O tělesných trestech ve školách se dodnes vedou diskuze, i přesto, že jsou dávno zakázané. Ovšem ještě v minulém století učitelé své žáky běžně fyzicky trestali!
Zatímco dnes je kladen velký důraz na vztah rodičů k dětem, v minulosti tomu tak nebylo. Rodiče dnes projevují svým dětem lásku, vytváří si s nimi jisté citové pouto. Dříve však emoce stály na okraji rodiny – city nedávali znát manželé ani děti mezi sebou. Na přelomu 18. a 19. století se sice v dobové pedagogické literatuře objevily snahy o změnu vztahu mezi rodiči a dětmi či snahy o zmírnění fyzického trestání dětí, ovšem většina rodičů praktikovala stále tzv. tvrdou výchovu. Děti tak byly běžně trestány nejrůznějšími způsoby – například strašením „bubákem“, zavíráním do komory, klečením v koutě, pohlavky, taháním za vlasy či výpraskem vařečkou nebo řemenem. Teprve v průběhu 19. století se citový vztah rodičů k dětem začal prohlubovat.
Již ve starověku bylo bití dětí takřka na denním pořádku, a to i ve školách. Bylo tomu tak ve starověkém Egyptě, Řecku i Římě. Známá je velmi tvrdá, až krutá výchova ve starověké Spartě, kde musela za každou cenu panovat kázeň a disciplína. Ve Spartě byly děti nejen tělesně trestány, ale odpíráno jim bylo často také jídlo a pití. Jedině tak se prý mohli chlapci připravit na případnou válku. Někteří antičtí filozofové a učitelé později tělesné tresty odsuzovali a snažili se jejich praktikování výrazně omezit.
Zlom v praktikování tělesných trestů u dětí nastal až s příchodem renesance a humanismu. I v této době byl kladen důraz na kázeň a morálku, ovšem děti se podle dobových představ měly trestat pouze mírně a jenom ve velmi výjimečných případech. Pomalu se začalo zlepšovat postavení dítěte ve společnosti. Výjimku však představovali jezuité, kteří sice přestali děti ve školách trestat fyzicky, ovšem ubližovali jim psychicky – například nadávkami, ponižováním, úkoly navíc či držením žáků ve škole i po skončení vyučování.
Ještě tzv. Schulpatent z doby vlády Marie Terezie nezakazoval tělesné trestání dětí ve školách. Osvícenská pedagogika se sice proti bití dětí ostře stavěla, ovšem učitelé většinou své žáky za jisté prohřešky fyzicky trestali. Brali to jako běžnou praxi – vždyť rodiče své děti také bili. Sám Johann Ignaz Felbiger, pedagog a autor školských reforem v Habsburské monarchii, se proti fyzickému trestání dětí nestavěl. Navíc učitelům doporučoval, aby své neposlušné žáky nejprve zastrašili a potrestali je až na konci vyučování. Tak měl mít trest co největší účinek. Dítě si však odneslo nejen šrámy na těle, ale také na duši.
Mezi nejčastější tresty ve školách tehdy patřilo stání na hanbě, zápis do knihy hanby a bití metlou. K bití se zpravidla přistupovalo až v krajních případech, kdy se žák nenapravil ani po napomenutí, stání na hanbě i zápisu do knihy hanby. Také za lhaní čekal žáky tělesný trest. Z dobových písemných zpráv víme, že ve škole byl učitelem bit i malý, desetiletý žák Josef Jungmann v roce 1783, když zlobil.
Osvícenská pedagogická literatura začala postupně tělesné trestání dětí ve školách odsuzovat. Nedělo se tak ovšem kvůli blahu a spokojenosti dětí, ale kvůli tomu, že učitelé čím dál častěji děti trestali kvůli svému vlastnímu uspokojení. A právě na to osvícenci pohlíželi s nelibostí.
Ještě školní řád z roku 1805 však tělesné trestání žáků připouštěl. Teprve v roce 1822 byly omezeny guberniálním nařízením. Definitivně měly být tělesné tresty u nás ve školách zakázány v roce 1870 (v Polsku k tomuto kroku přistoupili jako ve vůbec první zemi již v roce 1783). V praxi však učitelé žáky bili až do poloviny minulého století. Postupem času tělesné tresty nahradilo trestání jiné – například pomocí špatných známek, poznámek, ředitelských důtek nebo snížených známek z chování. Kázeň zkrátka na školách musí být, to se ví od pradávna!
Související
Česko chce zatočit s tělesným trestáním dětí. S přímým zákazem ale nepočítá
USA po 17 letech obnovují federální popravy, injekci dostal trojnásobný vrah
Aktuálně se děje
před 40 minutami
Mnozí Ukrajinci jsou po dalším ruském útoku bez vody a elektřiny
před 1 hodinou
Konečná přežila volební debakl. Komunisté nic měnit nebudou
před 2 hodinami
Trumpa znovu ukázali na fotkách s Epsteinem. Hoax, obořil se Bílý dům na Demokraty
před 3 hodinami
Další člen Babišovy vlády doplatil na zákon střetu zájmů
před 4 hodinami
Dlouhá historie vánočního koření. Sloužilo i jako lék
před 4 hodinami
Česko na prahu epidemie chřipky. Do vývoje se může promítnout nový subtyp infekce
před 5 hodinami
Tragédie v pražské ZOO. Populární orangutan Kawi nešťastně zahynul
před 6 hodinami
Policie hledá dvanáctiletého Marka. Už ve čtvrtek nedorazil do školy
před 7 hodinami
Počasí se příští týden výrazně ochladí. Během dne bude i mrznout
včera
Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?
včera
EU zmrazila ruská aktiva natrvalo, aby obešla veto Maďarska a Slovenska ohledně pomoci Ukrajině
včera
Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení
včera
VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje
včera
Írán zatkl držitelku Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiovou
včera
OBRAZEM: Došlo i na úsměvy. Nejbližší a přátelé se rozloučili s Patrikem Hezuckým
včera
Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti
včera
"Zákaz spalovacích motorů v roce 2035 je smeten ze stolu." EU příští týden kontroverzní nařízení zmírní
včera
Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil
včera
Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027
Aktualizováno včera
Lidé se rozloučili s Theodorem Pištěkem. Na obřad dohlížela Hradní stráž
Poslednímu rozloučení s moderátorem Patrikem Hezuckým předcházel na stejném místě jiný smuteční obřad. Lidé na něm dali sbohem oscarovému kostýmnímu výtvarníkovi Theodoru Pištěkovi, jehož proslavila spolupráce s legendárním režisérem Milošem Formanem.
Zdroj: Jan Hrabě