V tunelu pod Alpami vybuchl kamion. Jedna z nejhorších dopravních katastrof dodnes budí hrůzu

V roce 1999 požár kamionu zabil téměř čtyřicítku lidí v tunelu mezi Itálií a Francií. Desítky aut nejely a pneumatiky se roztékaly do asfaltu. Většina obětí zemřela na otravu jedovatým kouřem, který zaplnil celý tunel. Řidič kamionu však přežil.

Přes 11 kilometrů dlouhý tunel vede pod horou Mont Blanc z Itálie do Francie, jmenuje se Montblanský tunel. Jedná se o jednu z hlavních dopravních cest skrze Alpy. Především Itálie na tento tunel hodně spoléhá – přepravuje jím asi třetinu věcí exportovaných na sever.

Ke katastrofě došlo 24. března 1999, kdy tunelem z francouzské strany projížděl belgický kamion, který vezl margarín a mouku. Do tunelu vjel ve tři čtvrtě na jedenáct dopoledne a brzy se z něho začalo kouřit, čehož si všimli protijedoucí řidiči. Pak si toho všiml i řidič kamionu Gilbert Degrave. Ten proto zpomalil a zastavil na jednom z odpočívadel, v té době byl přibližně v polovině tunelu.

Podle řidiče kamion během 30 vteřin prudce vzplál. Nejbližší detektor ohně den předtím uveden mimo provoz. Degrave novinám Het Laatste Nieuws řekl: „Během půl minuty bylo všechno v plamenech. Utíkal jsem o život a za mnou se rozpoutalo peklo. Ve chvíli se tunel proměnil v pec.“

Odborníci se domnívají, že kamion vzplál tak rychle, protože v palivových nádržích vezl asi 550 litrů nafty, zatímco v nákladním prostoru bylo 9 tun margarínu a 11 tun mouky. Nákladní prostor byl navíc obklopen hořlavou izolační pěnou.

V jednu chvíli prý teplota v tunelu dosáhla teploty 1000° Celsia. Po chvilce požár zaznamenala další čidla a tunel byl v 10:55 zavřený z francouzské strany. Kouř se však rychle šířil, protože byl tunel velmi špatně ventilovaný. Většina ze devětitřiceti obětí zemřela do 15 po začátku ohně.

Hasiči se dostavili poměrně brzy, ovšem přes kouř se pořádně nemohli dostat k samotnému zdroji ohně. Italský celník Pierlucio Tinazzi byl v té době u francouzské strany. Záchranáři vzdávali úsilí o záchranu lidí kvůli kouři, Tinazzi tam však vjel se svou motorkou a zachránil asi 10 z 12 přeživších. Sám pak zemřel, když se jeho motorka prakticky rozpustila na horkém asfaltu

Hasiči požár hasili dlouho a až po dvou dnech ho mohli úspěšně prohlásit za uhašený. Následkem byla vysoká poškození stropu tunelu, obložení tunelu i bezpečnostních prostor. V požáru byly zničeny 2 ambulance, 23 kamionů, 10 aut a jedna motorka.

Po požáru nastala dlouhá vyšetřování, kdy se rodiny obětí domáhaly svých práv. Belgická autodopravní společnost uznala zodpovědnost na tragédii a rodinám vyplatila odškodné. Vyšetřování však byla i proti samotnému řidiči, stavitelům tunelu i automobilce Volvo.

Degrave se bránil, že on za požár rozhodně nezpůsobil a pokusil se zmenšit škody. Na výčitky, že měl kamion zaparkovat do pohotovostního parkovacího místa, odpovídal, že jeho auto bylo na místo příliš velké. Protože byly navíc některé senzory a kamery odpojené, zaměstnanci problém neviděli. To však Degrave nemohl vědět.

Nakonec Degrave dostal 4 měsíce podmíněného trestu, zatímco provozovatelé tunelu dostali 2 roky podmíněně a pokutu 15 000 euro. Příbuzní obětí si mysleli, že tresty byly mírné, ovšem nic s tím udělat nemohli.

Vyšetřovatelé se usnesli, že příčinou požáru byl nějaký venkovní zdroj, který se dostal do jednoho ze vzduchových filtrů nákladního auta. Druhou možností je, že se motor kamionu přehřál. Přikláněli se spíše k první možnosti. Pravděpodobným viníkem tak byla odhozená cigareta. 

Související

Zemětřesení, ilustrační foto

Přírodní katastrofy letos způsobily výrazně nadprůměrné škody

Hurikán Ian a další přírodní katastrofy způsobily od začátku letošního roku pojištěné škody v odhadované výši 115 miliard USD (téměř 2,7 bilionu Kč). To je vysoko nad desetiletým průměrem, který činí zhruba 81 miliard dolarů. Uvedla to dnes švýcarská zajišťovna Swiss Re, která patří k největším na světě.

Více souvisejících

katastrofy kamiony Nehody kamiónů tunel

Aktuálně se děje

před 15 minutami

před 58 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 2 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy