Na tiskové konferenci v polovině ledna představili noví divadelníci „Husy“ hodně nového. Proto rádi obeznámíme webové čtenáře se základními atributy jejich obsáhlé informace.
V lednu letošního roku se uměleckou šéfkou Divadla Husa na provázku stala mladá a oceňovaná česká režisérka Anna Davidová (dříve Petrželková), která na Provázek přináší vlastní režijní poetiky, ale i řadu nových spolupracovníků a odvážných dramaturgických vizí. Právě její osobnost v kombinaci pověstně pracovitým a hravým souborem zlákala do Brna přední české a slovenské režiséry. Ti by měli v následujících sezonách rozvíjet unikátní tradici společensky angažované dramaturgie, nová témata a neotřelé předlohy.
Šéfka slibuje, že sezona 2019/2020 bude pro divadlo plná nových impulzů a změn. Klíčová je pro ni silná dramaturgie a otevřenost rozmanitým estetikám a přístupům. I proto si s sebou na Provázek přivádí hned dva výrazné dramaturgy své generace. Spolu s ní přichází z pražského Švandova divadla na Smíchově Martin Sládeček a od září 2019 pak tvůrčí trojlístek doplní dramaturgyně ostravského Divadla Petra Bezruče Kateřina Menclerová.
Společně oslovili režiséry zvučných jmen a připravili sezonu, která ponese název 10 000 donkichotů! K takovému pojmenování sezony je inspiroval Jiří Mahen, který právě takto v roce 1920 odpověděl na anketní otázku „Co naše republika nejvíc potřebuje?“. Jeho odpověď je snad ještě výstižnější dnes – v době, které je vlastní relativizace pravdy a většiny ideálů. Stejně jako Mahen (z jehož díla ostatně vyrůstá i název Divadlo Husa na provázku) však tvůrci podle svých slov nechtějí odpovídat další negací, ale upřít pozornost na hodnoty, které mohou spojovat a přinášet radost.
10 000 donkichotů!
Sezona plná nečekaných „nepravidelných“ titulů se má nést ve znamení zájmu o lidi, které často odsouváme na periferii svého zájmu, a zároveň bude snahou o reinterpretaci „typicky provázkovských“ forem – autorských her na téma, intervencí do veřejného prostoru, inscenací s prvky cirkusu nebo smělých adaptací slavných románů.
Novou sezonu zahájí 25. října 2019 právě dramatizace Cervantesova rozsáhlého románu Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha v režii Jana Mikuláška. Následovat bude inscenace Anny Davidové Domov na konci světa zabývající se fenoménem stáří a postavením starých lidí v naší společnosti s premiérou 17. ledna 2020. Veřejný prostor do divadla a divadlo do veřejného prostoru pak proniknou inscenací Brnox, na motivy knihy známé brněnské výtvarnice Kateřiny Šedé a v režii Jiřího Havelky, který poprvé 20. března 2020 dokáže, že v kontextu nepravidelné dramaturgie „nového“ Provázku se scénářem může stát i vyloučená lokalita. Sezonu 5. června 2020 završí premiéra open-airové inscenace poetické novely z cirkusového prostředí Proč se dítě vaří v kaši? Aglaji Veteranyi v režii Ondreje Spišáka, zakladatele a tvůrce známého slovenského divadla Teatro Tatro, které se svým šapitó úspěšně sjezdilo celou Evropu. Čtveřici premiér na Velkém sále ještě doplní titul na Sklepní scéně v režii umělecké šéfky.
Nové tváře z Prahy, Brna i Ostravy
Vícegenerační a složený ze silných tvůrčích osobností. Takový by měl být podle Davidové provázkovský soubor, který od sezony 2019/2020 občerství hned tři nové tváře: „Z Ostravy přijde od září herečka Sylvie Krupanská, z Národního divadla Brno se k připojí herec Dušan Hřebíček a nejmladší generaci osvěží Tereza Volánková.
Na své si přijdou studenti, rodiče i cizinci
Otevřenost se však podle nového vedení Provázku nemusí týkat jen různých uměleckých přístupů, ale i fungování divadla jako takového: „Ihned po našem nástupu jsme rozběhli nové, divácky vstřícné formáty, díky nimž bude Provázek od nynějška otevřenější a přístupnější. Každý měsíc nově uvádíme představení pro studenty středních škol s dramaturgickým úvodem a následnou diskuzí s tvůrci, dále představení spojené s divadelními dílnami pro děti od tří do deseti let, díky kterému si mohou i rodiče v upraveném čase od 17.00 hodin bez starostí užít návštěvu divadla. A protože tvář Brna se mění a přibývá v něm cizinců, nabízíme také vybraná představení s titulky,“ přibližuje Davidová své první provozní kroky.
Druhá půlka sezony 2018/2019
Ani v této chvíli však Provázek nezahálí. Už koncem letošní sezony se mohou diváci těšit na dvě zbrusu nové premiéry. Anna Davidová bude na Sklepní scéně inscenovat třaskavě nekorektní texty z blogu anonymní brněnské partičky KKRD Boys, v minulém roce ověnčeného prestižní cenou Magnesia Litera. Inscenace s názvem Pravidla bincárny bude poprvé uvedena 10. května 2019. Tvůrci přitom lákají na odzbrojující humor i živou hudbu a slibují „krutě poetický divadelní nářez přímo ze štatlu“.
Poslední premiéra sezony proběhne 31. května 2019 na Velkém sále a ponese název Ticho na Zemi. Provázkovský soubor v čele s režisérem Dodem Gombárem zaměří svou pozornost na ten největší luxus dneška - na ticho, pro které jako by v současném západním světě bylo stále méně místa. „Půjde o uhrančivou, emocemi nabitou autorskou mozaiku tichých momentů, všedních i osudových situací, v nichž se mezi lidmi rodí ticho výmluvnější než slova,“ zve dramaturg Sládeček.
Sezonu završí festival Alžbětinka Open, který bude na venkovní Alžbětinské scéně Provázku probíhat po celý červen a nabídne řadu exkluzivních hostujících představení pro dospělé i děti, koncerty či letní filmové kino. Zvláštním lákadlem bude nejen renovovaný open-air prostor s kavárnou, ale také speciální vydání Zkušebny, tedy stále populárnějšího improvizačního formátu čistě v režii provázkovských herců, tentokrát kolem ohně a na téma „tramping“, v rámci kterého budou moci návštěvníci strávit v magickém prostoru Alžbětinské scény a ve společnosti provázkovských herců celou noc.
Nezbývá, než popřát novému vedení divadla, aby se jejich ambiciózní představy proměnily v úspěšné divadelní inscenace
Ještě pohled na Curriculum Vitae nového vedení divadla
Anna Davidová, režisérka, od ledna 2019 také nová umělecká šéfka Divadla Husa na provázku se narodila v roce 1984 v Brně. Pochází z umělecké rodiny (jejím otcem je známý režisér J. A. Pitínský, matkou Regina Bittová). Bratislavskou VŠMU, kde studovala v ročníku Petera Mikulíka, absolvovala v roce 2008. Již její první práce na profesionálních jevištích vzbudily pozornost temperamentem, snivou obrazností a atmosférou. Záhy se zařadila mezi nejvýraznější talenty své generace a v roce 2010 byla za inscenaci Nora ve Štátnom divadle Košice poprvé nominována na cenu DOSKY (obdoba české Ceny Thálie). Dvakrát byla coby Talent roku nominována také na Cenu Alfréda Radoka, v roce 2014 tuto cenu získala. Navzdory svému mládí má dnes za sebou dlouhou řadu úspěšných spoluprací s předními českými divadelními domy, jako jsou pražské Dejvické divadlo, Divadlo Na zábradlí, Švandovo divadlo na Smíchově, Klicperovo divadlo Hradec Králové, Národní divadlo Brno, Městské divadlo Zlín, Slovácké divadlo Uherské Hradiště, Národní divadlo moravskoslezské, Divadlo Petra Bezruče a další. Pozoruhodně široký je záběr její práce, který sahá od spíše komorních inscenací na studiových scénách (Divadelní společnost Masopust, A Studio Rubín, HaDivadlo) až po Mozartovu operu Cosi fan tutte, kterou v roce 2018 režírovala v brněnském Mahenově divadle. S Divadlem Husa na provázku dosud spolupracovala celkem čtyřikrát. Je vdaná a má malou dceru.
Martin Sládeček, dramaturg a překladatel se narodil v roce 1989 ve Frýdku-Místku. Divadelní dramaturgii vystudoval na Janáčkově akademii múzických umění v Brně v ateliéru prof. PhDr. Václava Cejpka. Po stážích na rakouské Universität Mozarteum Salzburg a v Českém centru v Berlíně nastoupil ještě během studií v roce 2015 na místo dramaturga činohry Národního divadla Brno, vedené tehdy nově režisérem Martinem Františákem. Právě v Mahenově divadle, na větší ze dvou scén činohry NdB, debutoval také jako autor – hrou Otvírání studánek Alfréda Radoka v režii J. A. Pitínského. V roce 2017 přijal nabídku Doda Gombára, tehdejšího uměleckého šéfa Švandova divadla na Smíchově, kde jako dramaturg působil až do svého nástupu do Divadla Husa na provázku v lednu 2019. Na svém kontě má coby dramaturg řadu inscenací i mezinárodních divadelních projektů, je také autorem her, dramatizací a překladů dramatických textů. Je nositelem Ceny spolkové země Salcbursko (Der Salzburgpreis) za rok 2012 a Ceny Evalda Schorma za rok 2013.
Dramaturgyně Kateřina Menclerová se narodila v roce 1985 v Karviné, větší část života ale prožila na Valašsku a následně v Brně. Tam na Masarykově univerzitě vystudovala bohemistiku, mediální studia a následně na Janáčkově akademii múzických umění také dramaturgii v ateliéru prof. PhDr. Václava Cejpka. Při studiích začala pracovat v nakladatelství Host, kde se věnovala redakci překladové beletrie. Své první angažmá v Městském divadle Zlín začala inscenací Puškinova Evžena Oněgina ve vlastní dramatizaci a v režii Juraje Augustína. V roce 2016 započala její spolupráce s Divadlem Petra Bezruče v Ostravě, kam následně vstoupila do angažmá. Od září 2019 nastoupí jako dramaturgyně do Divadla Husa na provázku.
Související
"Ambasáda" nezávislé běloruské kultury v Brně pošle dopisy vězňům, jeden napsal Vystrčil
Recenze: Brněnský Don Quijote se obešel bez hlavních postav příběhu
Aktuálně se děje
před 34 minutami
Lidé platí životy za krizi, kterou nezpůsobili. Nepál po katastrofě požádal OSN o finanční injekci
před 1 hodinou
Putin alibisticky označil dnešní volby za ukazatel veřejné podpory pro válku na Ukrajině
před 2 hodinami
Počasí do konce týdne. Neděle ještě může být letní
včera
Mohl ji zabít fentanyl. Smrt herečky Hayden Panettiere se konečně objasňuje
včera
Denia s Amem budou mít českého pobočníka. Podle očekávání se jím stal Radek Bejbl
včera
Důchody asi porostou méně. Očekávání statistiků se totiž nenaplnila
včera
Špatná zpráva pro Olomouc. Zemřel místní úspěšný podnikatel Richard Morávek
včera
Tusk varoval před možnými ruskými provokacemi v Polsku a Pobaltí
včera
Slovensko eviduje další útok medvěda na člověka. Lidé mají být opatrní
včera
Slavia stále čeká na první výhru v Lize mistrů. Proti Lens však i v oslabení vedla
včera
Přelomový krok i model pro další státy. Co experti a politici očekávají od spolupráce EU s Kanadou?
včera
Záměrně lhala, obcházela bezpečnostní omezení... OpenAI zveřejnila další případy znepokojivého chování AI
včera
Trump prohrál další boj. Fed poprvé za tři roky zvýšil základní úrokovou sazbu
včera
Česko bude poprvé v historii předsedat Radě OECD
včera
Válka USA s Íránem se blíží ke konci, začali jsme jednat, tvrdí Trump. Teherán to popřel
včera
Pavel podepsal evidenci tržeb, vetoval zákon o státních zaměstnancích
včera
Vědci vysvětlili, co způsobilo obří katastrofu v Nepálu. Globální oteplování rozpoutalo kaskádu událostí
včera
Rusko poslalo rakety na Kyjev. Ukrajina zaútočila na jednu z největších ruských rafinérií v Jaroslavli
včera
Koalice se dohodla na snížení schodku státního rozpočtu, oznámil Macinka
včera
Proč se Čína, na rozdíl od USA, nebojí katastrofických scénářů spojených s AI?
Zatímco ve Spojených státech vyvolává překotný rozvoj umělé inteligence obavy z možného ohrožení lidstva, v Číně se obyvatelstvo katastrofických scénářů neobává. Číňané přijímají nové technologie s nadšením a vnímají je především jako praktické nástroje usnadňující každodenní život. Místní veřejnost důvěřuje schopnostem své vlády rizika spojená s vývojem efektivně řídit. Namísto debaty o existenciálních hrozbách se tak země soustředí na masové využití těchto systémů v praxi, píše CNN.
Zdroj: Libor Novák