Vaše děti mají zrak jenom jeden. Jak ho chránit od narození do puberty?

Nejkritičtějším obdobím ve vývoji zraku u dětí jsou první roky života, zrak se totiž po narození u dětí teprve vyvíjí a jakákoli komplikace ho může při zanedbání léčby natrvalo poškodit. Jestliže se u vás v rodině tedy vyskytuje jakákoli oční vada nebo pokud máte jakékoli pochybnosti, co nejdříve vyhledejte odborného lékaře a nechte zrak dítěte neprodleně vyšetřit.

Pravidelné oční prohlídky jsou jedinou a hlavní prevencí očních vad u dětí, proto je vhodné absolvovat je i v případě, že žádné příznaky vady zraku u dítěte nepozorujete. Pokud totiž na pravidelných prohlídkách zachytí lékař oční vadu u dítěte včas, je mnohem pravděpodobnější, že ji bude možné úplně vyléčit a dítě si ji neponese do dospělosti.

Oční vady jsou dědičné, nebo vrozené

První vyšetření očí probíhá už v porodnici, další prohlídky následují ve 3, 5 a 7 letech, tedy v obdobích, která jsou pro vývoj vidění nejkritičtější: „Kontroly v daném věku vycházejí z jednotlivých fází vývoje zraku dítěte a jsou pro zachycení jakýchkoli odchylek, vad, onemocnění a zrakových potíží velmi důležité,“ vysvětluje MUDr. Petra Teplanová z Dětského očního centra Kukátko a dodává: „Pokud se však v rodině vyskytují vyšší dioptrické vady, tupozrakost nebo šilhání, případně pokud se rodiče v dětství s těmito vadami léčili, je důležité absolvovat s dítětem oční screening od 6 měsíců každého půl roku a v případě záchytu vady při screeningu provést komplexní oční vyšetření.” V případě, že dítě specifickými problémy se zrakem netrpí, mělo by být od tří let věku sledováno každé dva roky až do sedmnácti let.

Výhodou dnes je, že špičková pracoviště umí vyšetřit i docela malé, nespolupracující a nekomunikující děti, takže lze většinu očních vad odhalit prakticky od šestého měsíce věku. Pověry, které jste možná jako děti slýchávali od svých matek a babiček, abyste se nedívali zblízka na televizi nebo si nečetli pod dekou, abyste si nezkazili oči, nemají na dětský zrak a vznik zrakových vad žádný vliv.

Očním vadám nelze předejít, protože jsou buď vrozené, nebo dědičné. Jejich důsledky lze napravit nebo alespoň zmírnit pouze včasnou diagnostikou a včasným zahájením léčby. Každopádně i u zraku platí, že čím více podnětů, tím lépe – dohlédněte tedy na to, ať dítě střídá práci na blízko s hrou venku, aby měnilo pohledové vzdálenosti.

Jak probíhá léčba očních vad u dětí?

U dětí se zraková ostrost a spolupráce očí s mozkem teprve vyvíjejí. Oči rostou stejně jako jiné části těla, a to je spojeno i se změnou dioptrií v průběhu dospívání. U dětí proto nejsou vhodné třeba laserové operace, protože nelze předem odhadnout, jak se bude oko dítěte v budoucnosti vyvíjet.

K operačním výkonům pro odstranění vady se přistupuje pouze výjimečně, například v případě velkého rozdílu dioptrií mezi očima spojeného s nesnášenlivostí kontaktních čoček, s nímž si brýle neporadí. I v takovém případě ale laserový zákrok slouží pouze ke snížení dioptrií do takové míry, aby dítě mohlo používat brýlovou korekci a aby se zároveň zlepšila prognóza léčby tupozrakosti.

Oční vady jsou u dětí léčeny převážně konzervativně, nejčastěji s pomocí dioptrických brýlí a někdy i s pomocí okluze, tedy zakrývání jednoho oka. Doba nošení brýlí vždy závisí na druhu a stupni vady, může však být i celoživotní. U některých dětí jsou vedle brýlí a okluze nutná také tzv. ortoptická a pleoptická cvičení za účelem nácviku tzv. binokulárního vidění, tedy spojování obrazu z obou očí.

Jak odhalit dětskou oční vadu?

Všímejte si, jak vaše dítě reaguje na zrakové podněty, jestli při pozorování předmětu nenaklání hlavičku, nedívá se na předměty jen jedním okem, nepřivírá jedno oko anebo zda nesahá mimo nabízenou hračku. Na oční vadu vás může upozornit i to, že dítě sedí velmi blízko u televize nebo ho vyčerpává kreslení, prohlížení obrázků a jakákoli práce nablízko. Například krátkozrakost a dalekozrakost se projevuje tím, že dítě mhouří oči, je soustředěné nebo naopak velmi rychle unavené. Pokud takové chování zaregistrujete a máte podezření na poruchu vidění, co nejdříve navštivte lékaře. Na první pohled je většinou patrné také šilhání, neboť při pozorování předmětu se jedno oko dítěte stáčí jiným směrem, stejně se projevuje, když je dítě unavené. Někteří rodiče si šilhání všimnou až na fotografii, fotky je pak vhodné vzít sebou na vyšetření.

Šilhání není jen estetický problém, zpravidla ještě bývá spojeno s refrakční vadou a tupozrakostí. Čím dříve se proto oční vada odhalí, tím větší je pravděpodobnost úspěšné a rychlé léčby. Ta je však individuální, podmínkou je vždy její včasné zahájení, vyžaduje ale také velkou trpělivost a důslednost ze strany rodičů. U dětí od jednoho roku věku, které ještě nemluví, se například používá vyšetření, kterému se říká preferenční vidění (z angličtiny preferential looking, PL – pozn. red.).

Pomocí této techniky lze zjistit, jestli je zraková ostrost u velmi malých dětí nebo dětí s opožděným psychomotorickým vývojem. Během vyšetření se využívají nejčastěji černobílé kruhy a symboly různých velikostí s rozdílným jasem. Dítě by tyto mřížky mělo najít, respektive zafixovat očima.

„Vývoj zraku je prakticky ukončen v šesti až osmi letech věku dítěte. Případné neléčené vady jsou již nevratné a hrozí trvalé poškození zraku. Pozdě zachycená oční vada může způsobit tupozrakost, kvůli níž mozek vyřadí oko z činnosti. Vidění tohoto oka je trvale rozmazané, u nejhorších stadií lze stav přirovnat ke slepotě. Tupozrakost je tak vada, která správnou péčí nevznikne,” říká MUDr. Teplanová.

Oční vady u dětí

Nejrozšířenějšími očními vadami u dětí jsou dalekozrakost, krátkozrakost a astigmatismus, dále tupozrakost a strabismus neboli šilhání. Nějakou oční vadou trpí zhruba třetina dětí, zásadní vliv na jejich rozvoji nese genetika. Největší pravděpodobnost vzniku oční vady tedy mají děti, v jejichž rodinách se už nějaká oční vada vyskytuje.

Pokud je například dalekozraký jeden z rodičů, postihuje dalekozrakost 20 až 40 procent dětí. V případě, že jsou dalekozrací oba rodiče, postihuje vada 40 až 60 procent dětí. Některé studie dokonce naznačují, že určité riziko vzniku oční vady nesou nejen děti, ale mnohdy až vnoučata, a to i když jejich rodiče nejsou krátkozrací.