván „největším z Pierotů.“ Mluvilo se o něm jako o snílkovi, který dokáže v lidech vyvolat beze slov i ty nejhlubší citové pohnutky.
Na historických osobách jsou založeny ještě další dvě postavy scénáře: romantický herec bulvárního divadla Frédérick Lemaitre (Martin Siničák) a zločinec anarchista Pierre François Lacenaire (Petr Bláha), který vraždí pro svou ideologii. Všichni tito pánové mají mezi sebou jeden společný bod - milují a jsou kratičce milováni krásnou Garance ( Eva Novotná), která je všechny opouští v okamžiku, kdy je její svoboda ohrožena pokusem o její přivlastnění.
Režisér hry Mariám Amsler několikrát upozorňuje diváky, že hlavním motivem je zde herec. Diváci se tak často neuvědomují, že i herci jsou lidé, které dokážou vášnivě milovat. O Milencích nebes se dá říct, že jde zrovna o ten moment, kdy se skutečná láska přenáší na divadelní jeviště, jehož kulisy slouží jako čistý list papíru. Z technického hlediska dokonalá hra nabízí divákům celou agonii citů, jejíž intenzita je tak silná, že se i sám divák občas ztrácí.
Zatímco bezhlavě zamilovaný Baptiste je kvůli své lásce ke Garance schopen opustit manželku (Annette Nesvadbová) a syna, samotná Garance je poněkud oslepena svým vlastním život. Zdá se, že mladá žena sama neví, s kým chce zůstat doopravdy. Milostný příběh tak najednou ztrácí nejen zápal, ale divák si v průběhu hry začne stavět pragmatické otázky o obecnější aktuálnosti této divadelní adaptace.
Hezky promyšlenému záměru nechybí ani dekorace ani velkolepé herecké kostýmy, nýbrž aktuálnost a otevřenost širším tématům. Lyrický příběh o hereckém životě, jež není vždycky tak růžový, jak si někdo může myslet, je zcela opodstatněný dobou, ve které vznikl. Ve dnešní době působí však až příliš excentricky, jinými slovy až příliš scénický příběh, který je na neustálém programu skoro v každém velkém divadlu.
Milenci nebes však není jenom obyčejná hra ale díky nestandardním inscenačním nápadům a poněkud modernějšímu přístupu se může stát perličkou brněnského Národního divadla. O tom mimo jiné svědčí i zájem ze strany publika.
Celkové hodnocení: 70%
Národní divadlo Brno
Milenci nebes
Autor: Jacques Prévert Režie: Marián Amsler Překlad: Jan Tošovský Dramatizace: Pavel Jurda Dramaturgie: Pavel Jurda Scéna: Juraj Kuchárek Kostýmy: Martin Kotúček Hudba: Ivan Acher Pohybová spolupráce: Stanislava Vlčeková Světelný design: Karel Šimek
Premiéra: 19. října 2018
Související
Jedna z neočekávanějších brněnských premiér se dotkne samé podstaty herecké profese
činohra Milenci nebes (NdB) , inscenace Milenci nebes , recenze , Národní divadlo Brno
Aktuálně se děje
včera
Tohle Brity zaskočilo. Buckinghamský palác reagoval na novou knihu o Dianě
včera
Letošní volby se blíží. Ministerstvo spouští novou kampaň
včera
Houbaři vzali lesy útokem. Policie apeluje na dodržování několika zásad
včera
Kontroverzní podnikatel Kožený se má nacházet v LDN na Bahamách
včera
Důchodci si ještě mohou zajistit tištěné oznámení o valorizaci
včera
Rusofobní svinstvo. Medveděv se pustil do Američanů kvůli novým sankcím
včera
Pavel přijal amerického diplomata, který kritizoval české obranné výdaje
včera
Skandál v americké armádě. Analytik použil AI a málem vyvolal válku s Čínou
včera
Sparta reagovala na nevydařený vstup do sezóny. Dva asistenty nahradila navrátilcem Clarupem
včera
V Rusku pokračují volby. Moskva hlásí problémy, na vině má být útok
včera
Nizozemci postrádají kopie nové knihy o Dianě. Případ vyšetřuje policie
včera
Trump podpisem posvětil nové protiruské sankce
včera
Babiš jednal s jordánským králem. Děkoval mu za repatriační lety
včera
Když Alpy vydaly mumii. Před 35 lety byl nalezen Ötzi
včera
Policie posílila hlídky na exponovaných místech. Stupeň ohrožení se nemění
včera
Potápěč našel tělo v jezeře Most. Může jít o pohřešovaného člověka
včera
Trump se dočkal. Světu oznámil dohodu ohledně Grónska
včera
Počasí se příští týden výrazně ochladí. V noci budou až 2 stupně, hrozí přízemní mrazíky
18. září 2026 21:06
Nová válečná strategie: Rusko prozradilo, proč stále častěji likviduje ukrajinské vlaky
18. září 2026 19:48
CNN: Opravdu dokáže AI vyhladit lidstvo? Není to tak lehké, jak výzkumníci tvrdí
Diskuze o rizicích umělé inteligence se v odborné komunitě vyostřuje a někteří výzkumníci varují před možným vyhynutím lidstva. Bývalí i současní zaměstnanci společnosti Anthropic upozorňují, že vývoj superinteligence představuje bezprostřední hrozbu pro celou planetu. Podle některých odhadů přesahuje pravděpodobnost katastrofálního scénáře v následujících deseti letech deset procent. Varování podpořil také šéf organizace Machine Intelligence Research Institute Nate Soares, který považuje celkové vyhynutí lidské populace za nejpravděpodobnější výsledek neřízeného vývoje.
Zdroj: Libor Novák