Benjamin Ferencz: Norimberský žalobce, který se postavil všem formám zločinecké agrese

O právnících si můžete sice myslet ledacos, ale asi každému je jasné, že v moderní společnosti se bez nich neobejdeme. Jenomže ne každé stání před soudem je stejné a postavit se do čela žalobců těch nejhorších válečných zločinců, to už chce pořádnou odvahu. Ta ale Benjaminu Ferenczovi ale rozhodně nechyběla.

Když se Spojenci vítězní v druhé světové válce rozhodovali, jak naložit s nacistickými zločinci, rozhodli se držet demokratických principů a vést s nimi řádný soudní proces. Pokud tedy lze vůbec hovořit o řádném soudu, protože na zločiny německé třetí říše standardní justiční kategorie a tresty jednoduše nedostačovaly.

 Hlavním žalobcem v jednom z celkem 12 soudních procesů, které byly v Norimberku vedeny, konkrétně v tom vyšetřujícím Einsatzguppen, vystupoval za americkou stranu i Ben Ferencz, tehdy mladý začínající právník specializovaný na mezinárodní právo. Už podle jména je evidentní, že Benjamin Ferencz není rodilý Američan. To, co už na první pohled evidentní není je to, že Ferenczovi rodiče byli maďarští židé žijící v Transylvánii, z které ale museli emigrovat kvůli narůstající perzekuci židů Rumuny.

Malému Benovi bylo tehdy necelý rok, ale jeho židovský původ a osud jeho rodiny hrál patrně velkou roli v Norimberských procesech. Druhým významným faktorem bylo to, že studoval práva na Harvardu a svou práci zaměřoval právě na válečné zločiny. Posledním, ale asi nejdůležitější faktor, který ho přivedla na žalobní lavici v Norimberku bylo to, že hned po dokončení studií v roce 1943 narukoval do armády – zpočátku sloužil u protiletecké jednotky, ale později generál Patton využil jeho vzdělání a jeho hlavním úkolem stalo sbírání důkazů o nacistických zločinech.

 V prosinci 1945 byl čestně propuštěn z armády a vrátil se do New Yorku, ale doma pobyl pouze pár týdnů, než se přidal do týmů právníka Telforda Taylora, který měl na starosti Norimberský procesy. Ferencze pověřil vedením procesu proti Einsatzgrupen – jednotky které měly terorizovat místní obyvatelstvo a likvidovat nežádoucí osoby. Taylor musel mít ve Bena Ferecnze velkou důvěru, když ho pověřil vedením obžaloby celého případu – byl to totiž první případ, který vedl. Důvěra ale byla opodstatněná, všech 22 obviněných bylo odsouzeno, 13 z nich dostalo trest smrti a celkem 4 popravy byly nakonec opravdu vykonány.

Na svůj pobyt v Německu ale má Ferencz i podstatně pozitivnější vzpomínky, mimo jiné se podílel na tvorbě reparačních a repatriačních programů, které měly vrátit oběti nacistického řádění zpět do jejich domovů.  Účastnil se také jednání o reparacích mezi západním Německem a nově vzniklým židovským Izraelem nebo prvním německém restitučním zákoně z roku 1953.

Poté se vrátil do New Yorku a nějakou dobu provozoval soukromou advokátní praxi, ale jeho zážitky z druhé světové války a norimberských procesů v něm navždy zanechaly stopu. I proto se vrací na scénu mezinárodního práva v době války ve Vietnamu a řeší opětovně řadu těžkých zločinů proti lidskosti a válečných zločinů.

Celý život loboval za ustanovení organizace, která by zaštiťovala mezinárodní trestní právo, což se nakonec podařilo roku 2002, když v Říme vznikl International Criminal Court. Velkým problém tohoto soudního tribunálu ale bylo, že smlouva o účasti USA v této organizaci byla sice podepsána Georgem Bushem, ale nikdy nebyla v USA ratifikována. Místo toho Bush uzavřel řadu bilaterálních smluv, které zamezovaly vydávání amerických občanů před ICC, což Ferencz těžce nesl a mnohokrát kritizoval. Veřejně vystoupil také proti postupu Bushe v Iráku a prohlásil, že by Bush měl být souzen mezinárodním soudem, protože zahájil invazi do Iráků bez ratifikace OSN.

Necelé dva dny před smrtí Usámy bin Ládina také sepsal článek podtrhující nutnost řádných soudů i s takovými zločinci jako byli teroristé a masoví vrazi – jakákoli soudem nenařízená poprava podle Ferencze podkopává zásady demokracie. Striktně se tak postavil za principy, které byly uplatněny při Norimberských procesech.

Související

Více souvisejících

nacisté Benjamin Ferencz (prokurátor z Norimberského procesu) soudy Válka ve Vietnamu

Aktuálně se děje

před 34 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu u vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 2 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 2 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku

Policisté budou od pondělního večera pomáhat s odstřelem přemnožených divočáků v části Libereckého kraje. Informovalo o tom ministerstvo zemědělství. Důvodem je šíření afrického moru prsa. Odstřel bude probíhat v honitbách Rádlo na Jablonecku a Vratislavice na Liberecku až do 12. prosince. V ohraničeném území tak bude omezen volný pohyb osob.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy