Tajemná bouře v roce 1674 zdevastovala Nizozemsko. Měla jeden kuriózní dopad

Bouře, která trvala jen pár minut, ale její následky byly skličující. Právě taková katastrofa postihla město Utrecht v roce 1674. Měla velké dopady na architekturu města, ale také jeden velmi kuriózní sociální dopad.

Netrvala ani 15 minut, ale intenzita a síla, se kterou udeřila, byla zničující. Přesně taková byla bouře, která přišla jednoho letního večera ve městě Utrecht téměř před 350 lety. Bouře zanechala sociální a architektonický vtisk do podoby města, tak jak ho známe dnes, píše BBC.

Pozdní doba 17. století byla pro Nizozemsko časem změn. Holanďané neustále bojovali o svůj stát proti celé řadě nepřátel. Rok 1672 je vnímán v nizozemské historii velmi nepopulárně. Znám je jako rok pohromy. V daném roce bylo Nizozemsko napadeno vojsky Francie, Anglie a dnešního Německa.

Gerard van der Schrier z Královského nizozemského meteorologického institutu říká: „Francouzi si vzali všechny peníze. Utrecht byl v tom roce kompletně zničen.“  To ještě město nevědělo, že opravdová ničivá pohroma přijde za necelé dva roky.

Ve středu 1. srpna 1674 byl typický teplý a vlhký den. Navečer se zdálo, že přichází bouře, což bylo pro tuto dobu v dané zeměpisné poloze běžné. Jak se brzy ukázalo, tato bouře nebyla stejná, jako ostatní.

Velice rychle docházelo k její eskalaci. Jedny místní noviny napsaly: „V Bruselu padaly kroupy velikosti kuličky a mnoho stromů bylo vyrváno ze země. Na domech odpadávaly kusy fasády. Ve Štrasburku padaly kroupy velké jako dětská hlava.“ Největší silou však bouře zaútočila na Utrecht.

„Nejvíce viditelné pozůstatky bouře jsou zřetelné na Katedrále svatého Martina z Tours,“ říká Schrier. Centrální část katedrály byla srovnána se zemí. Schrier dodává: „Mnoho dalších kostelů v Utrechtu bylo také poškozeno. Na jednom kostelu, který má dvě věže, bouře poničila špičky věží. Dnes tedy nejsou věže stejné“.“

Právě na jednotlivých budovách v Utrechtu je zřetelné, že bouře byla lokální. Budovy v jedné části města jsou zřetelně poničeny, zatímco v jiné části města nejsou na budovách žádné viditelnější pozůstatky. Navíc bouře trvala sotva 15 minut, pak byla obloha opět bez mráčku.

V roce 1980 meteorologové tvrdili, že se Utrechtem muselo přehnat silné ničivé tornádo. Letos však přišel van der Schrier a jeho kolega Rob Groenland s lepším vysvětlením pohromy, jež zasáhla Utrecht toho léta 1674. Detaily představili v časopise Natural Hazards and Earth Systém Sciences.   

U tornáda je ten problém, že se vztahuje k jedné konkrétní oblasti. Mohlo by tedy vysvětlovat poničení v jednom konkrétním okrese města. Nedokáže však vysvětlit, proč se v širokém regionu severozápadní Evropy objevilo hned několik míst s intenzivní neobvykle aktivní bouří.

Vysvětlit to však může jev zvaný „bow echo“, tedy něco jako oblouková ozva. V meteorologii se jedná o poměrně nový termín. Poprvé byl použit před 40 lety. Tento úkaz se dá dobře pozorovat na radarových snímcích. Když se bow echo formuje má většinou tvar lineárně protáhlého útvaru typického pro bouřkové fronty.

Během svého rozvoje se začíná deformovat do podoby oblouku nebo podkovy. To vše v důsledku větrné cirkulace, při které dochází často ke vzniku ničivých větrů a průtrží. Ničivé větry se nalézají jak na okrajích, tak ve středu. V systému bow echo se objevují i tornáda.

Tato vědecká práce může být velmi užitečná pro budoucí stavby v Nizozemsku. Nové stavby by měly být dostatečně robustní a silné, aby vydržely nápor byť raritní, ale velice ničivé bouře. Porozumění tomu, jak bouře v roce 1674 vznikla a jaké měla následky, může být pro architekty velice poučné.

Bouře v Utrechtu měla však i sociální dopady. Ty mohou v porovnání s dopady na architekturu města vyznít trochu kuriózně. Protože bouře přišla jen dva roky po tzv. roku pohromy, v kase města nebyly peníze na zaplacení rekonstrukce poničených budov.

Katedrála svatého Martina zůstala poničená celá desetiletí. Její ruiny se staly místem tajných schůzek homosexuálů. Více než o 50 let později začali být v Nizozemsku homosexuálové perzekuováni. Bylo tomu tak na příkaz Josua Wilse, muže, který měl na starost sakristii katedrály.

Schrier říká: „Říkalo se, že homosexuální chování přišlo z města Utrecht. Proto holandské slovo Utrechtenaar je synonymem pro homosexuála.“

Související

Více souvisejících

Bouře Nizozemí zajímavosti

Aktuálně se děje

před 8 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

COP29

Jde vůbec o počasí? Na COP29 dostalo pozvánku víc ropných lobbistů než zahraničních delegací

Fosilní paliva a jejich vliv na klimatické konference se znovu dostaly do centra pozornosti na letošním klimatickém summitu COP29, který se koná v Ázerbájdžánu. Podle informací od deníku The Guardian bylo na konferenci jako hosté ázerbájdžánské vlády pozváno nejméně 132 vedoucích pracovníků a zaměstnanců ropných a plynárenských společností. Tito hosté získali speciální akreditaci „hostitelské země“, což jim poskytlo privilegovaný přístup na jednání.

před 3 hodinami

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Scholz po dvou letech zvedl telefon a zavolal Putinovi

Německý kancléř Olaf Scholz si poprvé po dvou letech volal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle serveru DW to potvrdil mluvčí spolkové vlády. Oba státníci spolu mluvili asi hodinu, Berlín hodlá o obsahu rozhovoru informovat členské státy NATO. 

před 4 hodinami

Lidé čekají ve stanici Můstek během zastavení provozu metra na lince B. Prohlédněte si galerii

Metro na lince B odpoledne nejezdilo

Na lince metra B musel být v pátek odpoledne na necelých 20 minut zastaven provoz po celé trase mezi stanicemi Zličín a Černý Most. Do kolejiště totiž vstoupila duševně narušená osoba. Aktuálně už vlaky opět jezdí v obou směrech. 

před 4 hodinami

Ministerstvo práce, ilustrační fotografie.

Platy ve veřejné sféře v lednu vzrostou. Ministerstvo práce poslalo návrh dál

Platy státních zaměstnanců a zaměstnanců ve veřejné sféře od ledna paušálně vzrostou o 1400 korun. Informovalo o tom ministerstvo práce a sociálních věcí, které dnes poslalo příslušný návrh do připomínkového řízení.  Jednotlivé platové tarify budou valorizovány v rozmezí od 1,8 % do 11,5 %. Výjimku tvoří pedagogové v regionálním školství a akademičtí pracovníci státních vysokých škol, jimž se platové tarify navýší o 7 procent, tedy v rozmezí od 1 090 Kč do 4 040 Kč. 

před 5 hodinami

Ilustrační fotografie.

Problémy SOCDEM s Lidovým domem pokračují. Soud rozhodl ve prospěch Altnerových

Problémy sociálních demokratů s Lidovým domem nekončí. Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl, že SOCDEM má zaplatit pozůstalým po zesnulém právníkovi Zdeňku Altnerovi, který po straně požadoval miliony za právní služby, téměř půl miliardy korun. K žalované částce ve výši 18 a půl milionu korun přibyly úroky a smluvní pokuta. Sociální demokraté s rozsudkem nesouhlasí. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Aktualizováno před 8 hodinami

Jan Cimický

Cimický je vinen, rozhodl soud. Dostal nejvyšší možný trest

Psychiatr Jan Cimický, který čelil obviněním ze znásilnění a vydírání, je vinen, rozhodl Obvodní soud pro Prahu 8 v pátek. Obžalovanému udělil nejvyšší možný a žalobkyní navrhovaný trest v délce pěti let odnětí svobody. Rozsudek není pravomocný, je možné se proti němu odvolat. Cimický, který dnes k soudu opět nepřišel, vinu dlouhodobě odmítá. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Počasí o víkendu: Teploty vyrostou jen pár stupňů nad nulu

O víkendu budou v Česku panovat typicky podzimní teploty. Sobota bude podle ČHMÚ.cz chladnější a denní maxima mohou vyrůst i jen na tři stupně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy