Tajemství českého pravopisu. Opravdu vymyslel "nabodeníčko" Jan Hus?

Život a smrt Jana Husa

Jan Hus se narodil kolem roku 1370 do chudé rodiny v Husinci u Prachatic. O jeho dětství dnes nemáme mnoho informací. Jisté je, že studoval na Karlově univerzitě – v roce 1393 se stal na artistické fakultě bakalářem. Od roku 1398 na univerzitě působil jako člen akademické obce, tedy přednášel, vedl disputace. V říjnu roku 1401 se stal děkanem artistické fakulty na dobu zimního semestru, od roku 1409 pak zastával na univerzitě post rektora.

Roku 1400 se Jan Hus stal knězem a kázal v kostele svatého Michala na Starém Městě pražském, od roku 1402 působil v Betlémské kapli. V jeho kázáních se objevovala především kritika poměrů v církvi a mravního úpadku církve. Po vzoru Johna Wycliffa volal po reformě církve. Kam až toto chování Husa dovedlo, to víme všichni z hodin dějepisu – dne 6. července 1415 byl jako kacíř upálen v Kostnici.

Jan Hus a český pravopis

Právě Jana Husa označil František Palacký za autora díla s názvem „De orthographia Bohemica“, tedy „O českém pravopise“. Tento latinsky psaný spis v sobě zahrnuje vůbec první návrh diakritického pravopisu pro český jazyk!

Spis pochází z počátku 16. století, přesně datum jeho vzniku není známo. Stejně tak je nejistý autor – zřejmě jím mohl být Jan Hus. Ať už dílo napsal kdokoliv, dal si za cíl zjednodušit a sjednotit pravopis českého jazyka. Dosavadní pravopis spřežkový měl být nahrazen pravopisem diakritickým.

Pravopis spřežkový spočíval v tom, že jedna hláska mohla být tvořena několika písmeny, zatímco v diakritickém pravopisném systému vždy jedno písmeno tvoří jednu hlásku a jsou zde užívána diakritická znaménka, tedy znaménka nad písmeny. Zdvojené hlásky tak nahradila čárka nad písmenem, měkkost byla vyjádřena tečkou nad písmenem. Možná jste už v této souvislosti slyšeli o tzv. nabodeníčku krátkém a nabodeníčku dlouhém. Tato slova bychom však v samotném spisu hledali marně. Pojem „nabodeníčko“ vznikl až v 19. století.

Spis „De orthographia Bohemica“ je na dobu svého vzniku pokrokovým dílem. Autor díla totiž navrhl zavést systém diakritických znamének v logickém a praktickém využití. Diakritický pravopis byl však zaveden až mnohem později po Husovi. Teprve knihtisk přispěl k jeho uplatnění, a to navíc pouze v případě tištěných knih.

Originál spisu se do dnešních dnů nedochoval. Známý je však jeho jediný úplný opis, jehož autorem je mnich Oldřich Kříž z Třeboně, který pochází z konce 50. let 15. století. Toto dílo pak v roce 1826 nalezl František Palacký v Třeboni. Roku 1857 byl vydán latinský text i s jeho překladem ve Vídni.