Kolik lidí bylo v minulosti zastřeleno? Čísla jsou skutečně děsivá

V souvislosti se směrnicí Evropské unie týkající se střelných zbraní se rozpoutala poměrně bouřlivé debata o jejich omezování v ČR. Na jedné straně stojí obhájci střelných zbraní, kteří se zaštiťují ústavním právem a nutností sebeobrany na druhé straně pak lidé, kteří tvrdí, že omezení zbraní povede k omezení nejrůznějších zločinů a zejména úmrtí způsobených střelnou zbraní. Vědci z celého světa posbírali data o násilí spojeném se střelnými zbraněmi a jejich statistika může do těchto debat vnést alespoň trochu světla.

Nedávno ukončená globální studie publikována výzkumnou sítí JAMA sledovala násilí páchané střelnými zbraněmi za posledních 26 let. V posledním sledovaném roce 2016 bylo střelnou zbraní zabito víc jak čtvrt milionu lidí. Ještě děsivější faktem je, že více než polovina všech úmrtí se odehrála na americkém kontinentě. Celou třetinu mají na svědomí pouhé dvě země - Brazílie (43 200) a USA (37 200).

Globálně byla většina zabití střelnou zbraní vraždou 64%, ale poměrně hodně spadá kategorie sebevraždy 26%. Nezanedbatelné číslo patří i nehodám při manipulaci se střelnou zbraní.

Jde o nejrozsáhlejší studii sledující kvantitu úmrtí pomocí střelné zbraně. Šetření provádělo přes 3000 vědců ze 130 zemí světa, kteří různými způsoby shromažďovali data pod záštitou Institu of Health Metrics and Evaluation. Kombinací údajů ze sčítání lidu, statistických úřadů a policejních a pitevních záznamů zjistili, že kolem 90% násilných smrtí střelnou zbraní se odehraje mimo konfliktní zóny. A to i pokud započítáme popravy a policejní konflikty, které byly hodnoceny samostatně.

Počet úmrtí způsobených střelnou zbraní sice kleslo jedno procento, celkové množství však vzrostlo od roku 1990 z 209 000 na 251 000 v roce 2016. Procentuální pokles je tak způsobem značným nárůstem populace. Podle výzkumníků je proto pokles množství úmrtí relativní, navíc jsou zančně velké rozdíly mezi jednotlivými zeměmi a různými demografickými skupinami. Mnohé země se ze statistiky vymykají – zejména kvůli nelegálnímu obchodu s drogami, zneužití návykových látek (včetně alkoholu), nedostatečné podpoře psychologické léčby nebo sociální a mezigenerační přenosem kultury násilí. Samozřejmě se ve výzkumu výrazně projevily socioekonomické nerovnosti.

Obecně se dá říct, že Asie a Evropy nemají ani zdaleka tolik úmrtí zastřelením jako je tomu na americkém kontinentě. Na druhou stranu mají Euroasiaté a vyšší třídy v Severní Americe podstatně větší procento sebevražd páchanými pomocí střelné zbraně. Pozornost veřejnosti se samozřejmě upírá na masovou střelbu, ale sebevraždy tvoří velkou (a paradoxně velmi málo známou a probíranou) část úmrtí za pomocí střelných zbraní. Například v USA jde prakticky o dvě třetiny všech úmrtí zapříčiněných střelnou zbraní. Ve věkové skupině 15-34 let je sebevražda dokonce nejčastější příčinou smrti – zejména proto, že sebevraždy pomocí střelné zbraně jsou zpravidla fatální.Navíc velká většina sebevražd je rozhodnutím na poslední chvíli, kde přístup ke zbrani je klíčovým faktorem pro její "úspěšné" dokončení.

Nepřekvapivý je velký rozdíl mezi pohlavími. V roce 2016 muži ve věku 20-24 mohli za desetkrát více smrtí než ženy. Muži jsou také často jak obětmi, tak i pachatelé vražd zastřelením. Velmi časté je například u mužů použití střelné zbraně během páchání domácího násilí. Autoři studie se proto domnívají, že cílená prevence, řešící kulturu střelných zbranív mužské populaci je jedním z nejakutnějších problémů spojených se střelnými zbraněmi.

Mnohé státy se snaží počet úmrtí střelnými zbraněni všemožně redukovat, přičemž kazdý stát používá jinou metodu – od prověrek až po specifické reformy v rámci duševního zdravotnictví. Těžkosti jaké tyto snahy doprovází skvěle ilustruje 20 let starý dodatek k ústavě v USA který zněmožnuje kongresu věnovat peníze na výzkum násilí páchaného střelnými zbraněmi. Autoři výzkumu zejména doufají, že jejich práce pomůže l informovanosti veřejnosti a ovlivnění strategií veřejného zdraví. Přitom upozroňují také na porozumění pro národní, regionální a místní vzorce a zvyklosti.

I když se vědci snažili zohlednit řadu faktorů jako je množství zbraní a přístup k nim v každém státě, výzkum měl v totmo ohledu četné omezení. Různé státy pchopitleně mají různé druhy a kvalitu dochování záznamů, což v mnoha případech vedlo k obtíženému shánění údajů. Je proto často velmi těžké získat jiná čísla než celkové množství a distribuci legálních a zbraní – v tomto ohledu se možnosti výzkumu omezené. Proto je podle vědců velmi těžké vyslovit nějaké spolehlivé závěry o tom, jak moc ovlivňuje přístup ke zbraním a jejich zákonné omezení počet úmrtí spácháných střelnými zbraněmi.

Související

Více souvisejících

zbraně zákony statistika

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 54 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu u vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 2 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 3 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili

Nejenom na Dušičky uctívali naši předci své zemřelé příbuzné a blízké. Vzpomínali na ně o významných svátcích během celého roku a věřili, že je duše zesnulých mohou navštívit nebo dokonce ochraňovat. Toto přesvědčení se v lidové víře udrželo až do minulého století.

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy