Tajemství českého pravopisu. Opravdu vymyslel "nabodeníčko" Jan Hus?

Den upálení mistra Jana Husa je státním svátkem, který připadá na 6. července. V tento den si připomínáme upálení kněze, učitele, kazatele a reformátora Jana Husa. Všichni ho známe především jako kazatele a kritika mravního úpadku církve, za což zaplatil životem. Ovšem Jan Hus měl také vliv na český pravopis.

Život a smrt Jana Husa

Jan Hus se narodil kolem roku 1370 do chudé rodiny v Husinci u Prachatic. O jeho dětství dnes nemáme mnoho informací. Jisté je, že studoval na Karlově univerzitě – v roce 1393 se stal na artistické fakultě bakalářem. Od roku 1398 na univerzitě působil jako člen akademické obce, tedy přednášel, vedl disputace. V říjnu roku 1401 se stal děkanem artistické fakulty na dobu zimního semestru, od roku 1409 pak zastával na univerzitě post rektora.

Roku 1400 se Jan Hus stal knězem a kázal v kostele svatého Michala na Starém Městě pražském, od roku 1402 působil v Betlémské kapli. V jeho kázáních se objevovala především kritika poměrů v církvi a mravního úpadku církve. Po vzoru Johna Wycliffa volal po reformě církve. Kam až toto chování Husa dovedlo, to víme všichni z hodin dějepisu – dne 6. července 1415 byl jako kacíř upálen v Kostnici.

Jan Hus a český pravopis

Právě Jana Husa označil František Palacký za autora díla s názvem „De orthographia Bohemica“, tedy „O českém pravopise“. Tento latinsky psaný spis v sobě zahrnuje vůbec první návrh diakritického pravopisu pro český jazyk!

Spis pochází z počátku 16. století, přesně datum jeho vzniku není známo. Stejně tak je nejistý autor – zřejmě jím mohl být Jan Hus. Ať už dílo napsal kdokoliv, dal si za cíl zjednodušit a sjednotit pravopis českého jazyka. Dosavadní pravopis spřežkový měl být nahrazen pravopisem diakritickým.

Pravopis spřežkový spočíval v tom, že jedna hláska mohla být tvořena několika písmeny, zatímco v diakritickém pravopisném systému vždy jedno písmeno tvoří jednu hlásku a jsou zde užívána diakritická znaménka, tedy znaménka nad písmeny. Zdvojené hlásky tak nahradila čárka nad písmenem, měkkost byla vyjádřena tečkou nad písmenem. Možná jste už v této souvislosti slyšeli o tzv. nabodeníčku krátkém a nabodeníčku dlouhém. Tato slova bychom však v samotném spisu hledali marně. Pojem „nabodeníčko“ vznikl až v 19. století.

Spis „De orthographia Bohemica“ je na dobu svého vzniku pokrokovým dílem. Autor díla totiž navrhl zavést systém diakritických znamének v logickém a praktickém využití. Diakritický pravopis byl však zaveden až mnohem později po Husovi. Teprve knihtisk přispěl k jeho uplatnění, a to navíc pouze v případě tištěných knih.

Originál spisu se do dnešních dnů nedochoval. Známý je však jeho jediný úplný opis, jehož autorem je mnich Oldřich Kříž z Třeboně, který pochází z konce 50. let 15. století. Toto dílo pak v roce 1826 nalezl František Palacký v Třeboni. Roku 1857 byl vydán latinský text i s jeho překladem ve Vídni.

Související

Pomník mistra Jana Husa během vánočních trhů.

Pomník Jana Husa má 110 let. S dílem se pojily spory i tragédie

Šestého červencového dne roku 1915, o pětistém výročí upálení mistra Jana Husa, byl na pražském Staroměstském náměstí odhalen jeho pomník. Jeho vybudování se pojilo s vyostřenými spory mezi příznivci a odpůrci tohoto počinu, odhalení díla nedoprovázely okázalé slavnosti. Střety a emoce se s pomníkem váží po celou dobu jeho existence. A před 35 lety u něj došlo dokonce k tragédii.

Více souvisejících

Jan Hus pravopis/gramatika historie

Aktuálně se děje

před 36 minutami

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy