Bouře, která trvala jen pár minut, ale její následky byly skličující. Právě taková katastrofa postihla město Utrecht v roce 1674. Měla velké dopady na architekturu města, ale také jeden velmi kuriózní sociální dopad.
Netrvala ani 15 minut, ale intenzita a síla, se kterou udeřila, byla zničující. Přesně taková byla bouře, která přišla jednoho letního večera ve městě Utrecht téměř před 350 lety. Bouře zanechala sociální a architektonický vtisk do podoby města, tak jak ho známe dnes, píše BBC.
Pozdní doba 17. století byla pro Nizozemsko časem změn. Holanďané neustále bojovali o svůj stát proti celé řadě nepřátel. Rok 1672 je vnímán v nizozemské historii velmi nepopulárně. Znám je jako rok pohromy. V daném roce bylo Nizozemsko napadeno vojsky Francie, Anglie a dnešního Německa.
Gerard van der Schrier z Královského nizozemského meteorologického institutu říká: „Francouzi si vzali všechny peníze. Utrecht byl v tom roce kompletně zničen.“ To ještě město nevědělo, že opravdová ničivá pohroma přijde za necelé dva roky.
Ve středu 1. srpna 1674 byl typický teplý a vlhký den. Navečer se zdálo, že přichází bouře, což bylo pro tuto dobu v dané zeměpisné poloze běžné. Jak se brzy ukázalo, tato bouře nebyla stejná, jako ostatní.
Velice rychle docházelo k její eskalaci. Jedny místní noviny napsaly: „V Bruselu padaly kroupy velikosti kuličky a mnoho stromů bylo vyrváno ze země. Na domech odpadávaly kusy fasády. Ve Štrasburku padaly kroupy velké jako dětská hlava.“ Největší silou však bouře zaútočila na Utrecht.
„Nejvíce viditelné pozůstatky bouře jsou zřetelné na Katedrále svatého Martina z Tours,“ říká Schrier. Centrální část katedrály byla srovnána se zemí. Schrier dodává: „Mnoho dalších kostelů v Utrechtu bylo také poškozeno. Na jednom kostelu, který má dvě věže, bouře poničila špičky věží. Dnes tedy nejsou věže stejné“.“
Právě na jednotlivých budovách v Utrechtu je zřetelné, že bouře byla lokální. Budovy v jedné části města jsou zřetelně poničeny, zatímco v jiné části města nejsou na budovách žádné viditelnější pozůstatky. Navíc bouře trvala sotva 15 minut, pak byla obloha opět bez mráčku.
V roce 1980 meteorologové tvrdili, že se Utrechtem muselo přehnat silné ničivé tornádo. Letos však přišel van der Schrier a jeho kolega Rob Groenland s lepším vysvětlením pohromy, jež zasáhla Utrecht toho léta 1674. Detaily představili v časopise Natural Hazards and Earth Systém Sciences.
U tornáda je ten problém, že se vztahuje k jedné konkrétní oblasti. Mohlo by tedy vysvětlovat poničení v jednom konkrétním okrese města. Nedokáže však vysvětlit, proč se v širokém regionu severozápadní Evropy objevilo hned několik míst s intenzivní neobvykle aktivní bouří.
Vysvětlit to však může jev zvaný „bow echo“, tedy něco jako oblouková ozva. V meteorologii se jedná o poměrně nový termín. Poprvé byl použit před 40 lety. Tento úkaz se dá dobře pozorovat na radarových snímcích. Když se bow echo formuje má většinou tvar lineárně protáhlého útvaru typického pro bouřkové fronty.
Během svého rozvoje se začíná deformovat do podoby oblouku nebo podkovy. To vše v důsledku větrné cirkulace, při které dochází často ke vzniku ničivých větrů a průtrží. Ničivé větry se nalézají jak na okrajích, tak ve středu. V systému bow echo se objevují i tornáda.
Tato vědecká práce může být velmi užitečná pro budoucí stavby v Nizozemsku. Nové stavby by měly být dostatečně robustní a silné, aby vydržely nápor byť raritní, ale velice ničivé bouře. Porozumění tomu, jak bouře v roce 1674 vznikla a jaké měla následky, může být pro architekty velice poučné.
Bouře v Utrechtu měla však i sociální dopady. Ty mohou v porovnání s dopady na architekturu města vyznít trochu kuriózně. Protože bouře přišla jen dva roky po tzv. roku pohromy, v kase města nebyly peníze na zaplacení rekonstrukce poničených budov.
Katedrála svatého Martina zůstala poničená celá desetiletí. Její ruiny se staly místem tajných schůzek homosexuálů. Více než o 50 let později začali být v Nizozemsku homosexuálové perzekuováni. Bylo tomu tak na příkaz Josua Wilse, muže, který měl na starost sakristii katedrály.
Schrier říká: „Říkalo se, že homosexuální chování přišlo z města Utrecht. Proto holandské slovo Utrechtenaar je synonymem pro homosexuála.“
30. října 2026 15:50
Harvard a Yale. Nejstarší a nejprestižnější americké univerzity slaví svá výročí
Související
Bouře Ciarán způsobila smrtící povodně v Itálii. Zemřelo nejméně šest lidí
Bouře Ciarán udeřila. V Británii nefungují školy, vítr byl nejsilnější ve Francii
Bouře , Nizozemí , zajímavosti
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Další rána Republikánům: Personální čistky v Bílém domě provází smíšené reakce
před 2 hodinami
Útočník střílel do lidí v centru Krakova, nejméně pět mrtvých
před 4 hodinami
Zelenskyj chystá zásadní personální změny ve vedení armády
před 5 hodinami
Rusko provedlo v noci rozsáhlý raketový a dronový útok na Kyjev
před 6 hodinami
Trump má nový návrh, jak ukončit válku na Ukrajině. Zatím jej tají i před Kyjevem
před 8 hodinami
Shapiro, DeSantis nebo Newsom. Výsledky voleb v USA vyprofilovaly možné kandidáty na Trumpova nástupce
před 9 hodinami
Impeachment v Paraguayi: Polovina populace se nedostane k penězům, prezidenta odvolali a poslali do vazby
před 10 hodinami
Hrozba bombovými útoky se šíří Evropou. Kromě letadel zasáhla i mediální domy
před 11 hodinami
Estonsko varuje evropské lídry před jakýmkoliv vyjednáváním s Putinem
před 13 hodinami
Poslední předpověď počasí na víkend. Změna přijde v pondělí večer
včera
Česko zveřejnilo nový odhad růstu ekonomiky v příštím roce
včera
Havlíček spojuje šest ústavů do jednoho. Kvůli českým firmám
včera
Kratom v Česku je problém. Za tři měsíce napočítali přes 500 pacientů
včera
Ministerstvo hájí zdražení podzemních vod. Odhalilo, co chce s penězi udělat
včera
FBI zatkla otce vévodkyně Meghan. Ještě v pátek má stanout před soudem
včera
Počasí bude lákat do hor. Meteorologové upozorňují na možná úskalí
včera
Počet ničivého ruského útoku na bývalou školu dál roste. Záchranáři evidují přes 50 mrtvých
včera
Nevyhraje ani Kyjev, ani Moskva. Rutte řekl, jak skončí válka na Ukrajině
včera
Globální akciové trhy zasáhl hluboký propad. Světem se šíří obavy z vlivu Kongresu na AI
včera
Bombové výhružky napříč evropskými lety se opakují i dnes. Terčem je i pražské letiště
Série poplašných zpráv o uložení výbušnin dnes opět zasáhla civilní letectví a vyvolala bezpečnostní opatření na řadě evropských letišť. V Praze se terčem hrozeb stalo už devět letů směřujících do metropole nebo z ní odlétajících. Letiště Václava Havla webu The Guardian potvrdilo, že policie přijala potřebná bezpečnostní opatření, přičemž běžný provoz letiště zůstává bez přímého omezení.
Zdroj: Libor Novák