Hans Oster: Člen nacistické vojenské rozvědky, který plánoval svrhnout Hitlera

Asi 50 členů německé rozvědky a kontrarozvědky Abwehr se v průběhu nacistické vlády v Německu neúnavně snažilo svrhnout Adolfa Hitlera. Jejich osud byl však tragický. Jedním z vytrvalých bojovníků proti nacismu byl také generál Hans Oster.

Ve 30. letech 20. století vyhrával Adolf Hitler jedno vítězství za druhým. Ať už se jednalo o remilitarizaci Porýní v roce 1936, anšlus Rakouska v roce 1938, Mnichovskou dohodu z roku 1938, na základě které bylo Německu postoupeno československé pohraničí nebo invazi do Polska v roce 1939, ve všem byl Hitler úspěšný.

Tento ohromující úspěch Hitlera přímo glorifikoval v očích milionů Němců. Brzy po vítězství v Polsku se němečtí generálové domnívali, že Hitler bude spokojen s nově nabytými územními zisky a pokusí se domluvit s mocnostmi tedy Francií a Británií. Hitler si nechal své nejvyšší velitele předvolat. Hodně z nich si myslelo, že führer nařídí demobilizaci. Jenomže je čekal šok. Hitler jim oznámil, že je rozhodnut začít vést ofenzívu proti Francii a Británii co možná nejdříve.

Německá opozice nacistického režimu

Někteří z německých armádních generálů jako Walther von Brauchits nebo Franz Halder, stejně tak někteří muži nižších postů ve vojenské zpravodajské službě, někteří civilisté nebo i politici, dlouhou dobu oponovali a stavěli se proti nacistickému režimu, který postupně ovládal Německo. Tito lidé byli rozhodnuti zosnovat spiknutí, jež mělo vést ke zničení nacistického režimu. Věřili, že nejlepším způsobem svrhnutí zrůdného režimu bude, nechat nacisty lehkovážně vstoupit do otevřené války s evropskými zeměmi.    

V roce 1938 byl Hitler ochoten riskovat válku s mocnostmi, když žádal připojení československého pohraničí k Říši a vyhrožoval invazí. Vzpurná protinacistická část německého lidu jen čekala na to, kdy se Hitler definitivně zblázní a invazi podnikne. Bohužel právě v té době Neville Chamberlain nastolil politiku appeasementu, díky které nacistické Německo získalo, co chtělo. Plán na svržení nacistů selhal.

Hned následujícího roku svitla odbojářům nová naděje. Německá invaze do Polska přinášela novou možnost, jak ukončit hrůzovládu v Německu. Ani tehdy však Hitler nebyl poražen.

Hans Oster

Potom svitla nová naděje. Jeden z nejvýše postavených německých armádních generálů věřil, že útok na západní Evropu (Francii, Británii, Holandsko a Belgii) povede k drtivé porážce jeho země. Plukovník Hans Oster z Abwehr (vojenské rozvědky a kontrarozvědky) začal shromažďovat německé generály souhlasící s revoltou proti nacistickému režimu.

Uvědomil si, že pokud dojde k válce se západními zeměmi, německé vojsko bude v zóně boje a nebude tak moci být využito v případě státního převratu. Také věřil, že pokud se bude německá invaze na západ setkávat s neúspěchem, čemuž věřil, bude volat německý lid po puči, což povede ke svržení nacistů.

Po převratu plánoval, že nově ustanovená německá vláda zahájí jednání s „nepřátelskými“ zeměmi a katastrofický válečný scénář bude zažehnán. Osterovým záměrem tedy bylo naplánovat invazi nacistického vojska na západ a po jejím neúspěchu vyvolat státní převrat přímo v Německu.

Oster nenáviděl nacistický režim dlouhou dobu. On sám se k armádě připojil v roce 1917. Stejně jako mnoho dalších Němců, byl i on naprosto zdrcen porážkou Německého císařství v roce 1918. Výsledek války i on považoval za nespravedlivý. Nově vytvořenou Výmarskou republiku nevnímal příliš optimisticky. Považoval jí za slabou, nicméně zdrcen výsledkem první světové války se rozhodl být k nově vzniklé republice loajální.

Opět se stal členem armády a nacistický režim nejprve uvítal. Připadalo mu dobré, že nacisté chtějí opět oživit slávu zaniklého Německého císařství, povznést německý lid opět na výsluní a zajistit Německu důstojné postavení.

V roce 1933 přijal práci v Abwehr. Proti nacistům se poprvé obrátil v roce 1934, když jednotky SS zavraždily jeho dobrého přítele generála Ferdinanda von Bredowa během Noci dlouhých nožů. V Abwehr se postupně shromažďovalo nanejvýš 50aktivních odpůrců nacismu, kteří hodlali zničit Hitlerův režim za každou cenu.

Hanz Oster společně se zhruba 50 dalšími členy Abwehr se pokoušel Hitlera marně svrhnout až do roku 1944. Když gestapo objevilo tajné záznamy spiklenců, byl Oster zajat. Začátkem února 1945 byl umístěn do koncentračního tábora Flossenbürgu u Norimberka. V dubnu 1945 zde umřel.      

Související

Jan Opletal

85 let od smrti Jana Opletala. Kdo byl student, který se postavil nacistům?

Jedenáctého listopadového dne letošního roku tomu bude přesně 85 let od chvíle, kdy zemřel Jan Opletal. Mladý student medicíny podlehl těžkým zraněním, která utrpěl na demonstraci proti nacistické okupaci našich zemí dne 28. října 1939. O tomto národním odporu vůči totalitnímu režimu již bylo napsáno mnohé. A kdo byl Jan Opletal?

Více souvisejících

nacisté Hans Oster vojenský puč odboj

Aktuálně se děje

před 17 minutami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 25 minutami

před 29 minutami

před 56 minutami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 5 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Rusko informovalo USA o odpalu balistické rakety. Přesto svět vrhlo do nové éry

Rusko překročilo práh doktríny odstrašení použitím balistické rakety schopné nést jaderné zbraně. Ve své analýze to uvedl server CNN.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy