Na to, aby se člověk stal mistrem v používání cizích jazyků, mnohdy nestačí ani dlouhé roky studia. Nejvíce znalostí a zkušeností dá člověku pobyt v zemi, kde se daným jazykem mluví. Jeden ale nemá žádnou domovskou zemi, a přesto jím lidé mluví po celém světě. Říká se mu esperanto.
Esperanto je nejrozšířenějším mezinárodním uměle vytvořeným jazykem na světě.S jeho myšlenkou přišel roku 1887 polský židovský lékař Ludvík Lazar Zamenhof, který jej vymyslel a základy této řeči publikoval.
Záměrem bylo vytvořit snadno naučitelný neutrální jazyk, který bude vhodný pro použití v mezinárodní komunikaci. Neměl nahradit ostatní národní řeči, ale sjednotit mluvu po celém sbětě.
Zamenhof chtěl zavedením nového společného jazyka odstranit jazykové a etnické bariéry mezi národy. Poprvé se jazyk objevil v knížce Lingvo Internacia (Mezinárodní jazyk), ve které použil pseudonym Doktoro Esperanto (Doktor Doufající). Slovo esperanto se později stalo názvem samotného jazyka.
Esperanto se údajně jednoduše učí, takže si ho nadaní lidé dokáží osvojit i za tři měsíce. Slovní zásoba pochází převážně ze západoevropských jazyků a zvukově připomíná italštinu. Slovotvorbou a větnou stavbou je podobné slovanským a ugrofinským jazykům a dokonce i turečtině nebo čínštině.
Tvůrce esperanta věděl, že jazyk se musí rozšiřovat kolektivním používáním, proto omezil svůj prvotní návrh na minimální gramatiku a malou slovní zásobu. Dnes je však esperanto plně rozvinutým jazykem s celosvětovou komunitou mluvčích a kompletními vyjadřovacími prostředky.
Největší rozkvět zaznamenal jazyk krátce po svém vzniku, za první republiky se začal zavádět i do českých škol. Za obou světových válek však byl kvůli možné špionáži potlačován a poté už nebyl podporován.
Počet lidí, kteří na světě tímto jazykem mluví, se odhaduje zhruba na dva miliony ve více než 130 zemích. Český esperantský svaz má členů zhruba 800.
Žádná země ale esperanto nepřijala jako úřední jazyk a ve školách se proto jazyk učí pouze dobrovolně. Vyučuje na některých základních i středních školách a také na Masarykově univerzitě v Brně. Jedním z příznivců esperanta byl i zesnulý kardinál Miloslav Vlk.
Nejčastěji se ho ale lidé učí jako samouci, pomocí korespondenčních či multimediálních kurzů (papírovou i elektronickou poštou nebo prostřednictvím webů) či v místních esperantských klubech.
Související
Okamura označuje své voliče za „naše občany“. Jde jen o malou a specifickou část českého národa
Co lidé čekají od Babišovy vlády? Nic se nezmění, myslí si polovina z nich. Další se bojí zdražování
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Evropa na pozadí energetického šoku zvažuje návrat k jaderným elektrárnám
před 2 hodinami
Posádka mise Artemis II překonala polovinu cesty k Měsíci
před 3 hodinami
Maska příjemného politika se hroutí. Orbánovi hrozí drtivá porážka, propagandě zasadil smrtelnou ránu internet
před 4 hodinami
Předpověď počasí s doporučením. Meteorologové řekli, jak bude v neděli
včera
StarDance bude výzva i pro kaskadérku. Na parketu se ukáže Hana Dvorská
včera
Ceny Anděl budou rozdány příští týden. Pořadatelé odhalili jména vystupujících
včera
Velikonoční mši vynechají dcery bývalého prince Andrewa. Rodina je ale nezavrhuje
včera
Fotbal v Itálii v krizi. Potřetí v řadě se nepostoupilo na MS, končí šéf svazu i trenér
včera
Babiš prozradil řidičům, jak se budou stanovovat maximální ceny pohonných hmot
včera
Moravec zřejmě po konci v ČT půjde na vlastní pěst
včera
Trump mluví o otevření Hormuzského průlivu. Už jím projela první západní loď
včera
Češi před fotbalovým MS odehrají dva přípravné duely. Je problém s nákupem lístků
včera
Historie legendární značky Mercedes. První vůz vyjel před 125 lety
včera
Rakušan to definitivně vzdal. Místopředsedkyní Sněmovny se má stát Urbanová
včera
Hegseth uprostřed války vyměňuje jednu z ústředních postav armády
včera
Už ani korunu. Turek naznačil, že Hnutí Duha přijde o peníze od ministerstva
včera
Astronauti už opravdu míří k Měsíci. Mise Artemis II pokračuje
včera
Zemřel Petr Pleva, bývalý poslanec za ODS
včera
Česká nafta zdražila v EU nejvíce, ukazují data. Expert zhodnotil dopad snížení daně
včera
Velikonoční počasí a pranostiky. Experti vysvětlují, proč nejsou spolehlivé
Začalo čtyřdenní velikonoční volno, které má doprovázet poměrně teplé počasí. Maximální teploty během období překročí 20 stupňů. K jarním svátkům se zároveň vztahuje spousta pranostik. Často jde jen o pověry, zdůraznili meteorologové.
Zdroj: Jan Hrabě