Z pohádek dnes známe draky, vlkodlaky, bazilišky a podobné nestvůry. Je nám jasné, že tito tvorové ve skutečnosti neexistují. Ovšem středověký člověk byl o jejich existenci přesvědčen!
Zejména z období středověku se do dnešních dob dochovaly tzv. bestiáře, tedy knihy, ve kterých jsou nakresleny a popsány nejrůznější děsivé nestvůry. Našli bychom zde třeba draky, vlkodlaky, bazilišky, gryfy nebo mantichory. Mnohé obludy mají svůj původ již v antice, jiné jsou ve skutečnosti třeba zvířaty, které člověk zkrátka jenom neznal.
Bazilišek
Slovo „bazilišek“ má svůj původ v řeckém výrazu „basilikos“, což se překládá jako „malý král“. Označuje mytického tvora, který se poprvé objevil již v řecké mytologii. Ve starověku a následně i ve středověku byl bazilišek v očích lidí králem celé zvířecí říše. Antičtí autoři ho popisují jako dlouhého hada s korunkou na hlavě. Kde se objevil, tam způsobil zkázu a celou krajinu proměnil ve vyprahlou poušť. Všichni hadi mu slouží, a dokáží tak škodit lidem. Baziliškův dech je jedovatý – má spalovat trávu a bořit skály. Také pohled baziliška je nebezpečný – dokáže jím zabíjet.
Není divu, že se lidé ve středověku baziliška velmi báli. Ve středověkých bestiářích se proto také píše o tom, jak je možné tohoto děsivého tvora zneškodnit. Účinnou zbraň představovalo kohoutí zakokrhání, které baziliška dokázalo zabít. Proto s sebou vždy cestovatelé do neznámých krajin měli s sebou kohouta.
Pokud se baziliškovi nastavilo zrcadlo, spatřil se v něm, a svým vražedným pohledem tak zabil sám sebe. Středověcí autoři také uvádějí, že baziliška může zabít lasička nebo liška. Tato zvířata totiž nestvůra nedokáže zabít, zatímco ony jí ano.
V Jižní Americe dnes žije ještěr z čeledi leguánovitých, kterému se říká bazilišek zelený. Dost možná se tento tvor vyskytoval již ve středověku a stal se předobrazem středověké nestvůry. Bazilišek zelený může měřit až 80 centimetrů na délku, má jasně zelenou barvu kůže a na hlavě hřebínek. Podoba s mytickým tvorem je tedy zřejmá.
Gryf
Gryf je tvor, který má tělo lva, orlí hlavu a křídla. Jeho původ bychom našli již u starých Skytů, kde gryf ochraňoval zlaté doly a poklady. Spojení orla a lva symbolizuje spojení bystrosti a síly. V egyptské mytologii se gryf pojí s ochranou a mstou, v mytologii řecké pak s božskou mocí. Proto motiv tohoto tvora byl vyobrazován na chrámech či štítech válečníků. Ve starověku i středověku lidé věřili, že gryf je schopný unést člověka i s koněm. Marco Polo na svých cestách zaznamenal gryfy, kteří ze země zvedali slony.
V českém prostředí se gryf někdy označuje jako pták Noh. O něm bychom se dočetli například v pověsti o Bruncvíkovi. Bájné stvoření postupem času pronikalo do umění, architektury či heraldiky.
Mantichora
Tato nestvůra má původ zřejmě v řecko-perské mytologii. Jedná se o tvora se lvím tělem a obličejem člověka. Má velmi ostré zuby a bodec s jedem na konci ocasu. Ve středověku lidé věřili, že jsou mantichory lidožravé, a proto se jich báli. Perské slovo „martikhoras“ by se ostatně dalo přeložit jako „lidožrout“. Někteří středověcí autoři popisují mantichoru s křídly, jiní bez křídel. Rovněž můžeme najít popisy tvora s lidským, ale také se zvířecím obličejem. Všichni se však shodují v tom, že mantichora je tvor velmi silný a když se s ním člověk setká, může se rovnou připravit na smrt. Síla, ostré zuby, drápy a bodec s jedem – to je skutečně smrtící kombinace! Dnes se někteří odborníci domnívají, že předobrazem děsivé mantichory byl jeskynní lev.
Drak
Snad nejznámějším středověkým bájným tvorem je drak. Bestiáře draka popisují jako velkého ještěra či hada s křídly, s jednou hlavou či několika hlavami a se schopností chrlit oheň. Někteří draci mají (podobně jako baziliškové) jedovatý dech. Svatý Augustin nám podává velmi přesný popis draka jako ještěra s netopýřími křídly.
Zatímco třeba v Číně jsou draci v podstatě hodnými tvory, v Evropě platili za krvelačné a zlé nestvůry. Zabití draka pak představovalo hrdinský čin (to ostatně známe z pohádek) a symbol vítězství dobra nad zlem. Drak jakožto bájný tvor se objevuje v umění nebo třeba v heraldice. Zde má drak dvě nohy, zatímco saň nohy čtyři. Na rozdíl od raka pak saň v heraldickém zobrazení nechrlí oheň. Draka si do svého znaku dala například města Trutnov, Kolín nebo Vysoké Mýto.
Související
Ať Macinka závěrečné varování od Lipavského klidně ignoruje. Historie ale mluví jasně
Válku na Ukrajině lze vyřešit, ale ne rychle. Důkazem je příběh Německa po první světové válce
historie , zajímavosti , mytologie
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák