Byl ve vojsku zrádce? Moravské pole se stalo českému králi osudné

Dne 26. srpna roku 1278 (tedy před 740 lety) přišlo České království o svého panovníka Přemysla Otakara II. v bitvě na Moravském poli. Tato bitva je vnímána jako jedna z největších českých porážek. Rudolf I. Habsburský zajistil vítězstvím svému rodu dědičnou vládu v Rakousku a ve Štýrsku, a změnil tak na několik staletí uspořádání Evropy. Bitva na Moravském poli tak představuje důležitý mezník v dějinách.

Bitva na Moravském poli a smrt Přemysla Otakara II.

Bitva na Moravském poli je někdy také nazývána jako bitva tří králů. Proti českému králi Přemyslu Otakaru II. zde stáli římský král Rudolf I. Habsburský spolu s uherským králem Ladislavem IV. Kumánem. Vztahy mezi Přemyslem Otakarem II. a Rudolfem I. Habsburským byly napjaté už od roku 1273, kdy český král a zároveň jeden z kurfiřtů odmítl Rudolfa uznat římským králem. Důvod byl prostý – římským králem se chtěl stát sám Přemysl Otakar II., přezdívaný král železný a zlatý.

Kromě moci se jablkem sváru mezi českým a římským králem stalo území, konkrétně Rakousy a Štýrsko – tzv. babenberské dědictví. Toto území náleželo původně českému králi, s čímž se ovšem Rudolf I. Habsburský nechtěl smířit a rozhodl se ho získat pro sebe. To se mu nakonec podařilo. Dne 26. listopadu roku 1276 došlo mezi králi k uzavření Vídeňského míru, kdy se Přemysl Otakar II. musel babenberského dědictví zříci. Rudolf I. Habsburský se nadále snažil o to, aby čeští králové byli podřízeni římskoněmeckému vládci. Navíc přispěl ke konfliktu českého krále s českou šlechtou. Přemysl Otakar II. se tak musel vypořádat se vzpourou rodu Vítkovců a Rýzmburků. Bitva na Moravském poli byla pak nevyhnutelným vyústěním této neklidné situace.

Bitva na Moravském poli se odehrála dne 26. srpna roku 1278 nedaleko Kressenbrunu, kde český král Přemysl Otakar II. svedl roku 1260 vítěznou bitvu. Střet popisuje hned několik středověkých písemných pramenů, ovšem na jejich věrohodnost nemůžeme příliš spoléhat. Informace autorů těchto zpráv jsou poněkud zkreslené, a to podle toho, na straně kterého panovníka stáli, koho podporovali. Nemáme dochovaná žádná svědectví přímých účastníků bitvy.

Jak tedy samotná bitva probíhala? Proti sobě stála vojska králů Rudolfa I. Habsburského, jeho spojence Ladislava IV. Kumána a Přemysla Otakara II. Podle písemných zpráv bylo v tento srpnový den velké horko. Výhodou Rudolfa I. Habsburského bylo nepochybně jeho početnější vojsko. Navíc v jeho armádě bojovalo lehké uherské jezdectvo, které si hravě poradilo s pravým křídlem vojska českého krále. Rozhodujícím momentem boje byl vpád zálohy Ulricha von Kapellen do boku Přemyslovy armády. Porážka českého krále tak byla nevyhnutelná, v bitvě na Moravském poli padl.

Milota z Dědic – zrádce?

V souvislosti s bitvou na Moravském poli se hovoří o jednom zrádci – o Milotovi z Dědic. Datum jeho narození neznáme. Svůj původ měl ve významném šlechtickém rodu Benešoviců. V roce 1256 ho nechal král Přemysl Otakar II. zatknout coby zrádce a věznit na hradě Veveří. Milota byl později z vězení propuštěn, ovšem jeho bratr Beneš skončil na popravišti. Milotovi začal král důvěřovat, stal se jedním z jeho dvořanů. V roce 1271 byl Milota z Dědic dokonce svědkem při uzavírání mírové smlouvy českého krále a uherského krále Štěpána V. V letech 1274 až 1275 působil jako hejtman ve Štýrsku, dále jako moravský komorník. Bitvu na Moravském poli přežil. Od roku 1279 působil jako podkomoří Moravy, v 90. letech 13. století byl purkrabím v Olomouci. Poslední písemná zmínka o tomto muži pochází z roku 1302, v roce 1307 zemřel.

Poprvé označil Milotu z dědic jako zrádce kronikář Přibík Pulkava z Radenína, který psal své dílo v době vlády Karla IV. Další vlna kritiky se snesla na moravského šlechtice v 19. století, v době tzv. národního obrození. Obrozenci totiž pohlíželi na postavu Přemysla Otakara II. jako na ideálního středověkého panovníka, který přece nemohl podle jejich představ prostě a jednoduše padnout v bitvě. A tak si našli zrádce v osobě Miloty z Dědic.

Byl však Milota z Dědic skutečně zrádcem? Dochovaná písemná svědectví nás o tom spíše nepřesvědčují. Přemysl Otakar II. mu velmi důvěřoval, čehož si šlechtic moc vážil. Navíc mu bylo svěřeno vedení jednoho z nejvýraznějších šiků armády – „železných pánů“. Právě do boku tohoto útvaru nečekaně zaútočila záloha Rudolfa I. Habsburského. Milota z Dědic se tehdy rozhodl k tomu, že se svými muži nepřátele objede a zaútočí do jejich zad. Tento plán byl však později vnímán jako snaha o útěk. A tak měl Milota být tím zrádcem, který zbaběle utekl z bitvy, a způsobil tak porážku českého vojska a smrt krále Přemysla Otakara II. Nálepku zrádce má však chudák Milota z Dědic zřejmě neoprávněně.

Související

Přemysl Otakar II. po bitvě na Moravském poli

Říšská klatba. Obávaný trest dopadl i na české krále

Klatba byla nejobávanějším církevním trestem středověku, protože vylučovala člověka z církve a tím ho prakticky zbavovala i naděje na spasení. Málokdo ale dnes ví, že existovala i její světská, politická obdoba – říšská klatba (reichtsacht).
Přemysl Otakar II. po bitvě na Moravském poli

Hořký konec Přemyslovců: Narození budoucího krále Václava

Velký král Přemysl Otakar II. toho musel za svůj život okusit hodně. Sladká vítězství střídaly hořké prohry. Aby naplnil plány svého otce Václava I., musel obětovat mnohé, byť původně ani neměl být králem. Těžkosti ho ale nepronásledovaly jen v oblasti politiky, ale i v osobním životě, v němž po dlouhá léta postrádal legitimního mužského potomka a následníka trůnu. Toho se dočkal až v září roku 1271.

Více souvisejících

Přemysl Otakar II. Bitva na Moravském poli historie Milota z Dědic

Aktuálně se děje

před 23 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 32 minutami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 6 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 7 hodinami

Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson

Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy