Když v září roku 1971 zemřel v Moskvě takřka v zapomnění někdejší vládce Sovětského svazu Nikita Chruščov, nejčtenější sovětský deník Pravda otiskl o jeho smrti jen suchou zprávu. Přitom byl Chruščov svého času jedním z nejmocnějších lidí planety a za jeho vlády se udály zásadní změny v politickém, kulturním i společenském životě země.
Pragmatik Chruščov byl pro Sovětský svaz velkým katalyzátorem politických a sociálních změn, které mnohdy sám ani nezamýšlel. Zásadní změny přinesl jeho projev na 20. sjezdu KSSS v únoru 1956, ve kterém odhalil Stalinovy zločiny a zahájil tak "dobu tání" a některých pozitivních reforem.
Chruščov však svoji politikou ovlivňoval nejen klima v Sovětském svazu, ale na celém světě. Za jeho vlády rozdrtily sovětské tanky povstání v Maďarsku a v roce 1962 sovětský pokus instalovat rakety na Kubě přivedl svět na pokraj jaderné války.
Byl ale také prvním nejvyšším představitelem komunistického SSSR, který navštívil USA, kde v září 1959 jednal s prezidentem Dwightem Eisenhowerem. Ikonickým se pak stalo Chruščovovo vystoupení v OSN v říjnu 1960, kdy začal tlouct do řečnického pultíku vlastní botou.
Chruščov, rodák z ukrajinské vesnice Kalinovka v ruské Kurské oblasti (17. dubna 1894), se mezi politické špičky vyšvihl během druhé světové války. V roce 1944 se stal předsedou ukrajinské rady lidových komisařů a v roce 1947 prvním tajemníkem Ukrajinské KSSS. Nejvyšší stranickou funkci v komunistickém impériu získal nečekaně v září 1953, kdy byl zvolen prvním tajemníkem Ústředního výboru KSSS.
Do té doby vedl moskevskou stranickou organizaci a po smrti vůdce Josifa Stalina v březnu 1953 nepatřil k favoritům na post jeho nástupce. Jenže většinou rivalů podceňovaný politik obratnými manévry postupně vyřadil všechny své protivníky ze hry a o pět let později získal i nejvyšší vládní funkci - stal se předsedou rady ministrů.
Ve funkcích vydržel do října 1964, kdy byl z obou nejvyšších postů sesazen. Chruščov byl obviněn z řady politických chyb, například mu byly dávány za vinu neúspěchy v zemědělství nebo zhoršení zásobování. Podle historiků ale doplatil také na jím chystané reformy stranického aparátu, kterých se mnozí jeho kolegové obávali.
1. května 2024 13:10
Svátek práce se slaví již 135 let. Jak se za tuto dobu proměňovala jeho podoba?
Související
Prohlížíme se v něm každý den. Jaká je historie zrcadla?
35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš
historie , Sovětský svaz , Nikita Chruščov
Aktuálně se děje
před 22 minutami
Hrůzný nález ostatků v Plzni. V řece plavala lidská hlava
před 1 hodinou
Tragická nehoda na D1. Havaroval tahač s tankem, zemřela jedna osoba
před 1 hodinou
USA nadále odrazují Izrael od postupu do Rafáhu. Z OSN zní hlasy o hladomoru
před 2 hodinami
Tři roky ve vězení hrozí muži, který způsobil zásah policie na gymnáziu v Litvínově
před 2 hodinami
Everest zřejmě přestane být tak dosažitelný, vyplývá z rozhodnutí soudu
před 3 hodinami
Ruská škola kritizovala válku na Ukrajině. Konec byl nevyhnutelný
před 4 hodinami
Teplé počasí vydrží i příští týden, mírně se ale ochladí
včera
Izrael po rozhodnutí Turecka hledá nové dodavatele. Zvažuje i Česko
včera
Rusko opět vyhrožuje: Odpovíme zničujícím odvetným úderem, pokud Ukrajina zaútočí na Kerčský most
včera
Hamás dostal od Izraele ultimátum: Máte týden, jinak jdeme do Rafahu
včera
Čekání na schválení vojenské pomoci americkým Kongresem mohlo způsobit vážné škody
včera
Chcete se nám mstít? ICC varoval před odvetou vůči soudu
včera
Evropa si v současné době hraje s ohněm, varuje Orbán
včera
Velmi důležité, velmi nebezpečné. Kreml zareagoval na návrhy Camerona a Macrona
včera
Rusko plánovalo útok na německém území, chtělo zničit vojenskou pomoc Ukrajině
včera
Tragická nehoda na Třebíčsku: Auto vyjelo mimo silnici, žena zemřela
včera
Putin pracuje na nejkrutější válečné zbrani Ruska, tvrdí experti. Systém promění bojiště v hořící peklo
včera
Putin má paranoidní strach, že Západ omezí moc Ruska. Moskva proto enormně zbrojí
včera
Tuleja ministrem pro vědu a výzkum nebude. Nominace se vzdal
včera
Ruská armáda dobyla na Ukrajině území o rozloze 547 kilometrů čtverečních, oznámil Šojgu
Podle ruského ministra obrany Sergeje Šojgua letos ruská armáda dobyla na Ukrajině území o rozloze 547 kilometrů čtverečních. Tvrdí také, že ukrajinské jednotky ustupují po celé délce fronty. Tato prohlášení ale nelze ověřit.
Zdroj: Libor Novák