Dne 26. srpna roku 1278 (tedy před 740 lety) přišlo České království o svého panovníka Přemysla Otakara II. v bitvě na Moravském poli. Tato bitva je vnímána jako jedna z největších českých porážek. Rudolf I. Habsburský zajistil vítězstvím svému rodu dědičnou vládu v Rakousku a ve Štýrsku, a změnil tak na několik staletí uspořádání Evropy. Bitva na Moravském poli tak představuje důležitý mezník v dějinách.
Bitva na Moravském poli a smrt Přemysla Otakara II.
Bitva na Moravském poli je někdy také nazývána jako bitva tří králů. Proti českému králi Přemyslu Otakaru II. zde stáli římský král Rudolf I. Habsburský spolu s uherským králem Ladislavem IV. Kumánem. Vztahy mezi Přemyslem Otakarem II. a Rudolfem I. Habsburským byly napjaté už od roku 1273, kdy český král a zároveň jeden z kurfiřtů odmítl Rudolfa uznat římským králem. Důvod byl prostý – římským králem se chtěl stát sám Přemysl Otakar II., přezdívaný král železný a zlatý.
Kromě moci se jablkem sváru mezi českým a římským králem stalo území, konkrétně Rakousy a Štýrsko – tzv. babenberské dědictví. Toto území náleželo původně českému králi, s čímž se ovšem Rudolf I. Habsburský nechtěl smířit a rozhodl se ho získat pro sebe. To se mu nakonec podařilo. Dne 26. listopadu roku 1276 došlo mezi králi k uzavření Vídeňského míru, kdy se Přemysl Otakar II. musel babenberského dědictví zříci. Rudolf I. Habsburský se nadále snažil o to, aby čeští králové byli podřízeni římskoněmeckému vládci. Navíc přispěl ke konfliktu českého krále s českou šlechtou. Přemysl Otakar II. se tak musel vypořádat se vzpourou rodu Vítkovců a Rýzmburků. Bitva na Moravském poli byla pak nevyhnutelným vyústěním této neklidné situace.
Bitva na Moravském poli se odehrála dne 26. srpna roku 1278 nedaleko Kressenbrunu, kde český král Přemysl Otakar II. svedl roku 1260 vítěznou bitvu. Střet popisuje hned několik středověkých písemných pramenů, ovšem na jejich věrohodnost nemůžeme příliš spoléhat. Informace autorů těchto zpráv jsou poněkud zkreslené, a to podle toho, na straně kterého panovníka stáli, koho podporovali. Nemáme dochovaná žádná svědectví přímých účastníků bitvy.
Jak tedy samotná bitva probíhala? Proti sobě stála vojska králů Rudolfa I. Habsburského, jeho spojence Ladislava IV. Kumána a Přemysla Otakara II. Podle písemných zpráv bylo v tento srpnový den velké horko. Výhodou Rudolfa I. Habsburského bylo nepochybně jeho početnější vojsko. Navíc v jeho armádě bojovalo lehké uherské jezdectvo, které si hravě poradilo s pravým křídlem vojska českého krále. Rozhodujícím momentem boje byl vpád zálohy Ulricha von Kapellen do boku Přemyslovy armády. Porážka českého krále tak byla nevyhnutelná, v bitvě na Moravském poli padl.
Milota z Dědic – zrádce?
V souvislosti s bitvou na Moravském poli se hovoří o jednom zrádci – o Milotovi z Dědic. Datum jeho narození neznáme. Svůj původ měl ve významném šlechtickém rodu Benešoviců. V roce 1256 ho nechal král Přemysl Otakar II. zatknout coby zrádce a věznit na hradě Veveří. Milota byl později z vězení propuštěn, ovšem jeho bratr Beneš skončil na popravišti. Milotovi začal král důvěřovat, stal se jedním z jeho dvořanů. V roce 1271 byl Milota z Dědic dokonce svědkem při uzavírání mírové smlouvy českého krále a uherského krále Štěpána V. V letech 1274 až 1275 působil jako hejtman ve Štýrsku, dále jako moravský komorník. Bitvu na Moravském poli přežil. Od roku 1279 působil jako podkomoří Moravy, v 90. letech 13. století byl purkrabím v Olomouci. Poslední písemná zmínka o tomto muži pochází z roku 1302, v roce 1307 zemřel.
Poprvé označil Milotu z dědic jako zrádce kronikář Přibík Pulkava z Radenína, který psal své dílo v době vlády Karla IV. Další vlna kritiky se snesla na moravského šlechtice v 19. století, v době tzv. národního obrození. Obrozenci totiž pohlíželi na postavu Přemysla Otakara II. jako na ideálního středověkého panovníka, který přece nemohl podle jejich představ prostě a jednoduše padnout v bitvě. A tak si našli zrádce v osobě Miloty z Dědic.
Byl však Milota z Dědic skutečně zrádcem? Dochovaná písemná svědectví nás o tom spíše nepřesvědčují. Přemysl Otakar II. mu velmi důvěřoval, čehož si šlechtic moc vážil. Navíc mu bylo svěřeno vedení jednoho z nejvýraznějších šiků armády – „železných pánů“. Právě do boku tohoto útvaru nečekaně zaútočila záloha Rudolfa I. Habsburského. Milota z Dědic se tehdy rozhodl k tomu, že se svými muži nepřátele objede a zaútočí do jejich zad. Tento plán byl však později vnímán jako snaha o útěk. A tak měl Milota být tím zrádcem, který zbaběle utekl z bitvy, a způsobil tak porážku českého vojska a smrt krále Přemysla Otakara II. Nálepku zrádce má však chudák Milota z Dědic zřejmě neoprávněně.
Související
Říšská klatba. Obávaný trest dopadl i na české krále
Hořký konec Přemyslovců: Narození budoucího krále Václava
Přemysl Otakar II. , Bitva na Moravském poli , historie , Milota z Dědic
Aktuálně se děje
před 51 minutami
Pentagon: Čína v roce 2027 rozpoutá válku s Tchaj-wanem
před 2 hodinami
Izraelská policie zatkla palestinského muže. Převlékl se za Santa Clause
před 2 hodinami
Předvánoční úspěchy českých sportovců, které dávají naději směrem k Zimním olympijským hrám
před 2 hodinami
Ještě v neděli závodil, před Štědrým dnem ho našli v hotelu. Zemřel biatlonista Bakken
před 2 hodinami
Zůna ukázal SPD tvrdou realitu. Bohužel však skončil dříve, než vůbec začal
před 3 hodinami
Na Kilimandžáru se zřítil vrtulník s pěti lidmi na palubě. Mezi mrtvými jsou čeští turisté
před 4 hodinami
Papež vyzval Ukrajinu a Rusko, aby zasedly k jednomu stolu a začaly jednat
před 4 hodinami
Soud poslal MMA zápasníka Karlose Vémolu do vazby
před 5 hodinami
Turecko zadrželo stovku sympatizantů Islámského státu. Chystali teroristické útoky během novoročních oslav
před 7 hodinami
Islámský stát v tichosti opět sílí. Vytváří statisíce nových uprchlíků
před 8 hodinami
Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina
před 9 hodinami
Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena
před 11 hodinami
Počasí bude mrazivé i po svátcích, o víkendu se přidá sněžení
včera
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
včera
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
včera
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
včera
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
včera
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
včera
Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí
včera
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
Vztahy mezi Evropou a Spojenými státy zažívají prudké ochlazení. Francouzský prezident Emmanuel Macron a zástupci Evropské unie ostře odsoudili rozhodnutí Washingtonu uvalit zákaz udělování víz pěti vlivným evropským osobnostem. Jde o lidi, kteří stojí v čele boje za regulaci amerických technologických gigantů a potírání dezinformací. Evropská strana mluví o „zastrašování a nátlaku“, zatímco USA argumentují bojem proti „mimosoudní cenzuře“.
Zdroj: Libor Novák