Jak by vypadal svět, kdyby Japonci nezaútočili na Pearl Harbor a USA nevstoupily do války?

V 19. století Japonsko začalo aktivně hledat nová území a kolonie. Japonská armáda se vypravovala do Číny, SSSR a některých evropských kolonií. Po I. světové válce získalo Japonsko pod svoji správu několik ostrovů, ale po hospodářské krizi bylo nuceno hledat nové trhy a získat vlastní zdroje surovin. Japonským plánům ale bránilo USA a evropské mocnosti, které v asijském regionu měly své strategické kolonie.

Americký prezident Franklin Roosevelt po japonském obsazení Francouzské Indočíny spolu s Británii a Nizozemskem přerušil dodávku ropy pro Japonsko. Japonci tento krok udělali jako pomstu za to, že jim USA neumožňovalo rozšiřovat svůj vliv ve východoasijské sféře a budovat svůj vlastní trh. Kongres Spojených států se obával, že vliv silného Japonska se v tomto regionu začne projevovat čím dál tím víc a jejích síly budou schopné konkurovat s USA. 

Síly Japonska na východě se zmocňovaly a obavy ovládly celou Evropu. V roce 1941 Churchill začíná psát Rooseveltovi vyděšené dopisy – Británie neví, jak má zachránit své kolonie na východě a její strategický vliv v Asii slábne. Zatímco Francie je už dávno okupována a její kolonie patří válečným partnerům Německa, vyděšená Británie jedinou záchranu vidí v USA. Roosevelt je ovšem bezmocný, protože vyhlásit válku bez podstatných příčin není možné. Aby USA mohlo vyhlásit válku, Japonsko musí přímo zaútočit na Spojené státy.

„Nenecháme vás,“ psal Roosevelt Churchillovi. Nejde ale vyhlásit válku jinému státu pouze na základě osobní domluvy s dalším politikem, čehož si Roosevelt dobře uvědomoval. V roce 1941 těsně před oficiálním začátkem oboustranní války mezi všemi bloky Roosevelt posílá americké lodě pod Japonskem kontrolované hranice v Thajském zálivu – chce vynutit Japonsko zaútočit jako první. Chytré Japonsko na americkou provokaci nijak nezareagovalo. 

Celý svět byl v očekávání války. Dne 5. prosince roku 1941 zachytila americká odposlechová služba meteorologické hlášení „Východní vítr, déšť“, což byl japonský kód pro válku s USA. Nikdo tomu ale nevěnoval pozornost. Dne 7. prosince japonský útoční svaz už dosáhl své pozice a začal útok na americký přístav Pearl Harbor. Roosevelt byl najednou šťastný. „Byla to obrovská úleva,“ psal americký válečný ministr Henry Stimson. Za několik let Stimson byl hlavním iniciátorem svržení atomové bomby na Japonsko. Kongres konečně měl pádné důvody, aby mohl vyhlásit válku, čímž původně evropský konflikt přerostl v konflikt celosvětový.

Kdyby USA nevstoupilo do války, svět by vypadal zcela jinak než ho známe teď. Rusko by nezvládlo provést deokupaci Evropy samostatně a západní Evropa by zůstala v rukou nacistů. Japonsko by mohlo rozšiřovat svůj  vliv na východě, a to nehledě na americké zákazy - USA nic společného s evropskými koloniemi na východě nemělo. Útok na Pearl Harbor ale změnil všechno.