Léto bez zmrzliny? To si mnozí z nás nedokáží představit. Tato ledová pochoutka je do tropických letních dnů jako dělaná. Dříve však nebyla určena pro každého. Na zmrzlině si mohli pochutnávat pouze panovníci nebo šlechtici.
Přemýšleli jste někdy nad tím, jak dlouho už si lidé pochutnávají na zmrzlině? Kde se vlastně tato ledová pochoutka poprvé objevila? Někteří historikové se domnívají, že si zmrzlinu připravovali již staří Egypťané někdy před 500 lety před naším letopočtem. Egyptští faraoni si údajně rádi pochutnávali na ledu ochuceném šťávou z ovoce, medem nebo třeba vínem.
Podobnou „zmrzlinu“ znala také třída nobility v antickém Řecku. Led jim prý přinášeli otroci z posvátné hory Olymp. V Řecku se tehdy věřilo, že zmrzlina je lékem – tento názor zastával například Hippokrates. Zmrzlina měla patřit k oblíbeným pochoutkám krále Šalamouna, Alexandra Velikého nebo císaře Nerona. Oblíbenými přísadami posledně zmiňovaného krutovládce byly ořechy a med. Ty se ostatně přidávají do zmrzliny i dnes.
Ze starého Mongolska pak pochází zprávy o výrobě zmrzliny z kobylího, kozího nebo velbloudího mléka. Právě na Mongoly někteří odborníci pohlížejí jako na „vynálezce“ zmrzliny. Mongolská receptura se pak ve 13. století dostala do Itálie, a to díky slavnému cestovateli Marcu Polovi.
Podle některých historiků však může zmrzlina pocházet z oblasti Číny. Právě z této země měli recept na ledovou pochoutku staří Arabové a Peršané. Od Arabů pak měli převzít recepturu zmrzliny Italové. A právě díky Italům se začala později zmrzlina šířit do celé Evropy. Traduje se, že italská vévodkyně Kateřina Medicejská s sebou na dvůr svého manžela a francouzského krále Jindřicha Orleánského přivezla své italské cukráře, kteří byli mistry v přípravě její oblíbené zmrzliny. A na francouzském královském dvoře si prý všichni brzy zmrzlinu také oblíbili. V dané době si mohli na ledové pochoutce pochutnávat výhradně panovníci a šlechtici. Nikomu jinému nebyla zmrzlina dostupná.
V 17. století údajně zmrzlině velmi holdoval anglický panovník Karel I., který dokonce jednomu svému dvornímu kuchaři přislíbit vyplácení doživotní renty za to, že nikomu nikdy neřekne recept na zmrzlinu. Král Karel I. tak chtěl zabránit tomu, aby se zmrzlina začala vyrábět mimo královský dvůr. V roce 1649 se však konala poprava tohoto anglického panovníka, a tak recept na ledovou pochoutku začal pronikat i mimo jeho dvůr.
V 17. století došlo rovněž k založení vůbec první kavárny v Paříži. Jejím zakladatelem a majitelem byl muž jménem Procopio de Coltelli, své kavárně dal jméno Café Procope. Cukráři zde připravovali zmrzlinu z mléka, smetany, vajec a másla. Právě z této kavárny se pak tradice přípravy zmrzliny šířila do okolních zemí a následně do celé Evropy. Z počátku 18. století pochází recept na zmrzlinu, kde najdeme přísady jako je mléko, smetana, cukr a vaječné žloutky. K oblíbeným dochucovadlům pak patřila vanilka, kakao nebo ovoce.
Ve druhé polovině 18. století se začala zmrzlina ve velkém vyrábět také v Americe. Z roku 1790 pochází zmínka o prvním stroji na výrobu zmrzliny, jehož autorkou měla být jistá Nancy Johnsonová. Tato žena však není považována za vynálezkyni zmrzlinového stroje, protože si na něj nenechala dát patent. Patentovaný zmrzlinový stroj je znám až z roku 1848, jehož autorem je Mr. Young. V dané době si již na zmrzlině mohli pochutnávat i obyčejní lidé, pro které se stala žádanou novinkou.
Na konci 19. století se poprvé v ulicích objevily stánky se zmrzlinou. V letních měsících si zmrzlináři se svými pojízdnými stánky vydělali pěkné peníze. Od počátku 20. století se začala zmrzlina podávat v kornoutech, jak ji známe dnes. Autorem prvního zmrzlinového kornoutu byl Ital Marchioni.
Po skončení druhé světové války zmrzlina ještě získala na popularitě. Klasickou vanilkovou a čokoládovou pochoutku doplnily další příchutě, které dnes již běžně známe. V současné době si však můžeme dát i zmrzlinu s poněkud zvláštní příchutí – například piva, šunky nebo kyselých okurek.
Související
Zmrzlina jako sváteční dezert. Dělala ji už Magdalena Dobromila Rettigová
Více než polovina vzorků zmrzlin v Praze nesplnila normy, byly v nich bakterie, zjistili hygienici
Aktuálně se děje
před 57 minutami
Lavrov se po roce setkal s Rubiem. Varoval USA před podporou Ukrajiny
před 2 hodinami
Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání
před 3 hodinami
Ukrajina svolává mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN
před 4 hodinami
Důchodci by od státu mohli dostat jednorázový příspěvek, připustil Babiš
před 5 hodinami
Počasí o víkendu: Sobota vyzývá k výletům, v neděli se obloha pokazí
včera
Rusko přitvrzuje. Kreml zpřísnil své územní požadavky, Putin je ochoten jednat až po ovládnutí Doněcké oblasti
včera
Lavrov se po téměř roce sejde s Rubiem. Chce, aby mu vysvětlil Trumpovy výroky o míru
včera
Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami
včera
Pavel poprvé vetoval Babišově vládě zákon. Sněmovně vrátil spornou novelu rozpočtových zákonů
včera
Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu
včera
Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory
včera
Po zásahu na pražském magistrátu policie obvinila šest lidí a dvě firmy
včera
Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou
včera
„Nikdo nás nezachrání před bombami ani režimem.“ Jak se žije lidem v Íránu pod každodenními nálety?
včera
Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let
včera
Zelenskyj pod tíhou protestů odvolal Syrského. Fedorov se do funkce nevrátí
včera
Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší
21. července 2026 22:02
WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí
21. července 2026 20:49
Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce
21. července 2026 19:37
Nový žebříček: Nejsilnější pas světa má asijský stát. USA se rapidně propadly, lépe je na tom i Česko
Podle nejnovějšího žebříčku Henley Passport Index, který slaví dvacáté výročí svého fungování, došlo za poslední dvě dekády k zásadním proměnám v síle světových cestovních dokladů. Zatímco v roce 2006 patřil pas Spojených států amerických k absolutní špičce, v současnosti se propadl až na desátou pozici, o kterou se dělí s Islandem.
Zdroj: Libor Novák