Benjamin Ferencz: Norimberský žalobce, který se postavil všem formám zločinecké agrese

O právnících si můžete sice myslet ledacos, ale asi každému je jasné, že v moderní společnosti se bez nich neobejdeme. Jenomže ne každé stání před soudem je stejné a postavit se do čela žalobců těch nejhorších válečných zločinců, to už chce pořádnou odvahu. Ta ale Benjaminu Ferenczovi ale rozhodně nechyběla.

Když se Spojenci vítězní v druhé světové válce rozhodovali, jak naložit s nacistickými zločinci, rozhodli se držet demokratických principů a vést s nimi řádný soudní proces. Pokud tedy lze vůbec hovořit o řádném soudu, protože na zločiny německé třetí říše standardní justiční kategorie a tresty jednoduše nedostačovaly.

 Hlavním žalobcem v jednom z celkem 12 soudních procesů, které byly v Norimberku vedeny, konkrétně v tom vyšetřujícím Einsatzguppen, vystupoval za americkou stranu i Ben Ferencz, tehdy mladý začínající právník specializovaný na mezinárodní právo. Už podle jména je evidentní, že Benjamin Ferencz není rodilý Američan. To, co už na první pohled evidentní není je to, že Ferenczovi rodiče byli maďarští židé žijící v Transylvánii, z které ale museli emigrovat kvůli narůstající perzekuci židů Rumuny.

Malému Benovi bylo tehdy necelý rok, ale jeho židovský původ a osud jeho rodiny hrál patrně velkou roli v Norimberských procesech. Druhým významným faktorem bylo to, že studoval práva na Harvardu a svou práci zaměřoval právě na válečné zločiny. Posledním, ale asi nejdůležitější faktor, který ho přivedla na žalobní lavici v Norimberku bylo to, že hned po dokončení studií v roce 1943 narukoval do armády – zpočátku sloužil u protiletecké jednotky, ale později generál Patton využil jeho vzdělání a jeho hlavním úkolem stalo sbírání důkazů o nacistických zločinech.

 V prosinci 1945 byl čestně propuštěn z armády a vrátil se do New Yorku, ale doma pobyl pouze pár týdnů, než se přidal do týmů právníka Telforda Taylora, který měl na starosti Norimberský procesy. Ferencze pověřil vedením procesu proti Einsatzgrupen – jednotky které měly terorizovat místní obyvatelstvo a likvidovat nežádoucí osoby. Taylor musel mít ve Bena Ferecnze velkou důvěru, když ho pověřil vedením obžaloby celého případu – byl to totiž první případ, který vedl. Důvěra ale byla opodstatněná, všech 22 obviněných bylo odsouzeno, 13 z nich dostalo trest smrti a celkem 4 popravy byly nakonec opravdu vykonány.

Na svůj pobyt v Německu ale má Ferencz i podstatně pozitivnější vzpomínky, mimo jiné se podílel na tvorbě reparačních a repatriačních programů, které měly vrátit oběti nacistického řádění zpět do jejich domovů.  Účastnil se také jednání o reparacích mezi západním Německem a nově vzniklým židovským Izraelem nebo prvním německém restitučním zákoně z roku 1953.

Poté se vrátil do New Yorku a nějakou dobu provozoval soukromou advokátní praxi, ale jeho zážitky z druhé světové války a norimberských procesů v něm navždy zanechaly stopu. I proto se vrací na scénu mezinárodního práva v době války ve Vietnamu a řeší opětovně řadu těžkých zločinů proti lidskosti a válečných zločinů.

Celý život loboval za ustanovení organizace, která by zaštiťovala mezinárodní trestní právo, což se nakonec podařilo roku 2002, když v Říme vznikl International Criminal Court. Velkým problém tohoto soudního tribunálu ale bylo, že smlouva o účasti USA v této organizaci byla sice podepsána Georgem Bushem, ale nikdy nebyla v USA ratifikována. Místo toho Bush uzavřel řadu bilaterálních smluv, které zamezovaly vydávání amerických občanů před ICC, což Ferencz těžce nesl a mnohokrát kritizoval. Veřejně vystoupil také proti postupu Bushe v Iráku a prohlásil, že by Bush měl být souzen mezinárodním soudem, protože zahájil invazi do Iráků bez ratifikace OSN.

Necelé dva dny před smrtí Usámy bin Ládina také sepsal článek podtrhující nutnost řádných soudů i s takovými zločinci jako byli teroristé a masoví vrazi – jakákoli soudem nenařízená poprava podle Ferencze podkopává zásady demokracie. Striktně se tak postavil za principy, které byly uplatněny při Norimberských procesech.

Související

Jan Opletal

85 let od smrti Jana Opletala. Kdo byl student, který se postavil nacistům?

Jedenáctého listopadového dne letošního roku tomu bude přesně 85 let od chvíle, kdy zemřel Jan Opletal. Mladý student medicíny podlehl těžkým zraněním, která utrpěl na demonstraci proti nacistické okupaci našich zemí dne 28. října 1939. O tomto národním odporu vůči totalitnímu režimu již bylo napsáno mnohé. A kdo byl Jan Opletal?

Více souvisejících

nacisté Benjamin Ferencz (prokurátor z Norimberského procesu) soudy Válka ve Vietnamu

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 41 minutami

před 50 minutami

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy