Byl ve vojsku zrádce? Moravské pole se stalo českému králi osudné

Dne 26. srpna roku 1278 (tedy před 740 lety) přišlo České království o svého panovníka Přemysla Otakara II. v bitvě na Moravském poli. Tato bitva je vnímána jako jedna z největších českých porážek. Rudolf I. Habsburský zajistil vítězstvím svému rodu dědičnou vládu v Rakousku a ve Štýrsku, a změnil tak na několik staletí uspořádání Evropy. Bitva na Moravském poli tak představuje důležitý mezník v dějinách.

Bitva na Moravském poli a smrt Přemysla Otakara II.

Bitva na Moravském poli je někdy také nazývána jako bitva tří králů. Proti českému králi Přemyslu Otakaru II. zde stáli římský král Rudolf I. Habsburský spolu s uherským králem Ladislavem IV. Kumánem. Vztahy mezi Přemyslem Otakarem II. a Rudolfem I. Habsburským byly napjaté už od roku 1273, kdy český král a zároveň jeden z kurfiřtů odmítl Rudolfa uznat římským králem. Důvod byl prostý – římským králem se chtěl stát sám Přemysl Otakar II., přezdívaný král železný a zlatý.

Kromě moci se jablkem sváru mezi českým a římským králem stalo území, konkrétně Rakousy a Štýrsko – tzv. babenberské dědictví. Toto území náleželo původně českému králi, s čímž se ovšem Rudolf I. Habsburský nechtěl smířit a rozhodl se ho získat pro sebe. To se mu nakonec podařilo. Dne 26. listopadu roku 1276 došlo mezi králi k uzavření Vídeňského míru, kdy se Přemysl Otakar II. musel babenberského dědictví zříci. Rudolf I. Habsburský se nadále snažil o to, aby čeští králové byli podřízeni římskoněmeckému vládci. Navíc přispěl ke konfliktu českého krále s českou šlechtou. Přemysl Otakar II. se tak musel vypořádat se vzpourou rodu Vítkovců a Rýzmburků. Bitva na Moravském poli byla pak nevyhnutelným vyústěním této neklidné situace.

Bitva na Moravském poli se odehrála dne 26. srpna roku 1278 nedaleko Kressenbrunu, kde český král Přemysl Otakar II. svedl roku 1260 vítěznou bitvu. Střet popisuje hned několik středověkých písemných pramenů, ovšem na jejich věrohodnost nemůžeme příliš spoléhat. Informace autorů těchto zpráv jsou poněkud zkreslené, a to podle toho, na straně kterého panovníka stáli, koho podporovali. Nemáme dochovaná žádná svědectví přímých účastníků bitvy.

Jak tedy samotná bitva probíhala? Proti sobě stála vojska králů Rudolfa I. Habsburského, jeho spojence Ladislava IV. Kumána a Přemysla Otakara II. Podle písemných zpráv bylo v tento srpnový den velké horko. Výhodou Rudolfa I. Habsburského bylo nepochybně jeho početnější vojsko. Navíc v jeho armádě bojovalo lehké uherské jezdectvo, které si hravě poradilo s pravým křídlem vojska českého krále. Rozhodujícím momentem boje byl vpád zálohy Ulricha von Kapellen do boku Přemyslovy armády. Porážka českého krále tak byla nevyhnutelná, v bitvě na Moravském poli padl.

Milota z Dědic – zrádce?

V souvislosti s bitvou na Moravském poli se hovoří o jednom zrádci – o Milotovi z Dědic. Datum jeho narození neznáme. Svůj původ měl ve významném šlechtickém rodu Benešoviců. V roce 1256 ho nechal král Přemysl Otakar II. zatknout coby zrádce a věznit na hradě Veveří. Milota byl později z vězení propuštěn, ovšem jeho bratr Beneš skončil na popravišti. Milotovi začal král důvěřovat, stal se jedním z jeho dvořanů. V roce 1271 byl Milota z Dědic dokonce svědkem při uzavírání mírové smlouvy českého krále a uherského krále Štěpána V. V letech 1274 až 1275 působil jako hejtman ve Štýrsku, dále jako moravský komorník. Bitvu na Moravském poli přežil. Od roku 1279 působil jako podkomoří Moravy, v 90. letech 13. století byl purkrabím v Olomouci. Poslední písemná zmínka o tomto muži pochází z roku 1302, v roce 1307 zemřel.

Poprvé označil Milotu z dědic jako zrádce kronikář Přibík Pulkava z Radenína, který psal své dílo v době vlády Karla IV. Další vlna kritiky se snesla na moravského šlechtice v 19. století, v době tzv. národního obrození. Obrozenci totiž pohlíželi na postavu Přemysla Otakara II. jako na ideálního středověkého panovníka, který přece nemohl podle jejich představ prostě a jednoduše padnout v bitvě. A tak si našli zrádce v osobě Miloty z Dědic.

Byl však Milota z Dědic skutečně zrádcem? Dochovaná písemná svědectví nás o tom spíše nepřesvědčují. Přemysl Otakar II. mu velmi důvěřoval, čehož si šlechtic moc vážil. Navíc mu bylo svěřeno vedení jednoho z nejvýraznějších šiků armády – „železných pánů“. Právě do boku tohoto útvaru nečekaně zaútočila záloha Rudolfa I. Habsburského. Milota z Dědic se tehdy rozhodl k tomu, že se svými muži nepřátele objede a zaútočí do jejich zad. Tento plán byl však později vnímán jako snaha o útěk. A tak měl Milota být tím zrádcem, který zbaběle utekl z bitvy, a způsobil tak porážku českého vojska a smrt krále Přemysla Otakara II. Nálepku zrádce má však chudák Milota z Dědic zřejmě neoprávněně.

Související

Přemysl Otakar II. po bitvě na Moravském poli

Říšská klatba. Obávaný trest dopadl i na české krále

Klatba byla nejobávanějším církevním trestem středověku, protože vylučovala člověka z církve a tím ho prakticky zbavovala i naděje na spasení. Málokdo ale dnes ví, že existovala i její světská, politická obdoba – říšská klatba (reichtsacht).
Přemysl Otakar II. po bitvě na Moravském poli

Hořký konec Přemyslovců: Narození budoucího krále Václava

Velký král Přemysl Otakar II. toho musel za svůj život okusit hodně. Sladká vítězství střídaly hořké prohry. Aby naplnil plány svého otce Václava I., musel obětovat mnohé, byť původně ani neměl být králem. Těžkosti ho ale nepronásledovaly jen v oblasti politiky, ale i v osobním životě, v němž po dlouhá léta postrádal legitimního mužského potomka a následníka trůnu. Toho se dočkal až v září roku 1271.

Více souvisejících

Přemysl Otakar II. Bitva na Moravském poli historie Milota z Dědic

Aktuálně se děje

včera

včera

Patrik Schick

Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera

Od začátku listopadu se může pyšnit český fotbalový útočník Patrik Schick výtečnou střeleckou fazónou. Tento forvard české reprezentace, v níž je neodmyslitelnou oporou, a Bayeru Leverkusen se právě v dresu tohoto bundesligového celku předvádí v poslední době v nejlepším možném světle. Po návratu po dlouhodobém zranění se mu tam v těchto dnech daří vracet se k výkonům z předešlých let. Vše vyvrcholilo v sobotu čtyřmi přesnými trefami proti Freiburgu, díky kterým se tak stal historicky nejlepším českým střelcem v Bundeslize.

včera

včera

včera

Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok.

RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok

Nejúspěšnější broadwayský muzikál tohoto tisíciletí se dočkal filmové adaptace, respektive její první části. Pohádkový svět problematizující dospělá témata má potenciál stát se pro soudobou generaci moderní filmovou klasikou. Čarodějčina stylizace a celkové uchopení však mají od vycizelovaného a cílevědomého tvaru relativně daleko.

včera

Robert Fico jedná s Vladimirem Putinem v Kremlu. (22.12.2024)

Robert Fico je u Putina v Kremlu

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) je v Kremlu a jedná s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jde o jejich první společné jednání od roku 2016 a tedy i od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Fico chce s Putinem jednat o dodávkách ruského plynu. 

včera

včera

včera

Biatlon, ilustrační fotografie.

Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá

Aktuální česká biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová drží v současném průběžném pořadí páté místo poté, co mimo jiné hned v úvodu sezóny ve finském Kontiolahti po třech letech ovládla sprint a v dalším ze závodů se vešla do první desítky. Zdálo se tak, že bude přinášet opět radost českým fanouškům, jenže do slibně rozjeté sezóny nakonec přichází brzda v podobě vyhřezlé ploténky. V sobotu přišla příznivá zpráva alespoň v tom, že Davidová zatím nemusí kvůli tomu na operaci a to i díky dobře probíhající konzervativní léčbě.

včera

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

včera

včera

včera

včera

včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

21. prosince 2024 21:56

21. prosince 2024 20:30

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

21. prosince 2024 19:33

21. prosince 2024 18:50

Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem

Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy