1. prosince 1936 se Hitlerjugend (HJ) zákonem stala oficiální výchovnou organizací nacistické třetí říše. V té době už měla za sebou desetiletou historii, po celou dobu byla ale realita ve skutečnosti jiná, než jak ji Německo na venek popisovalo.
Hitlerjugend byla druhou nejstarší nacistickou organizací po Sturmabteilung – SA. Založil ji v roce 1922 osmnáctiletý Gustav Adolf Lenk, který přesvědčil Adolfa Hitlera o tom, že NSDAP by měla mít organizovanou sekci pro mladé.
Hitler s nápadem souhlasil a strana zřídila Svaz mládeže při Nacionálně socialistické německé dělnické straně. Organizace ale byla po Mnichovském pivním puči (1923) rozpuštěna.
K obnovení organizace došlo pod názvem Hitler-Jugend, Bund der Deutschen Arbeiterjugend (Hitlerova mládež, Svaz německé pracující mládeže) v roce 1926.
Dobové filmy a fotografie vykreslovaly její náplň jako sport, přírodu, stanování, táborové ohně či zpěv písní. Zejména ve válečných letech byla však realita zcela jiná - členství v HJ zahrnovalo spíše přísnou politickou výchovu, předvojenský výcvik a dril.
Většina mladých se ale do HJ (zahrnující vedle stejnojmenné organizace pro chlapce mezi 14 a 18 lety i Bund Deutscher Mädel pro dívky v témže věku a dvě odnože pro mladší děti od 10 do 14 let) přihlásila dobrovolně.
Mnohým tehdy poskytla únik před neutěšenou všední realitou, případně z dosahu přísné rodičovské výchovy. HJ však ani zdaleka nebyla tak neškodná. Fungovala jako účinný nástroj k ovládnutí a indoktrinaci nastupující generace.
Chlapci se v ní měnili v loajální a disciplinované bojovníky, dívky pak v pokorné strážkyně rodinného krbu a "dodavatelky" dalších vojáků. Všem pak byla vštěpována zvrácená dogmata o nadřazenosti nordické rasy a nutnosti očistit národní společenství od "nepřátelských elementů", zejména židů.
Zkušenost se členstvím v HJ poznamenala celou generaci německých dětí, včetně řady pozdějších představitelů veřejného života - papeže Benedikta XVI., nositele Nobelovy ceny za literaturu Güntera Grasse či dlouholetého ministra zahraničí SRN Hanse-Dietricha Genschera.
Související
VIDEO: Rusko oslavilo konec druhé světové skromnou vojenskou přehlídkou
OBRAZEM: Česko si připomíná konec války. Pavel varoval na Vítkově před rezignací
Aktuálně se děje
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
včera
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno včera
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
včera
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
včera
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
včera
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
včera
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
Kanadská odvetná cla na americké zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů vstoupila v platnost po definitivním krachu obchodních jednání mezi oběma zeměmi. Opatření se týká mimo jiné hliníku, oceli, stavebních materiálů či zemědělských produktů. Americký prezident Donald Trump v reakci na to pohrozil zákazem prodeje kanadských proudových letadel firmy Bombardier v USA, pokud nebude jejich výroba přesunuta na americké území. Kanadský premiér Mark Carney zdůraznil, že jeho vláda na svých odvetných krocích trvá a je připravena reagovat na jakákoli další opatření ze strany Washingtonu.
Zdroj: Libor Novák