Léto bez zmrzliny? To si mnozí z nás nedokáží představit. Tato ledová pochoutka je do tropických letních dnů jako dělaná. Dříve však nebyla určena pro každého. Na zmrzlině si mohli pochutnávat pouze panovníci nebo šlechtici.
Přemýšleli jste někdy nad tím, jak dlouho už si lidé pochutnávají na zmrzlině? Kde se vlastně tato ledová pochoutka poprvé objevila? Někteří historikové se domnívají, že si zmrzlinu připravovali již staří Egypťané někdy před 500 lety před naším letopočtem. Egyptští faraoni si údajně rádi pochutnávali na ledu ochuceném šťávou z ovoce, medem nebo třeba vínem.
Podobnou „zmrzlinu“ znala také třída nobility v antickém Řecku. Led jim prý přinášeli otroci z posvátné hory Olymp. V Řecku se tehdy věřilo, že zmrzlina je lékem – tento názor zastával například Hippokrates. Zmrzlina měla patřit k oblíbeným pochoutkám krále Šalamouna, Alexandra Velikého nebo císaře Nerona. Oblíbenými přísadami posledně zmiňovaného krutovládce byly ořechy a med. Ty se ostatně přidávají do zmrzliny i dnes.
Ze starého Mongolska pak pochází zprávy o výrobě zmrzliny z kobylího, kozího nebo velbloudího mléka. Právě na Mongoly někteří odborníci pohlížejí jako na „vynálezce“ zmrzliny. Mongolská receptura se pak ve 13. století dostala do Itálie, a to díky slavnému cestovateli Marcu Polovi.
Podle některých historiků však může zmrzlina pocházet z oblasti Číny. Právě z této země měli recept na ledovou pochoutku staří Arabové a Peršané. Od Arabů pak měli převzít recepturu zmrzliny Italové. A právě díky Italům se začala později zmrzlina šířit do celé Evropy. Traduje se, že italská vévodkyně Kateřina Medicejská s sebou na dvůr svého manžela a francouzského krále Jindřicha Orleánského přivezla své italské cukráře, kteří byli mistry v přípravě její oblíbené zmrzliny. A na francouzském královském dvoře si prý všichni brzy zmrzlinu také oblíbili. V dané době si mohli na ledové pochoutce pochutnávat výhradně panovníci a šlechtici. Nikomu jinému nebyla zmrzlina dostupná.
V 17. století údajně zmrzlině velmi holdoval anglický panovník Karel I., který dokonce jednomu svému dvornímu kuchaři přislíbit vyplácení doživotní renty za to, že nikomu nikdy neřekne recept na zmrzlinu. Král Karel I. tak chtěl zabránit tomu, aby se zmrzlina začala vyrábět mimo královský dvůr. V roce 1649 se však konala poprava tohoto anglického panovníka, a tak recept na ledovou pochoutku začal pronikat i mimo jeho dvůr.
V 17. století došlo rovněž k založení vůbec první kavárny v Paříži. Jejím zakladatelem a majitelem byl muž jménem Procopio de Coltelli, své kavárně dal jméno Café Procope. Cukráři zde připravovali zmrzlinu z mléka, smetany, vajec a másla. Právě z této kavárny se pak tradice přípravy zmrzliny šířila do okolních zemí a následně do celé Evropy. Z počátku 18. století pochází recept na zmrzlinu, kde najdeme přísady jako je mléko, smetana, cukr a vaječné žloutky. K oblíbeným dochucovadlům pak patřila vanilka, kakao nebo ovoce.
Ve druhé polovině 18. století se začala zmrzlina ve velkém vyrábět také v Americe. Z roku 1790 pochází zmínka o prvním stroji na výrobu zmrzliny, jehož autorkou měla být jistá Nancy Johnsonová. Tato žena však není považována za vynálezkyni zmrzlinového stroje, protože si na něj nenechala dát patent. Patentovaný zmrzlinový stroj je znám až z roku 1848, jehož autorem je Mr. Young. V dané době si již na zmrzlině mohli pochutnávat i obyčejní lidé, pro které se stala žádanou novinkou.
Na konci 19. století se poprvé v ulicích objevily stánky se zmrzlinou. V letních měsících si zmrzlináři se svými pojízdnými stánky vydělali pěkné peníze. Od počátku 20. století se začala zmrzlina podávat v kornoutech, jak ji známe dnes. Autorem prvního zmrzlinového kornoutu byl Ital Marchioni.
Po skončení druhé světové války zmrzlina ještě získala na popularitě. Klasickou vanilkovou a čokoládovou pochoutku doplnily další příchutě, které dnes již běžně známe. V současné době si však můžeme dát i zmrzlinu s poněkud zvláštní příchutí – například piva, šunky nebo kyselých okurek.
2. března 2026 18:05
Svět si připomíná důležitý milník. Je to 130 let, co byla objevena radioaktivita
Související
Zmrzlina jako sváteční dezert. Dělala ji už Magdalena Dobromila Rettigová
Více než polovina vzorků zmrzlin v Praze nesplnila normy, byly v nich bakterie, zjistili hygienici
Aktuálně se děje
před 8 minutami
V čele Íránu zřejmě stane syn ajatolláha Alího Chameneího. Přežil sobotní bombardování
před 57 minutami
Zemřel legendární spisovatel Dan Simmons, autor kultovních děl Hyperion a Terror
před 1 hodinou
Kontrolujeme Hormuzský průliv, prohlásil Írán. USA to popírají
před 2 hodinami
Izrael vyhrožuje vraždou každému, kdo stane v čele Íránu. Bude okamžitým cílem, varuje
před 3 hodinami
Írán zasáhl americkou základnu v Kataru. Izrael útočí po celém Teheránu
před 4 hodinami
Počasí: Během dne se oteplí až na 17 stupňů, mrazy ale zatím zůstanou
včera
Francie posílá na Blízký východ letadlovou loď. Britské stíhačky začaly sestřelovat íránské drony
včera
Írán už nemá žádné námořnictvo, letectvo ani radary, prohlásil Trump
včera
Španělsko je příšerný spojenec, prohlásil Trump. Kvůli Íránu s ním přerušil všechny obchodní styky
včera
Trump nastínil nejhorší možný scénář pro Írán
včera
Izraelská armáda vyslala jednotky na území Libanonu
včera
Macinka si za zády Pavla listoval v Rudém právu. Někdo mi to dal, vysvětlil
Aktualizováno včera
Policie zasahuje na ministerstvu životního prostředí
včera
Válka v Íránu se začíná propisovat do cen ropy a plynu. Zdražit mohou i potraviny
včera
Neziskovky nahrazují roli státu v péči o zranitelné, připomněl Pavel poslancům
včera
Macinka by měl vážit slova. Češi mají problém se dostat domů a neváhají kritizovat
včera
Válka se brzy přelije i do Evropy, důsledky pocítí každý člověk na Zemi, varuje Írán
včera
Petr Pavel dorazil do Sněmovny. Řešit se má Írán i kontrola hospodaření České televize a rozhlasu
včera
Hizballáh nás podvedl, zuří libanonská vláda. Naštvaní jsou i obyčejní lidé
včera
Izraelská armáda podnikla cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, zasáhla prezidentskou kancelář
Izraelská armáda oznámila, že její letectvo podniklo cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, přičemž zasáhlo mimo jiné i prezidentskou kancelář a sídlo Nejvyšší rady národní bezpečnosti. Podle prohlášení izraelských sil bylo na tyto strategické objekty shozeno velké množství munice. Útoky zasáhly také vojenskou výcvikovou akademii a další klíčovou infrastrukturu režimu v areálu, který dříve využíval i nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, zabitý během sobotních operací.
Zdroj: Libor Novák