Kolik lidí bylo v minulosti zastřeleno? Čísla jsou skutečně děsivá

Nedávno ukončená globální studie publikována výzkumnou sítí JAMA sledovala násilí páchané střelnými zbraněmi za posledních 26 let. V posledním sledovaném roce 2016 bylo střelnou zbraní zabito víc jak čtvrt milionu lidí. Ještě děsivější faktem je, že více než polovina všech úmrtí se odehrála na americkém kontinentě. Celou třetinu mají na svědomí pouhé dvě země - Brazílie (43 200) a USA (37 200).

Globálně byla většina zabití střelnou zbraní vraždou 64%, ale poměrně hodně spadá kategorie sebevraždy 26%. Nezanedbatelné číslo patří i nehodám při manipulaci se střelnou zbraní.

Jde o nejrozsáhlejší studii sledující kvantitu úmrtí pomocí střelné zbraně. Šetření provádělo přes 3000 vědců ze 130 zemí světa, kteří různými způsoby shromažďovali data pod záštitou Institu of Health Metrics and Evaluation. Kombinací údajů ze sčítání lidu, statistických úřadů a policejních a pitevních záznamů zjistili, že kolem 90% násilných smrtí střelnou zbraní se odehraje mimo konfliktní zóny. A to i pokud započítáme popravy a policejní konflikty, které byly hodnoceny samostatně.

Počet úmrtí způsobených střelnou zbraní sice kleslo jedno procento, celkové množství však vzrostlo od roku 1990 z 209 000 na 251 000 v roce 2016. Procentuální pokles je tak způsobem značným nárůstem populace. Podle výzkumníků je proto pokles množství úmrtí relativní, navíc jsou zančně velké rozdíly mezi jednotlivými zeměmi a různými demografickými skupinami. Mnohé země se ze statistiky vymykají – zejména kvůli nelegálnímu obchodu s drogami, zneužití návykových látek (včetně alkoholu), nedostatečné podpoře psychologické léčby nebo sociální a mezigenerační přenosem kultury násilí. Samozřejmě se ve výzkumu výrazně projevily socioekonomické nerovnosti.

Obecně se dá říct, že Asie a Evropy nemají ani zdaleka tolik úmrtí zastřelením jako je tomu na americkém kontinentě. Na druhou stranu mají Euroasiaté a vyšší třídy v Severní Americe podstatně větší procento sebevražd páchanými pomocí střelné zbraně. Pozornost veřejnosti se samozřejmě upírá na masovou střelbu, ale sebevraždy tvoří velkou (a paradoxně velmi málo známou a probíranou) část úmrtí za pomocí střelných zbraní. Například v USA jde prakticky o dvě třetiny všech úmrtí zapříčiněných střelnou zbraní. Ve věkové skupině 15-34 let je sebevražda dokonce nejčastější příčinou smrti – zejména proto, že sebevraždy pomocí střelné zbraně jsou zpravidla fatální.Navíc velká většina sebevražd je rozhodnutím na poslední chvíli, kde přístup ke zbrani je klíčovým faktorem pro její "úspěšné" dokončení.

Nepřekvapivý je velký rozdíl mezi pohlavími. V roce 2016 muži ve věku 20-24 mohli za desetkrát více smrtí než ženy. Muži jsou také často jak obětmi, tak i pachatelé vražd zastřelením. Velmi časté je například u mužů použití střelné zbraně během páchání domácího násilí. Autoři studie se proto domnívají, že cílená prevence, řešící kulturu střelných zbranív mužské populaci je jedním z nejakutnějších problémů spojených se střelnými zbraněmi.

Mnohé státy se snaží počet úmrtí střelnými zbraněni všemožně redukovat, přičemž kazdý stát používá jinou metodu – od prověrek až po specifické reformy v rámci duševního zdravotnictví. Těžkosti jaké tyto snahy doprovází skvěle ilustruje 20 let starý dodatek k ústavě v USA který zněmožnuje kongresu věnovat peníze na výzkum násilí páchaného střelnými zbraněmi. Autoři výzkumu zejména doufají, že jejich práce pomůže l informovanosti veřejnosti a ovlivnění strategií veřejného zdraví. Přitom upozroňují také na porozumění pro národní, regionální a místní vzorce a zvyklosti.

I když se vědci snažili zohlednit řadu faktorů jako je množství zbraní a přístup k nim v každém státě, výzkum měl v totmo ohledu četné omezení. Různé státy pchopitleně mají různé druhy a kvalitu dochování záznamů, což v mnoha případech vedlo k obtíženému shánění údajů. Je proto často velmi těžké získat jiná čísla než celkové množství a distribuci legálních a zbraní – v tomto ohledu se možnosti výzkumu omezené. Proto je podle vědců velmi těžké vyslovit nějaké spolehlivé závěry o tom, jak moc ovlivňuje přístup ke zbraním a jejich zákonné omezení počet úmrtí spácháných střelnými zbraněmi.