Posledním náboženstvím byl islám. Proč neexistují žádná nová?

Zastánci tvrdé verze sekularismu soudili, že jeho vítězstvím se zanikne náboženství. To se ale nestalo. Naopak, zdá se, že náboženství je silnější než kdy předtím. Křesťanství i speciálně medializovaný islám jsou nejviditelnějšími projevy celosvětového náboženského pnutí, jehož následkem neustále vznikají nová náboženství. Nicméně, zatím se nezdá, že by některé z nich se mohlo stát majoritním hráčem. Podle studie Pew Research z roku 2012 patří 92% nábožensky zaměřených osob po celém světě k jednomu ze čtyř majoritních náboženství. Proč od vzniku islámu nevzniklo celosvětově úspěšné náboženství schopné konkurovat islámu, křesťanství či buddhismu?

I v českém prostředí je možné se setkat s tzv. sektami. Populární obraz vykresluje podivné, charismatické vůdce kultu, jemuž jeho přívrženci s tzv. vymytými mozky bezvýhradně věří a dávají mu všechny své úspory, svůj veškerý čas, i své děti a v případě žen i své tělo. V českém prostředí je znám případ guru Járy, který pomocí sexuálního styku měl zbavovat své stoupenkyně negativních energií nebo bulvárně nejvíce probíranou skupinu Immanuelitů, do níž patří dcera české herečky Mileny Dvorské.

Nová náboženská hnutí

Religionisté používají pro sekty méně pejorativní výraz nová náboženská hnutí. Tento termín podle nich je vhodný i proto, že upozorňuje na to, že mnohá dnes respektovaná náboženství začínala jako náboženská hnutí. Nicméně, mnoho z nich povětšinou zůstává na okraji zájmu veřejnosti a jen zřídkakdy se jim daří oslovit masy.

Důvodů je mnoho. Nová náboženská hnutí jsou primárně protestními hnutími, které vznikají jako alternativa vůči současným pořádkům. Charakteristickým rysem nových náboženských hnutí je apokalyptický dualismus. Na svět mimo hranice hnutí se pohlíží jako na území zla, vůči němuž je třeba si držet co největší odstup. Věří se, že současná společnost je odsouzena k záhubě a jen ti, co patří k hnutí přežijí soudný den. V některých případech, jako tomu bylo u nechvalně známé Svatyně lidu či u Davidiánů, toto nepřátelství k většinové společnosti skončilo i násilím, což dále podpořilo nedůvěru veřejnosti vůči tzv. sektám.

Přesto se některým novým náboženským hnutím podařilo uspět. Podle religionistů nejvýraznějším příkladem úspěšného náboženského hnutí je křesťanství, které na počátku své dráhy oplývalo mnoha znaky nových náboženských hnutí: bylo soustředěné kolem charismatického vůdce, jenž vedl sepjatou komunitu a hlásal vyhrocený světonázor kritizující současné poměry, které bude napraveny až koncem světa aj. Lze ale nalézt i příklady z poměrně nedávné doby: zvláště v USA úspěšný mormonismus, Svědky Jehovovi či scientologii.

Podle českého religionisty Zdeňka Vojtíška je klíčem k úspěšnému začlenění nového náboženského hnutí do společnosti proces tzv. denominalizace. Vojtíšek tím rozumí postupné oslabování napětí mezi novým náboženským hnutím a většinou společností. Nové náboženské hnutí k ní začíná zaujímat neutrální postoj a v některých případech dokonce přebírat a strážit některé její konzervativní normy.  Většinová společnost na to reaguje postupným příjímáním hnutí a v některých případech oceňováním některých jeho aktivit (např. humanitární organizace ADRA založená Adventisty sedmého dne je oceňována za svoje charitativní působení).

Nicméně, i případě, že se nové náboženské hnutí stane denominací – tj. náboženskou instituci, která je akceptována většinovou společností, a která zároveň toleruje jiné denominace – jisté napětí převládá. Tvůrci populárního seriálu Městečko South Park navázaly na svůj sžíravě ironický díl o mormonismu a vytvořili oceňovaný broadwayský muzikál Kniha Mormon vysmívající se mimo jiné mormonské praxi podomního navštěvování s knihou Mormon. O scientologii se v bulvárních textech konstantně mluví jako o sektě, navzdory tomu že do ní patří i respektované, prominentní osobnosti kultury. Svědkové Jehovovi jsou nyní v Rusku zakázáni jako extrémistická skupina.

Překážky pro světový úspěch

Tento poslední případ odhaluje některé podstatné důvody, proč dnes neexistuje nové náboženství, které by dosáhlo významu a šíře dnešních nejpočetnějších náboženství: křesťanství, islámu, hinduismu a buddhismu. V Rusku je dominantní prostor dáván ruské pravoslavné církvi, která se snaží co nejvíce zajistit, aby měla co nejméně konkurentů. Podle webu The Altantic je právě nedostatek podpory od státu to, co zabraňuje novým náboženstvím, aby získaly na popularitě. Císař Konstantin i král Ašoka se významně zapříčinili o šíření křesťanství a buddhismu. Jakákoliv podobně prominentní a vlivná osoba dnešním novým náboženstvím chybí.

Dominace čtyř jmenovaných náboženství je do určité míry i výsledkem nejistoty, zda nová náboženská uskupení chápat jako už svébytná náboženství nebo spíše zda se jedná o nový, partikulární směr uvnitř zavedené náboženské tradice. V Číně je např. uznávána pětice náboženství: buddhismus, taoismus, islám, katolicismus a protestantismus, zatímco v Evropě je protestantství tradičně chápáno jako větev křesťanství. Protestantství má navíc tendenci se velmi štěpit a právě tyto odštěpené skupiny mívají radikální tendence nových náboženských hnutí.

Jednou z možností, jak tento klasifikační problém vyřešit, je dát slovo samotným náboženstvím. Ač křesťanství začalo jako další židovské nové náboženské hnutí, jeho postupná univerzalizace vedla k jeho vymezení se od židovství a nyní se už za směr judaismu nepokládá. Buddhismus byl jistou variantou hinduistických náboženských škol, ale vyvinul se v samostatnou náboženskou tradici, která nakonec zakotvila úspěšněji v jiných částech světa než v samotné Indii, kde představuje okrajový náboženský směr.

Důležitým kritériem, který vede k tomu, že od náboženská větev odštěpená od svého zdroje vyroste v jinou náboženskou tradici je autorita zakladatele náboženství. Ježíš si nárokovat ojedinělou pozici k Bohu, která byla mnohé konzervativní židy neakceptovatelná. Buddha si v podstatě nárokoval větší autoritu než jaké mají hinduističtí bohové. Mohammed se považoval nejenom za pouhé proroka, ale za toho, kdo prorockou linii uzavírá, a proto má fakticky větší autoritu než Mojžíš nebo Ježíš – opět něco, co judaismus ani křesťanství nemohly akceptovat.

Nicméně, od dob islámu žádné náboženství, jehož zakladatel se podobně považoval za nového proroka či mesiáše nezískal popularitu ani vliv, jakým oplývá buddhismu či křesťanství. Za nejbližšího kandidáta je považován bahaismus vzniklý v roce 1863, jehož zakladatel Bahá'u'lláh se považoval za dovršitele všech náboženských tradic, včetně taoismu či zoroastrismu. Nicméně, s jeho jinými světovými konkurenty se nemůže v počtu věřících vůbec srovnávat - má jen asi 7 miliónů vyznavačů (samotný judaismus má 14 miliónů,  a to jej např. The Atlantic neřadí mezi světová náboženství) a přes svou světovou působnost není stejně světově znám.

Vojtíšek tvrdí, že proces transformace nového náboženského hnutí na denominaci je možný jen v pluralitní náboženské společnosti. Právě tato pluralita ale vede k tomu, že nová náboženství vstupují do značně konkurenčního prostředí a je pro ně mnohem obtížnější získat na svou stranu nové příznivce. Podle socioložky náboženství Daniele Hervieu-Legerovové dochází na tomto náboženském trhu k jistému paradoxu: jednotlivá náboženství tolik usilují o nové příznivce, že v podstatě podávají tu samou nabídku. Podle Legerové lze tuto nabídku vyjádřit dvěma slovy: wealth and health (bohatství a zdraví). K tomu lze dodat, že součástí této unifikované nabídky bývá i podpora tzv. konzervativních hodnoty, které propagují nezávisle na sobě islám, křesťanství i buddhismus, ačkoliv všechny tyto náboženské tradice byly zpočátku velmi radikální.

Všechny tyto náboženské tradice ale uspěli tím, že nabízely něco, co v jejich době nikdo jiný, že se dokázaly odlišit a přitom stále reagovat na ty potřeby svých „klientů“, jejichž uspokojení nabízely i jejich konkurenti. Podle Jeana-Françoise Mayera, švýcarského religionisty se však na dnešní náboženské scéně nic takového neobjevuje. Podle něj by úspěšné nové náboženství mělo být schopno dávat lidskému životu i smrti význam a též by mělo být kompatibilní s vědeckými poznatky o světě. Možným scénářem dle něj je, že by čínský kazatel spojil prvky křesťanství s „univerzálním poselstvím vnitřní harmonie" a získal miliony následovníků. Nicméně, poukazuje Mayer, pokud někdo nabídne něco skutečně smysluplného, může z toho vyjít nové světové náboženství.  

Související

Více souvisejících

Náboženství islám křesťanství Buddhismus (náboženství)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy