Hans Oster: Člen nacistické vojenské rozvědky, který plánoval svrhnout Hitlera

Asi 50 členů německé rozvědky a kontrarozvědky Abwehr se v průběhu nacistické vlády v Německu neúnavně snažilo svrhnout Adolfa Hitlera. Jejich osud byl však tragický. Jedním z vytrvalých bojovníků proti nacismu byl také generál Hans Oster.

Ve 30. letech 20. století vyhrával Adolf Hitler jedno vítězství za druhým. Ať už se jednalo o remilitarizaci Porýní v roce 1936, anšlus Rakouska v roce 1938, Mnichovskou dohodu z roku 1938, na základě které bylo Německu postoupeno československé pohraničí nebo invazi do Polska v roce 1939, ve všem byl Hitler úspěšný.

Tento ohromující úspěch Hitlera přímo glorifikoval v očích milionů Němců. Brzy po vítězství v Polsku se němečtí generálové domnívali, že Hitler bude spokojen s nově nabytými územními zisky a pokusí se domluvit s mocnostmi tedy Francií a Británií. Hitler si nechal své nejvyšší velitele předvolat. Hodně z nich si myslelo, že führer nařídí demobilizaci. Jenomže je čekal šok. Hitler jim oznámil, že je rozhodnut začít vést ofenzívu proti Francii a Británii co možná nejdříve.

Německá opozice nacistického režimu

Někteří z německých armádních generálů jako Walther von Brauchits nebo Franz Halder, stejně tak někteří muži nižších postů ve vojenské zpravodajské službě, někteří civilisté nebo i politici, dlouhou dobu oponovali a stavěli se proti nacistickému režimu, který postupně ovládal Německo. Tito lidé byli rozhodnuti zosnovat spiknutí, jež mělo vést ke zničení nacistického režimu. Věřili, že nejlepším způsobem svrhnutí zrůdného režimu bude, nechat nacisty lehkovážně vstoupit do otevřené války s evropskými zeměmi.    

V roce 1938 byl Hitler ochoten riskovat válku s mocnostmi, když žádal připojení československého pohraničí k Říši a vyhrožoval invazí. Vzpurná protinacistická část německého lidu jen čekala na to, kdy se Hitler definitivně zblázní a invazi podnikne. Bohužel právě v té době Neville Chamberlain nastolil politiku appeasementu, díky které nacistické Německo získalo, co chtělo. Plán na svržení nacistů selhal.

Hned následujícího roku svitla odbojářům nová naděje. Německá invaze do Polska přinášela novou možnost, jak ukončit hrůzovládu v Německu. Ani tehdy však Hitler nebyl poražen.

Hans Oster

Potom svitla nová naděje. Jeden z nejvýše postavených německých armádních generálů věřil, že útok na západní Evropu (Francii, Británii, Holandsko a Belgii) povede k drtivé porážce jeho země. Plukovník Hans Oster z Abwehr (vojenské rozvědky a kontrarozvědky) začal shromažďovat německé generály souhlasící s revoltou proti nacistickému režimu.

Uvědomil si, že pokud dojde k válce se západními zeměmi, německé vojsko bude v zóně boje a nebude tak moci být využito v případě státního převratu. Také věřil, že pokud se bude německá invaze na západ setkávat s neúspěchem, čemuž věřil, bude volat německý lid po puči, což povede ke svržení nacistů.

Po převratu plánoval, že nově ustanovená německá vláda zahájí jednání s „nepřátelskými“ zeměmi a katastrofický válečný scénář bude zažehnán. Osterovým záměrem tedy bylo naplánovat invazi nacistického vojska na západ a po jejím neúspěchu vyvolat státní převrat přímo v Německu.

Oster nenáviděl nacistický režim dlouhou dobu. On sám se k armádě připojil v roce 1917. Stejně jako mnoho dalších Němců, byl i on naprosto zdrcen porážkou Německého císařství v roce 1918. Výsledek války i on považoval za nespravedlivý. Nově vytvořenou Výmarskou republiku nevnímal příliš optimisticky. Považoval jí za slabou, nicméně zdrcen výsledkem první světové války se rozhodl být k nově vzniklé republice loajální.

Opět se stal členem armády a nacistický režim nejprve uvítal. Připadalo mu dobré, že nacisté chtějí opět oživit slávu zaniklého Německého císařství, povznést německý lid opět na výsluní a zajistit Německu důstojné postavení.

V roce 1933 přijal práci v Abwehr. Proti nacistům se poprvé obrátil v roce 1934, když jednotky SS zavraždily jeho dobrého přítele generála Ferdinanda von Bredowa během Noci dlouhých nožů. V Abwehr se postupně shromažďovalo nanejvýš 50aktivních odpůrců nacismu, kteří hodlali zničit Hitlerův režim za každou cenu.

Hanz Oster společně se zhruba 50 dalšími členy Abwehr se pokoušel Hitlera marně svrhnout až do roku 1944. Když gestapo objevilo tajné záznamy spiklenců, byl Oster zajat. Začátkem února 1945 byl umístěn do koncentračního tábora Flossenbürgu u Norimberka. V dubnu 1945 zde umřel.      

Související

AfD (Alternativa pro Německo) Analýza

Demokraticky legitimizovaní nacisté? AfD nabírá na síle a zpochybňuje poválečný konsenzus

Alternativa pro Německo (AfD) se z původně euroskeptického hnutí proměnila v nejvlivnější krajně pravicovou sílu současného Německa. Využila chaosu a nejednoty vládní koalice „semaforu“ i frustrace veřejnosti z ekonomické stagnace a migrace. Na východě země se stala hlasem „zrazeného lidu“, který se cítí odtržený od západních elit. Ačkoli AfD formálně nehlásá totalitarismus, její etnonacionalistická ideologie a útoky na demokratické instituce připomínají logiku, jež kdysi umožnila vzestup nacismu.

Více souvisejících

nacisté Hans Oster vojenský puč odboj

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 59 minutami

Aktualizováno včera

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU

Evropa se podle analýzy CNN konečně probouzí do reality Trumpovy hrozby ohledně Grónska. Jen málokdy se stává, že by starý kontinent mluvil tak jednotným hlasem a reagoval s takovou naléhavostí. Sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení sankcí na evropské země, které odmítají americké nároky na dánské území, však bylo právě takovým momentem.

včera

Jan Darmovzal

Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer

Český občan Jan Darmovzal, který byl od září 2024 držen ve venezuelském vězení, je po měsících nejistoty na cestě domů. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) v pořadu Otázky Václava Moravce potvrdil, že vládní speciál s propuštěným Čechem by měl v Praze přistát během nedělního večera. Spolu s ním se na palubě nacházejí další tři nebo čtyři cizinci, které režim Nicoláse Madura rovněž zadržoval bez věrohodných důkazů. Podle informací serveru EuroZprávy.cz by měl speciál přistát kolem desáté hodiny večerní.

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.

včera

Petr Pavel

Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu

Prezident Petr Pavel zareagoval na slova ministra zahraničí Petra Macinky, který se dnes v České televizi vymezil vůči jeho tvrzením o dodávce letounů Ukrajině. Prezident v neděli před svým odletem do Říma vysvětloval pozadí jednání o těchto letounech, o která má Kyjev zájem už minimálně půl roku. Podle hlavy státu jeho slova navazovala na dřívější debaty o bitevnících coby daru, nyní se ale hovořilo o možnosti odkoupení.

včera

Donald Trump

Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace

Evropské mocnosti čelí bezprecedentní diplomatické krizi poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením drastických cel a ekonomickým tlakem na osm evropských zemí. Důvodem je jeho trvající snaha získat pod americkou kontrolu Grónsko. Velká Británie spolu s Francií, Norskem, Švédskem, Finskem, Nizozemskem a Dánskem vydala společné prohlášení, ve kterém varuje, že tento postup riskuje „nebezpečnou sestupnou spirálu“ a zásadním způsobem podkopává transatlantické vztahy.

včera

Martin Červíček

Vedení ODS je kompletní. Post místopředsedy obhájil Vondra, mezi nově zvolenými je i Červíček

Vedení Občanské demokratické strany je po víkendovém kongresu v Praze kompletní. V nedělní volbě delegáti rozhodli o čtyřech řadových místopředsedech, kterými se stali poslanec Karel Haas, exministr Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra. Nejsilnější podporu získal Karel Haas s 383 hlasy, zatímco Alexandr Vondra jako jediný obhájil svůj dosavadní post v nejužším vedení.

včera

Prezident Trump

Trump zpoplatní členství v mírové radě pro Gazu. Od států za ni bude chtít neuvěřitelnou částku

Prezident Donald Trump plánuje zpoplatnit členství ve své nově vznikající „Radě pro mír“, která má dohlížet na situaci v Gaze. Podle informací médií Bloomberg a The Atlantic bude od států, které se chtějí do tohoto orgánu zapojit, vyžadovat příspěvek ve výši jedné miliardy dolarů. Tato částka by měla zemím zajistit trvalé místo v radě bez nutnosti periodického obnovování mandátu.

včera

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil

Ministr zahraničí Petr Macinka se ostře opřel do prezidenta Petra Pavla za jeho nedávné kroky během návštěvy Ukrajiny. Prezident tam údajně přislíbil možnost dodání lehkých bojových letounů, prostředků včasného varování a generátorů, což však podle šéfa diplomacie nebylo předem projednáno s vládou. Macinka v České televizi prohlásil, že se hlava státu zachovala jako „slon v porcelánu“, a překročila tak své pravomoci.

včera

ČEZ

Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček

Vláda potvrzuje svůj záměr získat plnou kontrolu nad energetickou společností ČEZ. První vicepremiér Karel Havlíček v České televizi uvedl, že stát stále počítá s výkupem akcií od menšinových vlastníků. Celý tento náročný proces by měl podle jeho odhadů trvat přibližně osmnáct měsíců až dva roky.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyzval Íránce ke svržení režimu a ukončení vlády Chameneího

Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.

včera

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Chameneí označil Trumpa za zločince. Přiznal, že při protestech umírají tisíce lidí

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí poprvé oficiálně přiznal, že nedávné masové nepokoje v zemi si vyžádaly tisíce lidských životů. Během svého  projevu uvedl, že mnozí lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Zodpovědnost za vysoký počet obětí však odmítl připsat domácím bezpečnostním složkám a místo toho obvinil Spojené státy.

včera

Ilustrační foto

Lavina v Alpách smetla skupinu Čechů. Tři na místě zemřeli

Rakouské Alpy se potýkají s tragickou bilancí, kterou si vyžádaly tři ničivé laviny během jediného dne. Celkem osm lidí přišlo o život poté, co se v různých částech země uvolnily masy sněhu. Horská služba i policie potvrzují, že podmínky v horách jsou v současné době extrémně nebezpečné.

včera

17. ledna 2026 21:59

Prezident Trump

Trump chce rozhodnout o tom, zda může Netflix koupit Warner Bros

Americký prezident Donald Trump investoval nejméně milion dolarů do nákupu dluhopisů společností Netflix a Warner Bros Discovery (WBD). Vyplývá to z finanční zprávy, kterou Bílý dům zveřejnil tento pátek. Na celé transakci je nejvíce kontroverzní její načasování; k nákupům totiž došlo jen několik dní poté, co Trump veřejně prohlásil, že hodlá osobně zasahovat do schvalovacího procesu plánovaného spojení těchto dvou mediálních gigantů.

17. ledna 2026 21:14

Jana Černochová

Nové vedení nestačí, říká pro EZ po prvním dni sjezdu Černochová. Členům poslala rázný vzkaz

Exministryně obrany Jana Černochová neskrývá spokojenost s výsledky pražského kongresu ODS, který do čela strany vynesl Martina Kupku. Podle ní je nové složení vedení správným krokem, ale pro EuroZprávy.cz zároveň upozorňuje, že samotná změna ve špičkách strany k úspěchu stačit nebude. Černochová zdůraznila, že odpovědnost za restart občanských demokratů nesou všichni členové, kteří nyní musí společně pracovat na zásadní proměně politického stylu.

17. ledna 2026 19:58

17. ledna 2026 18:41

Martin Kupka

Koalice SPOLU jde k ledu. Kupka ji dál rozvíjet nehodlá

Jedním z nejzásadnějších prohlášení nového předsedy ODS byl postoj k budoucí spolupráci s koaličními partnery. Nový šéf strany Martin Kupka jasně deklaroval, že v rozvíjení projektu SPOLU již nehodlá pokračovat a chce se soustředit na samostatnou cestu občanských demokratů. 

Aktualizováno 17. ledna 2026 18:14

OBRAZEM: Zvrat na sjezdu ODS: Červíček se vzdal kandidatury, prvním místopředsedou je Portlík

Jednání o novém vedení ODS na pražském kongresu přineslo zvrat, o kterém se na sjezdu v zákulisí podle informací serveru EuroZprávy.cz spekulovalo celý den. O post statutárního místopředsedy se měla původně utkat dvojice silných kandidátů – senátor Martin Červíček a starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. Červíček se však na závěr svého nominačního projevu rozhodl z boje odstoupit a vyzval delegáty, aby podpořili jeho soupeře Portlíka.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy