Jaké hrady u nás patří k těm největším a nejrozsáhlejším?

Při hledání největších hradů v České republice je nutné stanovit kritéria. Pokud bychom hledali největší středověké hrady své doby, jistě by oko zájmu padlo na Zvíkov či Křivoklát, ovšem přihlédne-li se k pozdějšímu vývoji hradní architektury na počátku novověku, je zde nutné připočíst raně novověké fortifikační systémy apod. Logicky tak adepty najdeme tam, kde zasáhla síla husitských válek, a zcela nejčastěji na Moravě, kde po dlouhou dobu platilo riziko tureckého ohrožení a tudíž i nutnost zdokonalovat a rozšiřovat obranu hradu.

Největším hradem v České republice je pochopitelně hlavní královské sídlo, kterým je Pražský hrad. Nejde však jen o český unikát, ale o celosvětově jeden z největší hradů vůbec. Zabírá plochu přibližně 7 ha. Jeho prim má ale několik zádrhelů. Nejedná se totiž čistě o hradní dílo vrcholně středověkého typu, ale o kontinuální stavební vývoj, který započal už v 9. století, kdy zde bylo založeno hradiště. To obsahovalo jak obydlí knížete, tak církevní okrsek a ubytování pro další obyvatele a posádku. Z dřevěného hradiště s několika církevními kamennými stavbami se ve 12. století mění do kamenné podoby po vzoru latinských měst.

Jeho areál nadále tvoří jak královský palác, tak církevní okrsek, následně též katedrála, paláce významných šlechtických rodů atd. Do značné šířky se následně rozrůstá zánikem středověkých příkopů a výstavbou nových palácových křídel v čele kolem tzv. Matyášovy brány. Nejedná se tak čistě o středověký hrad, ale spíše hlavní sídelní areál, který na ploše raně středověkého hradiště využil stavební prvky období hradů i pozdějších zámků a novodobých rezidencí.

O místo největšího hradu se tak uchází další tři kandidáti. Všeobecně za nejrozsáhlejší a tedy i největší hrad je považován Helfštýn. Na strategicky výhodném místě, kterým byl dominantní vrch, vznikl původně malý kamenný hrad snad již na přelomu 13. a 14. století. Jeho zakladatelem byl nejspíše Fridrich z Linavy, který ve zdejší oblasti proslul jako loupeživý rytíř. Malý hrad s oválným půdorysem tehdy zaujímal plochu asi 50 x 30 m. K jeho přestavbám docházelo již následně za pánů z Kravaře, ale největší stavební ruch zde nastal za Pernštejnů na konci 15. století. Tehdy zde vznikl v reakci na vývoj zbraní a taktiky boje rozsáhlý areál opevnění. Vznikla zde nová předhradí, kde bylo možné umístit hospodářské budovy i početnou posádku. Součástí opevnění se staly bašty, věže a bastiony schopné dělostřelecké obrany. Vzhledem k trvajícímu tureckému nebezpečí byl hrad po dlouhou dobu udržován. Dnes hradní areál dosahuje rozlohy 2,1 ha a jeho délka činí 300 metrů.

Vedle Helštýna se řadí hrad Hukvaldy. I tento hrad v Moravskoslezském kraji vznikl původně jako malý kamenný hrad někdy v polovině 13. století a i on byl postupem staletí přestavován. Po dlouhou dobu byl v majetku olomouckých biskupů. Jeho podobu značně ovlivnilo období husitských válek během 15. století. Došlo jak k přestavbě paláců, tak především k výstavbě nových částí fortifikace, především dělostřelecké linie. Vznikla i tzv. Kulatina, tedy předsunuté opevnění s ochozem opět schopné dělostřelecké obrany. Tím se délka hradu značně prodloužila. Během 16. století došlo k výstavbě dalších částí opevnění v podobě bran, bastionů a dalších linií hradeb. Díky tomu rozloha jeho areálu včetně opevnění činí 320 metrů na šířku 800 metrů na délku.

Posledním adeptem je hrad Rabí, který leží v západních Čechách nedaleko Sušice. Hrad, pocházející z počátku 14. století, tvořila původně jen velká obytná věž, tzv. donjon a obvodová hradba. V této podobě zde hrad vystavěl některý z členů rodu Švihovských z Rýzmberka. Stejně jako jejich rod bohatl, rozrůstal se i hrad, jehož nové paláce přirůstaly k původní obvodové hradbě, popřípadě zabíraly prostor původního předhradí. Během 15. století však podobu hradu ovlivnily husitské bouře, které se nejednou dotkly i samotného hradu. Vznikají tak nové linie opevnění, později za časů Půty Švihovského též dělostřelecké bašty. Opevnění hradu tak zabralo téměř celý původní vrch. Jednalo se o velice nákladnou záležitost a majitele hradu natolik zadlužilo, až byli nuceni panství prodat. Masivní dělostřelecké opevnění tak nebylo nikdy zcela dokončeno. Jeho rozloha činí přibližně 1 ha.

Vedle těchto nejvýraznějších hradních velikánů patří mezi nejrozsáhlejší hrady též Potštejn či Kunětická hora.