Asi 50 členů německé rozvědky a kontrarozvědky Abwehr se v průběhu nacistické vlády v Německu neúnavně snažilo svrhnout Adolfa Hitlera. Jejich osud byl však tragický. Jedním z vytrvalých bojovníků proti nacismu byl také generál Hans Oster.
Ve 30. letech 20. století vyhrával Adolf Hitler jedno vítězství za druhým. Ať už se jednalo o remilitarizaci Porýní v roce 1936, anšlus Rakouska v roce 1938, Mnichovskou dohodu z roku 1938, na základě které bylo Německu postoupeno československé pohraničí nebo invazi do Polska v roce 1939, ve všem byl Hitler úspěšný.
Tento ohromující úspěch Hitlera přímo glorifikoval v očích milionů Němců. Brzy po vítězství v Polsku se němečtí generálové domnívali, že Hitler bude spokojen s nově nabytými územními zisky a pokusí se domluvit s mocnostmi tedy Francií a Británií. Hitler si nechal své nejvyšší velitele předvolat. Hodně z nich si myslelo, že führer nařídí demobilizaci. Jenomže je čekal šok. Hitler jim oznámil, že je rozhodnut začít vést ofenzívu proti Francii a Británii co možná nejdříve.
Německá opozice nacistického režimu
Někteří z německých armádních generálů jako Walther von Brauchits nebo Franz Halder, stejně tak někteří muži nižších postů ve vojenské zpravodajské službě, někteří civilisté nebo i politici, dlouhou dobu oponovali a stavěli se proti nacistickému režimu, který postupně ovládal Německo. Tito lidé byli rozhodnuti zosnovat spiknutí, jež mělo vést ke zničení nacistického režimu. Věřili, že nejlepším způsobem svrhnutí zrůdného režimu bude, nechat nacisty lehkovážně vstoupit do otevřené války s evropskými zeměmi.
V roce 1938 byl Hitler ochoten riskovat válku s mocnostmi, když žádal připojení československého pohraničí k Říši a vyhrožoval invazí. Vzpurná protinacistická část německého lidu jen čekala na to, kdy se Hitler definitivně zblázní a invazi podnikne. Bohužel právě v té době Neville Chamberlain nastolil politiku appeasementu, díky které nacistické Německo získalo, co chtělo. Plán na svržení nacistů selhal.
Hned následujícího roku svitla odbojářům nová naděje. Německá invaze do Polska přinášela novou možnost, jak ukončit hrůzovládu v Německu. Ani tehdy však Hitler nebyl poražen.
Hans Oster
Potom svitla nová naděje. Jeden z nejvýše postavených německých armádních generálů věřil, že útok na západní Evropu (Francii, Británii, Holandsko a Belgii) povede k drtivé porážce jeho země. Plukovník Hans Oster z Abwehr (vojenské rozvědky a kontrarozvědky) začal shromažďovat německé generály souhlasící s revoltou proti nacistickému režimu.
Uvědomil si, že pokud dojde k válce se západními zeměmi, německé vojsko bude v zóně boje a nebude tak moci být využito v případě státního převratu. Také věřil, že pokud se bude německá invaze na západ setkávat s neúspěchem, čemuž věřil, bude volat německý lid po puči, což povede ke svržení nacistů.
Po převratu plánoval, že nově ustanovená německá vláda zahájí jednání s „nepřátelskými“ zeměmi a katastrofický válečný scénář bude zažehnán. Osterovým záměrem tedy bylo naplánovat invazi nacistického vojska na západ a po jejím neúspěchu vyvolat státní převrat přímo v Německu.
Oster nenáviděl nacistický režim dlouhou dobu. On sám se k armádě připojil v roce 1917. Stejně jako mnoho dalších Němců, byl i on naprosto zdrcen porážkou Německého císařství v roce 1918. Výsledek války i on považoval za nespravedlivý. Nově vytvořenou Výmarskou republiku nevnímal příliš optimisticky. Považoval jí za slabou, nicméně zdrcen výsledkem první světové války se rozhodl být k nově vzniklé republice loajální.
Opět se stal členem armády a nacistický režim nejprve uvítal. Připadalo mu dobré, že nacisté chtějí opět oživit slávu zaniklého Německého císařství, povznést německý lid opět na výsluní a zajistit Německu důstojné postavení.
V roce 1933 přijal práci v Abwehr. Proti nacistům se poprvé obrátil v roce 1934, když jednotky SS zavraždily jeho dobrého přítele generála Ferdinanda von Bredowa během Noci dlouhých nožů. V Abwehr se postupně shromažďovalo nanejvýš 50aktivních odpůrců nacismu, kteří hodlali zničit Hitlerův režim za každou cenu.
Hanz Oster společně se zhruba 50 dalšími členy Abwehr se pokoušel Hitlera marně svrhnout až do roku 1944. Když gestapo objevilo tajné záznamy spiklenců, byl Oster zajat. Začátkem února 1945 byl umístěn do koncentračního tábora Flossenbürgu u Norimberka. V dubnu 1945 zde umřel.
Související
85 let od smrti Jana Opletala. Kdo byl student, který se postavil nacistům?
Německé město se zbaví Hitlera jako čestného občana. Stojí za tím studentská iniciativa
nacisté , Hans Oster , vojenský puč , odboj
Aktuálně se děje
před 52 minutami
Ukrajina už vyřadila z boje 1100 severokorejských vojáků
před 2 hodinami
Počasí na Štědrý den: Bílé Vánoce budou jen někde, vyplývá z předpovědi
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.
Zdroj: Lucie Žáková