Julius Caesar za sebe vyžadoval větší výkupné

Roku 75 před naším letopočtem se pětadvacetiletý Julius Caesar plavil přes Egejské moře, když ho unesli sicilští piráti. Podle známého historika Plutarcha piráti požadovali výkupné dvacet stříbrných talentů, což bylo přibližně 620 kilogramů stříbra, skoro 7 a půl milionu korun při dnešních cenách stříbra.

Byla to vskutku ohromná suma. Caesar se však pirátům vysmál a prohlásil, že asi nevědí, koho unesli. Ať si řeknou o 50, 20 talentů nebylo dostatečné za někoho, jako je on. Padesát talentů je 1550 kilogramů stříbra, což je kousek přes 18 a půl milionu korun.

Piráti se samozřejmě nebránili tomu, že by měli dostat více bohatství. Caesar poslal tedy několik svých společníků, aby stříbro získali a přinesli. Tento úkol zabral 38 dní. Caesar tak byl s piráty téměř sám – společnost mu dělal jeden přítel a dva sluhové. Každý by se asi bál. Ne však Caesar.

Caesar se choval, jako kdyby byl na dovolené a k pirátům přistupoval jako ke svým podřízeným. Dokonce jim zakázal mluvit, když se pokouší spát. Většinu času strávil skládáním a recitací básní a sepisováním proslovů. Ty pak také přednášel pirátům.

Hrál s piráty různé hry a účastnil se jejich cvičení. Obvykle se choval jako vůdce, ne jako zajatec. Piráti ho velmi brzy začali respektovat a povolili mu více svobod. Caesar se tak po jejich ostrově a lodi mohl pohybovat prakticky bez omezení.

Caesar se k pirátům choval velmi přátelsky, ovšem rozhodně neoceňoval ten fakt, že ho zajali. Řekl pirátům, že jakmile dostanou výkupné a propustí ho, nechá je ulovit a ukřižovat. Všichni to vnímali jako vtip, piráti ho vnímali spíše jako přítele.

Jakmile byl osvobozen, Caesar svůj slib splnil. Sice byl zatím jen občan, ale i tak rychle zvládl sestavit drobnou flotilu. S tou se vrátil k ostrovu. Piráti jeho vyhrožování nebrali vážně, protože ve své ne tak tajné skrýši stále byli.

Caesar nechal všechny piráty zajmout a vzal si od nich svých 50 talentů. Vzal si také všechno ostatní, co piráti kdy uloupili, neutratili a schovali na ostrově nebo svých lodích. Pro Caesara to byl vlastně poměrně výhodný výlet.

Pak piráty odvezl do rukou autorit z vězení v Pergamonu, načež se vydal k prokonzulovi Asie. Chtěl piráty nechat popravit. Prokonzul Marcus Junius Caesarovu žádost odmítl. Chtěl piráty prodat jako otroky a výdělek z prodeje si nechat.

To Caesara v honu za spravedlností nezastavilo. Vrátil se na Sicílii, kde byli piráti drženi. A rozkázal, aby byli všichni do jednoho ukřižováni. Než však byli ukřižováni, Caesar se nad nimi smiloval a podřízl jim hrdla.

Toto fungovalo jako dobré varování a Caesara se již nikdo unést nepokusil.