O právnících si můžete sice myslet ledacos, ale asi každému je jasné, že v moderní společnosti se bez nich neobejdeme. Jenomže ne každé stání před soudem je stejné a postavit se do čela žalobců těch nejhorších válečných zločinců, to už chce pořádnou odvahu. Ta ale Benjaminu Ferenczovi ale rozhodně nechyběla.
Když se Spojenci vítězní v druhé světové válce rozhodovali, jak naložit s nacistickými zločinci, rozhodli se držet demokratických principů a vést s nimi řádný soudní proces. Pokud tedy lze vůbec hovořit o řádném soudu, protože na zločiny německé třetí říše standardní justiční kategorie a tresty jednoduše nedostačovaly.
Hlavním žalobcem v jednom z celkem 12 soudních procesů, které byly v Norimberku vedeny, konkrétně v tom vyšetřujícím Einsatzguppen, vystupoval za americkou stranu i Ben Ferencz, tehdy mladý začínající právník specializovaný na mezinárodní právo. Už podle jména je evidentní, že Benjamin Ferencz není rodilý Američan. To, co už na první pohled evidentní není je to, že Ferenczovi rodiče byli maďarští židé žijící v Transylvánii, z které ale museli emigrovat kvůli narůstající perzekuci židů Rumuny.
Malému Benovi bylo tehdy necelý rok, ale jeho židovský původ a osud jeho rodiny hrál patrně velkou roli v Norimberských procesech. Druhým významným faktorem bylo to, že studoval práva na Harvardu a svou práci zaměřoval právě na válečné zločiny. Posledním, ale asi nejdůležitější faktor, který ho přivedla na žalobní lavici v Norimberku bylo to, že hned po dokončení studií v roce 1943 narukoval do armády – zpočátku sloužil u protiletecké jednotky, ale později generál Patton využil jeho vzdělání a jeho hlavním úkolem stalo sbírání důkazů o nacistických zločinech.
V prosinci 1945 byl čestně propuštěn z armády a vrátil se do New Yorku, ale doma pobyl pouze pár týdnů, než se přidal do týmů právníka Telforda Taylora, který měl na starosti Norimberský procesy. Ferencze pověřil vedením procesu proti Einsatzgrupen – jednotky které měly terorizovat místní obyvatelstvo a likvidovat nežádoucí osoby. Taylor musel mít ve Bena Ferecnze velkou důvěru, když ho pověřil vedením obžaloby celého případu – byl to totiž první případ, který vedl. Důvěra ale byla opodstatněná, všech 22 obviněných bylo odsouzeno, 13 z nich dostalo trest smrti a celkem 4 popravy byly nakonec opravdu vykonány.
Na svůj pobyt v Německu ale má Ferencz i podstatně pozitivnější vzpomínky, mimo jiné se podílel na tvorbě reparačních a repatriačních programů, které měly vrátit oběti nacistického řádění zpět do jejich domovů. Účastnil se také jednání o reparacích mezi západním Německem a nově vzniklým židovským Izraelem nebo prvním německém restitučním zákoně z roku 1953.
Poté se vrátil do New Yorku a nějakou dobu provozoval soukromou advokátní praxi, ale jeho zážitky z druhé světové války a norimberských procesů v něm navždy zanechaly stopu. I proto se vrací na scénu mezinárodního práva v době války ve Vietnamu a řeší opětovně řadu těžkých zločinů proti lidskosti a válečných zločinů.
Celý život loboval za ustanovení organizace, která by zaštiťovala mezinárodní trestní právo, což se nakonec podařilo roku 2002, když v Říme vznikl International Criminal Court. Velkým problém tohoto soudního tribunálu ale bylo, že smlouva o účasti USA v této organizaci byla sice podepsána Georgem Bushem, ale nikdy nebyla v USA ratifikována. Místo toho Bush uzavřel řadu bilaterálních smluv, které zamezovaly vydávání amerických občanů před ICC, což Ferencz těžce nesl a mnohokrát kritizoval. Veřejně vystoupil také proti postupu Bushe v Iráku a prohlásil, že by Bush měl být souzen mezinárodním soudem, protože zahájil invazi do Iráků bez ratifikace OSN.
Necelé dva dny před smrtí Usámy bin Ládina také sepsal článek podtrhující nutnost řádných soudů i s takovými zločinci jako byli teroristé a masoví vrazi – jakákoli soudem nenařízená poprava podle Ferencze podkopává zásady demokracie. Striktně se tak postavil za principy, které byly uplatněny při Norimberských procesech.
Související
Německé město se zbaví Hitlera jako čestného občana. Stojí za tím studentská iniciativa
Ukrajina připravila Rusku ponížení místo oslav. Před 81 lety skončila bitva v Kurském oblouku
nacisté , Benjamin Ferencz (prokurátor z Norimberského procesu) , soudy , Válka ve Vietnamu
Aktuálně se děje
před 34 minutami
Rusko přišlo s bizarní teorií, proč v Moldavsku vyhrála prozápadní prezidentka
před 1 hodinou
Kampaň v USA jde do finále. Ani jeden z kandidátů nezklamal, zbytek zůstává na voličích
před 1 hodinou
Změna klimatu u vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu
před 2 hodinami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 2 hodinami
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 3 hodinami
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 3 hodinami
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 3 hodinami
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 3 hodinami
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 4 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 4 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 4 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 6 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
Policisté budou od pondělního večera pomáhat s odstřelem přemnožených divočáků v části Libereckého kraje. Informovalo o tom ministerstvo zemědělství. Důvodem je šíření afrického moru prsa. Odstřel bude probíhat v honitbách Rádlo na Jablonecku a Vratislavice na Liberecku až do 12. prosince. V ohraničeném území tak bude omezen volný pohyb osob.
Zdroj: Jan Hrabě