Tajemná bouře v roce 1674 zdevastovala Nizozemsko. Měla jeden kuriózní dopad

Bouře, která trvala jen pár minut, ale její následky byly skličující. Právě taková katastrofa postihla město Utrecht v roce 1674. Měla velké dopady na architekturu města, ale také jeden velmi kuriózní sociální dopad.

Netrvala ani 15 minut, ale intenzita a síla, se kterou udeřila, byla zničující. Přesně taková byla bouře, která přišla jednoho letního večera ve městě Utrecht téměř před 350 lety. Bouře zanechala sociální a architektonický vtisk do podoby města, tak jak ho známe dnes, píše BBC.

Pozdní doba 17. století byla pro Nizozemsko časem změn. Holanďané neustále bojovali o svůj stát proti celé řadě nepřátel. Rok 1672 je vnímán v nizozemské historii velmi nepopulárně. Znám je jako rok pohromy. V daném roce bylo Nizozemsko napadeno vojsky Francie, Anglie a dnešního Německa.

Gerard van der Schrier z Královského nizozemského meteorologického institutu říká: „Francouzi si vzali všechny peníze. Utrecht byl v tom roce kompletně zničen.“  To ještě město nevědělo, že opravdová ničivá pohroma přijde za necelé dva roky.

Ve středu 1. srpna 1674 byl typický teplý a vlhký den. Navečer se zdálo, že přichází bouře, což bylo pro tuto dobu v dané zeměpisné poloze běžné. Jak se brzy ukázalo, tato bouře nebyla stejná, jako ostatní.

Velice rychle docházelo k její eskalaci. Jedny místní noviny napsaly: „V Bruselu padaly kroupy velikosti kuličky a mnoho stromů bylo vyrváno ze země. Na domech odpadávaly kusy fasády. Ve Štrasburku padaly kroupy velké jako dětská hlava.“ Největší silou však bouře zaútočila na Utrecht.

„Nejvíce viditelné pozůstatky bouře jsou zřetelné na Katedrále svatého Martina z Tours,“ říká Schrier. Centrální část katedrály byla srovnána se zemí. Schrier dodává: „Mnoho dalších kostelů v Utrechtu bylo také poškozeno. Na jednom kostelu, který má dvě věže, bouře poničila špičky věží. Dnes tedy nejsou věže stejné“.“

Právě na jednotlivých budovách v Utrechtu je zřetelné, že bouře byla lokální. Budovy v jedné části města jsou zřetelně poničeny, zatímco v jiné části města nejsou na budovách žádné viditelnější pozůstatky. Navíc bouře trvala sotva 15 minut, pak byla obloha opět bez mráčku.

V roce 1980 meteorologové tvrdili, že se Utrechtem muselo přehnat silné ničivé tornádo. Letos však přišel van der Schrier a jeho kolega Rob Groenland s lepším vysvětlením pohromy, jež zasáhla Utrecht toho léta 1674. Detaily představili v časopise Natural Hazards and Earth Systém Sciences.   

U tornáda je ten problém, že se vztahuje k jedné konkrétní oblasti. Mohlo by tedy vysvětlovat poničení v jednom konkrétním okrese města. Nedokáže však vysvětlit, proč se v širokém regionu severozápadní Evropy objevilo hned několik míst s intenzivní neobvykle aktivní bouří.

Vysvětlit to však může jev zvaný „bow echo“, tedy něco jako oblouková ozva. V meteorologii se jedná o poměrně nový termín. Poprvé byl použit před 40 lety. Tento úkaz se dá dobře pozorovat na radarových snímcích. Když se bow echo formuje má většinou tvar lineárně protáhlého útvaru typického pro bouřkové fronty.

Během svého rozvoje se začíná deformovat do podoby oblouku nebo podkovy. To vše v důsledku větrné cirkulace, při které dochází často ke vzniku ničivých větrů a průtrží. Ničivé větry se nalézají jak na okrajích, tak ve středu. V systému bow echo se objevují i tornáda.

Tato vědecká práce může být velmi užitečná pro budoucí stavby v Nizozemsku. Nové stavby by měly být dostatečně robustní a silné, aby vydržely nápor byť raritní, ale velice ničivé bouře. Porozumění tomu, jak bouře v roce 1674 vznikla a jaké měla následky, může být pro architekty velice poučné.

Bouře v Utrechtu měla však i sociální dopady. Ty mohou v porovnání s dopady na architekturu města vyznít trochu kuriózně. Protože bouře přišla jen dva roky po tzv. roku pohromy, v kase města nebyly peníze na zaplacení rekonstrukce poničených budov.

Katedrála svatého Martina zůstala poničená celá desetiletí. Její ruiny se staly místem tajných schůzek homosexuálů. Více než o 50 let později začali být v Nizozemsku homosexuálové perzekuováni. Bylo tomu tak na příkaz Josua Wilse, muže, který měl na starost sakristii katedrály.

Schrier říká: „Říkalo se, že homosexuální chování přišlo z města Utrecht. Proto holandské slovo Utrechtenaar je synonymem pro homosexuála.“

Související

Více souvisejících

Bouře Nizozemí zajímavosti

Aktuálně se děje

před 10 minutami

Andrej Babiš

Babiš bude v Arménii jednat se Zelenským či Starmerem

Premiéra Andreje Babiš (ANO) čeká o víkendu první jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským od chvíle, kdy se vrátil do čela české vlády. Předseda vlády bude mezi čtyřma očima mluvit i s dalšími evropskými politiky. 

před 58 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

Juraj Loj v úspěšném filmu Sbormistr.

Sbormistra zatím televize neuvede. Soudní rozhodnutí obstálo

Problémy úspěšného filmu Sbormistr pokračují. Další soud totiž potvrdil stopku pro jeho televizní vysílání. Soud konstatoval, že pro tvůrce, kteří se věnují trestným činům inspirovaným skutečnými událostmi, platí zvýšené nároky ve vztahu k obětem trestné činnosti.

včera

HC Sparta Praha

Trenérem hokejové Sparty bude Augusta. Pomáhat mu mají Šmíd s Netíkem

Koncem dubna se potvrdilo to, o čem se v tuzemském hokejovém prostředí spekulovalo už delší dobu. Novým trenérem hokejové Sparty se stává Patrik Augusta, bývalý úspěšný trenér hokejových reprezentantů do 20 let. Spolu s ním budou nový sparťanský realizační tým tvořit asistenti Ladislav Šmíd a Tomáš Netík. Brankáře pak nově bude mít na starosti Michal Neuvirth. Šestapadesátiletý Augusta má sparťany vést alespoň dva roky, neboť právě na tak dlouho dobu s pražským klubem podepsal smlouvu.

včera

včera

včera

Tomáš Portlík

ODS chce vyhrát volby v Praze spolu s TOP 09. Primátorem má být Portlík

Členové pražské ODS a TOP 09 dnes v parku Přátelství na Praze 9 odstartovali kampaň pro letošní komunální volby. Stvrdili tím, že do boje o magistrát půjdou strany společně. Tento krok představuje pokračování skvělé spolupráce v rámci končícího volebního období – koalice proto ponese název SPOLU pro Prahu. 

včera

včera

včera

Andrej Babiš a Karel Havlíček přicházejí na zasedání nové vlády

Babiš zakončil asijskou pracovní cestu. V Uzbekistánu se snažil pomoci českým firmám

V Uzbekistánu zakončili premiér Andrej Babiš a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (oba ANO) pracovní cestu po střední Asii. Delegaci doprovázela podnikatelská mise čítající přibližně 50 zástupců českých firem. Na programu byla i účast na česko-uzbeckém podnikatelském fóru, jednání s nejvyššími představiteli země i návštěva průmyslových podniků. Škoda Group podepsala miliardový kontrakt o dodávce a servisu elektrických vlaků.

včera

včera

včera

včera

včera

Historie letního času v Čechách. Poprvé se zavedl před 110 lety

Bylo 30. dubna roku 1916, když se v našich zemích poprvé zavedl letní čas. Princip letního času má však historii mnohem delší. Proč a kdy se o něm začalo uvažovat?

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy