Česká kacířská královna? Katolíci se na ni snažili hodit vraždu

Jako rok narození Johany z Rožmitálu bývá nejčastěji udáván letopočet 1430. Přesné datum, kdy šlechtična přišla na svět, neznáme. Stejně tak se nedochovaly žádné písemné zprávy o jejím dětství a mládí. S jistotou však víme, že se v roce 1450 provdala za Jiřího z Poděbrad, což jí později způsobilo značné nepříjemnosti.

V roce 1449 zemřela Jiřímu z Poděbrad jeho první žena – Kunhuta ze Šternberka. Jiří se musel znovu oženit, už jenom proto, že mu na krku zůstalo šest dětí. Za svou novou manželku si nezvolil Johanu z Rožmitálu náhodou – byla to sestra významného diplomata Jaroslava Lva z Rožmitálu, který patřil ke katolické šlechtě. Sňatek Jiřího z Poděbrad a Johany z Rožmitálu tak měl symbolizovat akt smíření kališníků s katolíky, mezi kterými panovala pochopitelně po husitských válkách značná nevraživost.

Johana z Rožmitálu byla prý velmi milující a oddanou manželkou, která byla svému muži stále oporou, podporovala ho a stala se mu také rádkyní. Nebála se mu radit ani v oblasti politiky.

Od roku 1452 působil Jiří z Poděbrad jako zemský správce tehdejšího krále Ladislava Pohrobka. V roce 1457 král nečekaně zemřel. Dnes již víme, že Ladislav Pohrobek zemřel na leukémii – zjistil to lékař, antropolog a profesor Emanuel Vlček při detailním rozboru panovníkových ostatků. Ovšem v 15. století byla z vraždy krále obviňována mimo jiné také Johana z Rožmitálu! Mezi katolíky se povídalo, že měla Ladislavovi podat otrávené jablko. Jako o travičce se o Johaně z Rožmitálu hovořilo ještě hodně dlouho po její smrti.

Roku 1458 byla Johana z Rožmitálu korunována českou královnou. Tehdy se také více po boku svého manžela zapojila do politiky. Spolu s Jiřím z Poděbrad zasedala na politických jednáních, výborně zvládla roli královny i obětavé a starostlivé matky.

Aktivní na poli politiky zůstala Johana z Rožmitálu i v době nepřítomnosti Jiřího z Poděbrad v království i po jeho smrti. V roce 1468 královna Johana dokonce zvládla sestavit armádu proti hrozícímu konfliktu s uherským králem Matyášem Korvínem. V březnu roku 1471 pomohla prosadit přání svého zemřelého muže, které se týkalo volby nového krále.

Tím se skutečně stal podle závěti Jiřího z Poděbrad polský princ Vladislav Jagellonský.  Novému, velmi mladému (teprve patnáctiletému) králi Johana z Rožmitálu na začátku jeho vlády vyjádřila velkou podporu a pomáhala mu stejně, jako dříve svému manželovi. Po smrti Jiřího z Poděbrad byla Johana z Rožmitálu od roku 1473 do roku 1474 regentkou českého království. Hned v prvním roce svého regentství svolala zemský sněm v Benešově, kde byla s odkazem na zesnulého Jiřího z Poděbrad řešena otázka kompromisu mezi utrakvismem a katolicismem.

Johana z Rožmitálu zemřela dne 12. listopadu roku 1475 v Mělníku, kde po smrti manžela pobývala. V její závěti bychom našli, že si královna přála být pohřbena v mělnickém kostele. Z jiných dochovaných písemných zpráv se však můžeme dozvědět, že místem posledního odpočinku Johany z Rožmitálu je chrám sv. Víta, kde je pohřben i Jiří z Poděbrad.