Jak by vypadal svět, kdyby se americká armáda nezapojila do druhé světové války?

Jak by vypadal svět, v němž by se Američané rozhodli nezúčastnit válek? Právě díky jejich pomoci dokázali Spojenci porazit agresory z Rakouska-Uherska nebo Německa. Měli by ale bez přispění americké armády nějakou šanci?

Američané zachránili Evropu a přispěli k porážce agresorů, kteří pak museli přijmout tvrdé podmínky mírové smlouvy. Zároveň však jejich účast způsobila vznik bolševického režimu v Rusku a nakonec také druhou světovou válku. Tvrdí to Jim Powell, autor knihy Wilsonova válka.

První světová válka bývá často považována za nejhorší tragédii, která kdy potkala novodobý svět. Ještě horší než samotný konflikt jsou však důsledky, které z něj plynuly. Mezi nimi i vznik dvou nejstrašlivějších totalitních režimů první poloviny 20. století – bolševické Rusko a nacistické Německo. Podle Powella má právě to bývalý americký prezident Woodrow Wilson na svědomí. „Svět by na tom byl lépe, kdyby Amerika do války nevstoupila a zůstala u politiky ozbrojené neutrality,“ tvrdí Powell.

Diplomat a historik George F. Kennan s Powellem souhlasí: „Můžeme říci, že vstup USA do války urychlil v Rusku pád tehdejší prozatímní vlády. Wilson a Dohoda po Rusku žádali, aby pokračovalo ve válečném snažení a zároveň se vnitřně politicky nezhroutilo. To nebylo možné,“ popsal situaci Kennan.

Amerika a Spojenci nutili Rusko co nejdéle udržet východní frontu a naprosto jej tak vyčerpali. Nebýt vstupu USA do války, můžeme téměř s jistotou říci, že by Rusko opustilo konflikt mnohem dříve a její (tolik nevyčerpaná) armáda by byla schopná zabránit bolševickému puči.

Můžeme předpokládat, že pokud by se Američané válce vyhnuli, nakonec by došlo k nějaké formě vyjednávání. Obě strany vyčerpané devastující válkou by musely uzavřít dohodu, a zatímco by nikdo nebyl skutečně spokojený, nikdo by ani necítil smrtelnou křivdu.

To byl zásadní problém dopadů první světové války – tvrdými sankcemi a omezeními ponížené Německo dalo jen o několik let později prostor u moci Hitlerovi zejména proto, že řadoví občané (a tedy voliči) byli ze situace nešťastní. Wilson tak rozhodl jednu válku jen proto, aby způsobil další strašlivý konflikt.

Pokud by USA nikdy nevstoupilo do první světové války, svět dnes mohl vypadat úplně jinak. Je to odvážný odhad, ale zřejmě by vůbec nevznikl sovětský blok a naše země by si nezažila hrůzy druhé světové války ani komunismu, který přišel záhy po ní.

Hranice evropských zemí mohly vypadat o něco jinak a rozložení síly mezi mocnosti také. Jak mohl vypadat svět se už nikdy nedozvíme. Jisté však je, že bychom ho v porovnání s tím současným určitě nepoznali.

Související

Více souvisejících

Americká armáda (U.S. ARMY) II. světová válka

Aktuálně se děje

včera

včera

Polská policie

Polskem otřásla vražda mezi dětmi. Školačku ubodala jiná dívka

Jen stěží uvěřitelným případem se zabývají polští kriminalisté. Od pondělí vyšetřují vraždu teenagerky v Jelení Hoře, za kterou má být podle dosavadních závěrů zodpovědná jiná nezletilá dívka. Tragická událost městem v podhůří Krkonoš velice otřásla, informuje stanice TVP. 

včera

včera

včera

Policie ČR

Matka odsoudila čin obviněného únosce. Řekla, jak ho vychovávala

Emoce cloumají lidmi v souvislosti s aktuálně nejsledovanějším kriminálním případem v Česku. Řeč je o případu únosu chlapce ze Zlínska, jehož měl čtyři dny věznit mladík, který byl obviněn policisty z pokusu o vraždu. Matka obviněného se rozhodla prolomit mlčení. 

včera

včera

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Pokud Ukrajina nezíská finance, do jara, začnou drastické škrty, varoval Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Bruselu přímo oslovil belgickou veřejnost a politiky ve snaze rozptýlit jejich obavy z využití zmrazených ruských aktiv. V rozhovoru pro tamní média zdůraznil, že z morálního hlediska je naprosto spravedlivé použít ruské finance k obraně proti útokům, které Rusko vede proti suverénní zemi. Reagoval tak na obavy Belgie z možných právních kroků a žalob ze strany Moskvy, přičemž poznamenal, že „právní hrozby nejsou zdaleka tak děsivé jako situace, kdy vám Rusko stojí přímo na hranicích“.

včera

Steve Witkoff

Rusové se o víkendu sejdou na Floridě s Trumpovými vyjednavači. Dostanou novou dohodu

O víkendu se v Miami na Floridě uskuteční klíčové setkání amerických a ruských vyjednavačů, které má za cíl posunout mírová jednání o ukončení války na Ukrajině. Administrativa Donalda Trumpa tímto krokem navazuje na maratonské rozhovory z Berlína, kde se začátkem týdne sešli zástupci USA, Ukrajiny a evropských mocností. Americkou delegaci povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner. Na ruské straně se očekává účast Kirilla Dmitrijeva, šéfa ruského státního fondu a blízkého spolupracovníka Vladimira Putina.

včera

Betonové bariéry známé jako „dračí zuby“

Polsko se opevňuje před Ruskem. Na východní hranici staví obranné linie, které se osvědčily na Ukrajině

Satelitní snímky z konce listopadu 2025 odhalily první fázi budování rozsáhlého polského opevnění podél hranic s ruskou Kaliningradskou oblastí. Nezávislý analytik Clément Molin na základě vizuálních dat potvrdil, že Varšava již na polském území vybudovala tři opevněné úseky, které zahrnují protitankové příkopy, betonové bariéry známé jako „dračí zuby“ a systémy zákopů.

včera

včera

včera

včera

Jan Lipavský

Ať Macinka závěrečné varování od Lipavského klidně ignoruje. Historie ale mluví jasně

Varování končícího ministra zahraničí Jana Lipavského, že Rusko neusiluje o mír, ale o další expanzi, nelze odbýt. Vychází ze čtyř let přímé zkušenosti s ruským tlakem, agresí a porušováním mezinárodního práva. O to znepokojivější je nástup Petra Macinky, jehož politické přesvědčení se s dosavadní bezpečnostní orientací Česka dostává do přímého sporu. Historie ruského státu, od carství přes SSSR až po dnešek, přitom opakovaně ukazuje, že imperiální ambice jsou Rusku vlastní, a že v podstatě nic jiného neumí.

včera

včera

včera

17. prosince 2025 21:28

Ani Ukrajina, ani Pásmo Gazy. Rutte prozradil, co je největším úspěchem Trumpa

Generální tajemník NATO Mark Rutte v rozhovoru pro BBC označil slib členských zemí vynakládat 5 % HDP na obranu za největší zahraničněpolitický úspěch Donalda Trumpa. Podle šéfa Aliance je právě díky tlaku amerického prezidenta společenství silnější než kdykoliv předtím. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy