Léto bez zmrzliny? To si mnozí z nás nedokáží představit. Tato ledová pochoutka je do tropických letních dnů jako dělaná. Dříve však nebyla určena pro každého. Na zmrzlině si mohli pochutnávat pouze panovníci nebo šlechtici.
Přemýšleli jste někdy nad tím, jak dlouho už si lidé pochutnávají na zmrzlině? Kde se vlastně tato ledová pochoutka poprvé objevila? Někteří historikové se domnívají, že si zmrzlinu připravovali již staří Egypťané někdy před 500 lety před naším letopočtem. Egyptští faraoni si údajně rádi pochutnávali na ledu ochuceném šťávou z ovoce, medem nebo třeba vínem.
Podobnou „zmrzlinu“ znala také třída nobility v antickém Řecku. Led jim prý přinášeli otroci z posvátné hory Olymp. V Řecku se tehdy věřilo, že zmrzlina je lékem – tento názor zastával například Hippokrates. Zmrzlina měla patřit k oblíbeným pochoutkám krále Šalamouna, Alexandra Velikého nebo císaře Nerona. Oblíbenými přísadami posledně zmiňovaného krutovládce byly ořechy a med. Ty se ostatně přidávají do zmrzliny i dnes.
Ze starého Mongolska pak pochází zprávy o výrobě zmrzliny z kobylího, kozího nebo velbloudího mléka. Právě na Mongoly někteří odborníci pohlížejí jako na „vynálezce“ zmrzliny. Mongolská receptura se pak ve 13. století dostala do Itálie, a to díky slavnému cestovateli Marcu Polovi.
Podle některých historiků však může zmrzlina pocházet z oblasti Číny. Právě z této země měli recept na ledovou pochoutku staří Arabové a Peršané. Od Arabů pak měli převzít recepturu zmrzliny Italové. A právě díky Italům se začala později zmrzlina šířit do celé Evropy. Traduje se, že italská vévodkyně Kateřina Medicejská s sebou na dvůr svého manžela a francouzského krále Jindřicha Orleánského přivezla své italské cukráře, kteří byli mistry v přípravě její oblíbené zmrzliny. A na francouzském královském dvoře si prý všichni brzy zmrzlinu také oblíbili. V dané době si mohli na ledové pochoutce pochutnávat výhradně panovníci a šlechtici. Nikomu jinému nebyla zmrzlina dostupná.
V 17. století údajně zmrzlině velmi holdoval anglický panovník Karel I., který dokonce jednomu svému dvornímu kuchaři přislíbit vyplácení doživotní renty za to, že nikomu nikdy neřekne recept na zmrzlinu. Král Karel I. tak chtěl zabránit tomu, aby se zmrzlina začala vyrábět mimo královský dvůr. V roce 1649 se však konala poprava tohoto anglického panovníka, a tak recept na ledovou pochoutku začal pronikat i mimo jeho dvůr.
V 17. století došlo rovněž k založení vůbec první kavárny v Paříži. Jejím zakladatelem a majitelem byl muž jménem Procopio de Coltelli, své kavárně dal jméno Café Procope. Cukráři zde připravovali zmrzlinu z mléka, smetany, vajec a másla. Právě z této kavárny se pak tradice přípravy zmrzliny šířila do okolních zemí a následně do celé Evropy. Z počátku 18. století pochází recept na zmrzlinu, kde najdeme přísady jako je mléko, smetana, cukr a vaječné žloutky. K oblíbeným dochucovadlům pak patřila vanilka, kakao nebo ovoce.
Ve druhé polovině 18. století se začala zmrzlina ve velkém vyrábět také v Americe. Z roku 1790 pochází zmínka o prvním stroji na výrobu zmrzliny, jehož autorkou měla být jistá Nancy Johnsonová. Tato žena však není považována za vynálezkyni zmrzlinového stroje, protože si na něj nenechala dát patent. Patentovaný zmrzlinový stroj je znám až z roku 1848, jehož autorem je Mr. Young. V dané době si již na zmrzlině mohli pochutnávat i obyčejní lidé, pro které se stala žádanou novinkou.
Na konci 19. století se poprvé v ulicích objevily stánky se zmrzlinou. V letních měsících si zmrzlináři se svými pojízdnými stánky vydělali pěkné peníze. Od počátku 20. století se začala zmrzlina podávat v kornoutech, jak ji známe dnes. Autorem prvního zmrzlinového kornoutu byl Ital Marchioni.
Po skončení druhé světové války zmrzlina ještě získala na popularitě. Klasickou vanilkovou a čokoládovou pochoutku doplnily další příchutě, které dnes již běžně známe. V současné době si však můžeme dát i zmrzlinu s poněkud zvláštní příchutí – například piva, šunky nebo kyselých okurek.
Související
Zmrzlina jako sváteční dezert. Dělala ji už Magdalena Dobromila Rettigová
Více než polovina vzorků zmrzlin v Praze nesplnila normy, byly v nich bakterie, zjistili hygienici
Aktuálně se děje
před 28 minutami
Islámský stát v tichosti opět sílí. Vytváří statisíce nových uprchlíků
před 1 hodinou
Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina
před 2 hodinami
Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena
před 4 hodinami
Počasí bude mrazivé i po svátcích, o víkendu se přidá sněžení
včera
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
včera
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
včera
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
včera
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
včera
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
včera
Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí
včera
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
včera
Spor USA s Venezuelou má nečekaného vítěze. Zatím z něj těží pouze Čína
včera
V Turecku se zřítilo letadlo s libyjským náčelníkem generálního štábu. Nehodu nepřežil
včera
Průlom v mírových jednáních? Ukrajina zvažuje vznik ekonomické zóny na východě
včera
Ukrajinské město dalo světu nejslavnější vánoční koledu. Rusové ho srovnali se zemí
včera
Návrat terorismu, válka ve Venezuelu nebo souboj o AI? Co lze čekávat od roku 2026
včera
Předpověď počasí na svátky: Budou letos bílé Vánoce?
23. prosince 2025 21:22
Zákaz tělesného trestání dětí, změny v rozvodech, konec střídavé péče. Co přináší novela občanského zákoníku?
23. prosince 2025 19:58
Fond je neodvolatelný, reaguje Babiš na problémy se střetem zájmů. Nic tím nevysvětlil
23. prosince 2025 19:41
Vánoční příměří je dnes už nereálný koncept. Lidé sice potřebují klid, válčení se ale radikálně změnilo
Vánoční příměří na západní frontě v roce 1914 patří k nejznámějším výjimkám moderního válečnictví. Na několik hodin tehdy ustoupily zbraně, propaganda i disciplína a prostor získal prostý lidský instinkt. O více než sto let později však podobná epizoda působí téměř nemyslitelně. Současné konflikty, včetně války na Ukrajině, jsou vedeny nepřetržitě, centralizovaně a v těsném propojení s politikou, médii a ideologií.
Zdroj: Jakub Jurek