Tajemná bouře v roce 1674 zdevastovala Nizozemsko. Měla jeden kuriózní dopad

Bouře, která trvala jen pár minut, ale její následky byly skličující. Právě taková katastrofa postihla město Utrecht v roce 1674. Měla velké dopady na architekturu města, ale také jeden velmi kuriózní sociální dopad.

Netrvala ani 15 minut, ale intenzita a síla, se kterou udeřila, byla zničující. Přesně taková byla bouře, která přišla jednoho letního večera ve městě Utrecht téměř před 350 lety. Bouře zanechala sociální a architektonický vtisk do podoby města, tak jak ho známe dnes, píše BBC.

Pozdní doba 17. století byla pro Nizozemsko časem změn. Holanďané neustále bojovali o svůj stát proti celé řadě nepřátel. Rok 1672 je vnímán v nizozemské historii velmi nepopulárně. Znám je jako rok pohromy. V daném roce bylo Nizozemsko napadeno vojsky Francie, Anglie a dnešního Německa.

Gerard van der Schrier z Královského nizozemského meteorologického institutu říká: „Francouzi si vzali všechny peníze. Utrecht byl v tom roce kompletně zničen.“  To ještě město nevědělo, že opravdová ničivá pohroma přijde za necelé dva roky.

Ve středu 1. srpna 1674 byl typický teplý a vlhký den. Navečer se zdálo, že přichází bouře, což bylo pro tuto dobu v dané zeměpisné poloze běžné. Jak se brzy ukázalo, tato bouře nebyla stejná, jako ostatní.

Velice rychle docházelo k její eskalaci. Jedny místní noviny napsaly: „V Bruselu padaly kroupy velikosti kuličky a mnoho stromů bylo vyrváno ze země. Na domech odpadávaly kusy fasády. Ve Štrasburku padaly kroupy velké jako dětská hlava.“ Největší silou však bouře zaútočila na Utrecht.

„Nejvíce viditelné pozůstatky bouře jsou zřetelné na Katedrále svatého Martina z Tours,“ říká Schrier. Centrální část katedrály byla srovnána se zemí. Schrier dodává: „Mnoho dalších kostelů v Utrechtu bylo také poškozeno. Na jednom kostelu, který má dvě věže, bouře poničila špičky věží. Dnes tedy nejsou věže stejné“.“

Právě na jednotlivých budovách v Utrechtu je zřetelné, že bouře byla lokální. Budovy v jedné části města jsou zřetelně poničeny, zatímco v jiné části města nejsou na budovách žádné viditelnější pozůstatky. Navíc bouře trvala sotva 15 minut, pak byla obloha opět bez mráčku.

V roce 1980 meteorologové tvrdili, že se Utrechtem muselo přehnat silné ničivé tornádo. Letos však přišel van der Schrier a jeho kolega Rob Groenland s lepším vysvětlením pohromy, jež zasáhla Utrecht toho léta 1674. Detaily představili v časopise Natural Hazards and Earth Systém Sciences.   

U tornáda je ten problém, že se vztahuje k jedné konkrétní oblasti. Mohlo by tedy vysvětlovat poničení v jednom konkrétním okrese města. Nedokáže však vysvětlit, proč se v širokém regionu severozápadní Evropy objevilo hned několik míst s intenzivní neobvykle aktivní bouří.

Vysvětlit to však může jev zvaný „bow echo“, tedy něco jako oblouková ozva. V meteorologii se jedná o poměrně nový termín. Poprvé byl použit před 40 lety. Tento úkaz se dá dobře pozorovat na radarových snímcích. Když se bow echo formuje má většinou tvar lineárně protáhlého útvaru typického pro bouřkové fronty.

Během svého rozvoje se začíná deformovat do podoby oblouku nebo podkovy. To vše v důsledku větrné cirkulace, při které dochází často ke vzniku ničivých větrů a průtrží. Ničivé větry se nalézají jak na okrajích, tak ve středu. V systému bow echo se objevují i tornáda.

Tato vědecká práce může být velmi užitečná pro budoucí stavby v Nizozemsku. Nové stavby by měly být dostatečně robustní a silné, aby vydržely nápor byť raritní, ale velice ničivé bouře. Porozumění tomu, jak bouře v roce 1674 vznikla a jaké měla následky, může být pro architekty velice poučné.

Bouře v Utrechtu měla však i sociální dopady. Ty mohou v porovnání s dopady na architekturu města vyznít trochu kuriózně. Protože bouře přišla jen dva roky po tzv. roku pohromy, v kase města nebyly peníze na zaplacení rekonstrukce poničených budov.

Katedrála svatého Martina zůstala poničená celá desetiletí. Její ruiny se staly místem tajných schůzek homosexuálů. Více než o 50 let později začali být v Nizozemsku homosexuálové perzekuováni. Bylo tomu tak na příkaz Josua Wilse, muže, který měl na starost sakristii katedrály.

Schrier říká: „Říkalo se, že homosexuální chování přišlo z města Utrecht. Proto holandské slovo Utrechtenaar je synonymem pro homosexuála.“

Související

Více souvisejících

Bouře Nizozemí zajímavosti

Aktuálně se děje

včera

Ilustrační fotografie.

Astonomové odhalili nový meteorický roj. Přispěl k tomu i Čech

V období od 14. do 16. července 2026 byl meteorickou sítí Global Meteor Network detekován nový meteorický roj. Mateřským tělesem je podle parametrů dráhy velmi pravděpodobně kometa Jupiterovy rodiny. Celkem 43 meteorů patřících do nového roje bylo pozorováno v souhvězdí Štíra.

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Další změny v Plzni. Krčík odchází do Pardubic, Boháč posílí Artis Brno

S blížícím se koncem letního přestupového období se v nejednom českém ligovém fotbalovém klubu dělají překotné změny v kádrech. Pokračují i v jednom z adeptů na ligový titul, kterému ale, jak známo, nevyšel vstup do sezóny – ve Viktorii Plzeň. Západočechy nejnověji potkaly dva odchody. Poté, co byla zveřejněna soupiska kádru pro ligovou fázi Evropské ligy, bylo pro mnohé překvapivé, že se v ní neocitlo jméno obránce Dávida Krčíka. Sedmadvacetiletý obránce, jenž nedávno posunul Plzeň do EL gólem v prodloužení v domácí odvetě proti Crvene zvezdě Bělehrad, se s vedením klubu dohodl na ukončení spolupráce a odchodu do Pardubic. Po pouhých dvou měsících pak kádr Západočechů opouští i záložník Sebastian Boháč, který pro změnu posílil nováčka z Brna Artis, pro kterého je to další z řady nových posil. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Postup do Evropské ligy a ještě tři posily. Do Plzně přišli Gabriel, Vavro a Pališčák

Turbulentní začátek nové sezóny 2026/27 zažívá fotbalový klub Viktorie Plzeň. Vzhledem k tomu, že výkony ani výsledky nebyly uspokojivé, musel kvůli tomu po venkovní prohře v Bělehradě 0:3 v rámci 4. předkola Evropské ligy klub opustit trenér Martin Hyský. Ten byl po pár dnech nahrazen Radoslavem Kováčem a ten se hned stal miláčkem plzeňského publika, když v odvetě dokázal se Západočechy vyhrát po neuvěřitelném průběhu 5:1 po prodloužení a postoupit tak do ligové fáze EL. A právě s vidinou zápasů v této soutěži se vedení Viktoriánů rozhodlo kádr posílit hned třemi novými hráči. 

včera

včera

včera

včera

Účtenka s EET.

Ministerstvo financí spustilo nový web k návratu EET

Od středy funguje nový web k elektronické evidenci tržeb, který spustilo Ministerstvo financí ve spolupráci s Finanční správou ČR. Jde o jediné oficiální místo věnované EET 2.0, kde mohou podnikatelé, živnostníci, vývojáři pokladních systémů i široká veřejnost čerpat ověřené a aktuální informace o projektu. Současně byl zahájen provoz speciální infolinky finanční správy. 

včera

včera

včera

včera

včera

5. září 2026 21:57

5. září 2026 20:58

Ilustrační fotografie.

Návrat ztraceného syna. Českou ligu si opět zahraje bývalý reprezentant Čvančara

Do české fotbalové nejvyšší soutěže míří nečekané jméno. Ve čtvrtek se potvrdila zpráva, která překvapila tuzemskou fotbalovou veřejnost. Hradec Králové totiž posílí bývalý český reprezentant Tomáš Čvančara. To, že v dosavadním bundesligovém působišti Mönchengladbachu už nemají zájem o jeho služby, bylo známé delší dobu. Až nyní přišla televize Sky odkazující se na zdroje německých médií s tím, že v posledních dnech o českého fotbalistu projevil zájem právě východočeský klub.

5. září 2026 19:51

Česko se připravuje na povodňová rizika. Pracuje se na novém plánu

Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo návrhy Plánů pro zvládání povodňových rizik pro období 2028–2033. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Plány navazují na aktualizované povodňové mapy a přinášejí soubor obecných i konkrétních opatření v povodích Labe, Odry a Dunaje, která mají pomoci lépe chránit obyvatele, obce i krajinu před dopady povodní. Veřejnost a uživatelé vody k nim mohou do konce února 2027 podávat připomínky.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy