Moderní metody Komenského? Pro rákosku by nešel daleko

Pravděpodobně světově nejznámější myslitel českého původu Jan Amos Komenský je dnes mezi svými krajany známý jako učitel národů. Jeho příspěvek k teorii pedagogiky mu již nikdo neupře, byl velkým reformátorem pokrokářem, ale celá řada jeho postupů je považována za pokrokové metody moderní pedagogiky. Ovšem sám Komenský měl ke svému pedagogickému a didaktickému spisování rozporuplný vztah. Navíc byl v mnohém tradicionalista, což by dnes příliš pokrokově nepůsobilo.

Sám Komenský byl velký propagátor široce rozšířeného vzdělání, jeho ideálem byla vzdělaná společnost, která by mohla lépe odpovídat křesťanskému ideálu. Přestože Komenský nikdy nedokončil vysokou školu, byl na svou dobu mimořádně vzdělaný, studoval na zahraničních protestantských univerzitách ovšem na titul nedosáhl z finančních důvodů.

Promoce doprovozená právem užívat univerzitní “gradus” znamenala drahé poplatky, ovšem chudé prostředí Jednoty bratrské v němž se mladý Jan Amos pohyboval mu tyto částky nemohlo poskytnout. Do konce života tak Komenský hájil neotřelou myšlenku, že kdo zvládne univerzitní vzdělání měl by se mu věnovat, ale není potřeba ho dokončit. Dnes je naopak priorita dosažení titulu za jakoukoliv cenu, jak vidno u některých politiků. Je otázkou, jestli by tento názor Komenský zakládal, kdyby akademický titul měl.

Úspěšný pedagog nebo otrávený filosof?

Byl by omyl si myslet, že Jan Amos Komenský byl vášnivý učitel-praktik. Přestože měl jisté zkušenosti s výukou žáků z mladých let, klasickému vyučování se nevěnoval ani často ani rád. Proslavil se jako teoretik a ani jeho teoretizování nad školními kratochvílemi, dodnes obdivované, mu příliš neučarovalo a považoval je spíše za obživu, jelikož doboví mecenáši Komenského rádi zvali a platili, aby pro ně pedagogické teorie sepisoval. Sám Komenský se spíše cítil jako velký filozof a teolog, který přijde na kobylku chodu celého světa. Dodnes jsou jeho spisy fascinujícím zrcadlem doby, pohledem jednoho z nejlepších mozků mezi mysliteli 17. století.

Komenský radí

Podnikneme-li exkurz narazíme u Komenského na řadu věcí, dnes vyučovaných jako základ pedagogiky a didaktiky na pedagogických fakultách. Například Komenského zásada přiměřenosti, hovoří o nutnosti zaměřit podle věku a stupně mentálního rozvoje obtížnost učiva (proto s věkem postupují žáci třídami). Rámcovým vzdělávacím programům, které dnes určují styl vyučování na školách, odpovídá Komenského zásada systematičnosti a soustavnosti. Učivo musí být logicky členěné do smysluplných předmětu, ty by se však vzájemně měly prolínat a doplňovat a stejně tak si to představují tvůrci dnešní vzdělávací politiky.

Podobně jako se dnes studentům doporučuje vyrazit na studijní pobyt do zahraničí nebo navázat po škole nějakou zahraniční stáží, radil vyrazit na cesty po studiu i Komenský. Ovšem tentokrát nebyl v roli vizionáře, jelikož cestování za zkušenostmi a vzděláním bylo v 17. století zcela běžné. A zatímco chudší, ale dychtivější studenti prahli po vzdělání, tak jako sám Komenský když studoval v Německu a Švýcarsku, šlechta podnikala tzv. Kavalírské cesty, jejímž výsledkem byla spíše divoká dobrodružství než shromažďování akademických poznatků.

Trocha násilí není na škodu

Řada pedagogů by se asi rozešla s Komenského důrazem na kázeň. Ta byla zásadním předpokladem úspěšného vzdělávacího procesu. Zatímco fyzické tresty vzhledem k neznalostem látky, či nepochopení učiva, považoval za nepřiměřené, k dosažení kázně a dobrých mravů mu naopak připadaly vhodné. Trocha výchovného bití, nebo menší hladovka snadno dokázala dobře žáka umravnit. Cílem však nebylo páchat násilí na dětech, ale rozvíjet jejich mravní stránku. Morální rozvoj člověka prostřednictvím vzdělávacího procesu byl pro Komenského stejně důležitý jako rozvíjení znalostí, vše mělo být ještě doplněno rozvíjením vztahu mezi žákem a bohem.

Související

Austrálie, ilustrační fotografie. Analýza

Historie se opakuje? Australané mohou odstartovat novou vlnu dekolonizace

Australský odpor britskému panovníkovi je symbolem definitivního ukončování evropské koloniální nadvlády. Existuje ještě řada zemí, které v zámoří mají své provincie a dosud se jich nevzdaly. Mocnosti jako Čína nebo Rusko pak vytvářejí moderní imperialismus, který je v podstatě totéž, jako imperialismus minulých století – jen jinak provedený. A Spojené státy jsou kapitola sama o sobě. 

Více souvisejících

historie Jan Amos Komenský cestování Školství

Aktuálně se děje

před 58 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Chameneí se chce za útoky Izraele pomstít USA

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí v sobotu varoval, že Izrael a Spojené státy obdrží "zničující odpověď" za své útoky namířené proti Íránu a jeho spojencům v regionu. Chameneí tak reagoval na zvýšené napětí v oblasti, které eskalovalo od vypuknutí války mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy v říjnu loňského roku. Uvedl to server Times of Israel.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Situace v Gaze po izraelských náletech

"Katastrofa, apokalypsa..." OSN popsala, co se odehrává v Pásmu Gazy

Na severu Pásma Gazy se odehrává katastrofa, která představuje vážné nebezpečí pro všechny tamní obyvatele. Ve společném prohlášení na to upozornil Meziagenturní stálý výbor (IASC) Organizace spojených národů (OSN), který sdružuje vedoucí představitele humanitárních agentur OSN. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 12 hodinami

včera

včera

Princ Harry v upoutávce k dokumentu Harry 2 Meghan.

Princ Harry se z USA poroučet nebude, naznačil syn Donalda Trumpa

Princ Harry si tak trochu může oddechnout, i když jej slova Erica Trumpa, syna amerického prezidentského kandidáta Donalda Trumpa, jinak moc nepotěší. Podle Erica je setrvání prince v USA zaručeno i v případě návratu jeho otce do Bílého domu. Dost jasně dal však mladý Trump najevo, že Harry je Američanům ukradený. 

včera

včera

včera

Día de los Muertos: Jak vypadají mexické Dušičky?

Přelom října a listopadu je u nás spojen s Dušičkami, kdy se vzpomíná na zemřelé předky a zapalují se za ně svíčky na hrobech. V Americe, v Anglii nebo třeba v Austrálii tento čas patří Halloweenu, s nímž se pojí koledování nebo vydlabané dýně. V Mexiku se konec října a počátek listopadu nese ve znamení oslav zvaných Día de los Muertos, při nichž se lidé veselí, protože se mohou setkat se svými mrtvými blízkými. Součástí svátku jsou i všudypřítomné masky kostlivců. Od roku 2003 figuruje svátek na seznamu ústního a nehmotného dědictví UNESCO.

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy