Unikátní oční přístroj, který fotí oční pozadí novým revolučním způsobem za použití umělé inteligence, má jako první v ČR k dispozici Oční klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK. Dokonce i u pacientů bez umělého rozšíření zornice umožňuje zaznamenat oční pozadí v rozsahu 133°. Pro srovnání: běžné funduskamery zaznamenají úhel pouze 50°. Přístroj Clarus 700 umožní lékařům přesněji určit diagnózu a ušetří zrak nemocných opakovaných vyšetření.
„Autofluorescence fundu (očního pozadí) představuje jeden z nových způsobů diagnostického zobrazení sítnice bez použití kontrastních látek. Nový přístroj Clarus ji umožňuje díky zabudovaným dokonce několika filtrům. S kontrastní látkou (fluoresceinem) je možné novou kamerou zaznamenat na obou očích časné i pozdní fáze angiogramu (vyšetření cév) do široké periferie sítnice, což s většinou dříve používaných přístrojů nebylo možné. Clarus 700 ušetří například pacientům s diabetickou retinopatií sítnice, s nádory očí a malým dětem opakované snímkování z důvodů nedostatečně zaznamenané periferie sítnice. S jeho pomocí bude možné lépe indikovat léčbu – například laserové ošetření sítnice, a tím ochránit jejich zrak,“ popisuje novinku prof. MUDr. Jarmila Heissigerová, Ph.D., MBA z Oční kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK.
Všeobecná fakultní nemocnice v Praze je Evropským výzkumným pracovištěm, kde zapojili bezkonkurenční přístroj Clarus 700 do diagnostiky. VFN se tak řadí mezi speciální výzkumná pracoviště s exkluzivními výsledky v oblasti očních onemocnění. „Clarus 700 umožňuje pořizovat čisté a přesné ultra širokoúhlé snímky od makuly (centra vidění) až do periferie. Jeden obraz dokáže zaznamenat snímek s úhlem 133° anebo udělat montáž snímků s rozsahem až 267°,“ uvádí Allan Mrkvička, MBA, zástupce společnosti ZEISS, která je výrobcem unikátního přístroje.
Zařízení zvládne mimo jiné zobrazení výsledků ve věrných barvách a s možností záznamu i s pomocí různých filtrů pro detekci autofluorescence očního pozadí. Jeho vlastnosti významně pomáhají v diagnostice, plánování zákroků a léčení onemocnění i díky zabudované umělé inteligenci.
„Oční klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK je jako jediná v tuzemsku součástí Evropské referenční sítě pro vzácná onemocnění oka (ERN-EYE). Projekt podporuje Evropská komise a jeho cílem je zajistit vysoce kvalitní, komplexní a nákladově efektivní zdravotní péči pro pacienty se vzácnými chorobami prostřednictvím úzké spolupráce specializovaných zdravotnických zařízení. Je pro nás obrovským úspěchem, že můžeme být členy takto prestižního společenství,“ doplnil prof. MUDr. David Feltl, Ph.D., MBA, ředitel Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
O přístroji Clarus 700
Clarus 700 umožňuje naprosto jedinečnou metodu vyšetření očního pozadí, která významně pomáhá v diagnostice, plánování zákroků a léčení onemocnění.
Díky jeho vlastnostem, jež využívají umělou inteligenci, jsou sítnicoví specialisté schopni maximalizovat efektivitu jejich času a práce v rámci praxe a snímat všechny typy pacientů včetně starších a velmi nemocných, kteří mohou mít komplikace s fixací. Clarus 700 je první systém s vysokým rozlišením (až 7.3 µm) v ultra-širokoúhlém provedení (rozsah snímku až 267°) s pravými barvami (díky širokospektrálním LED diodám s plynulým přechodem vlnových délek mezi červeným, zeleným a modrým světlem) a kompletní nabídkou modalit pro zobrazení očního pozadí, včetně fluoresceinové angiografie a zabudované umělé inteligence zajišťující pokročilé automatické funkce.
O Všeobecné fakultní nemocnici v Praze
Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN) představuje významné zdravotnické zařízení, patřící mezi největší nemocnice v ČR. Všeobecná fakultní nemocnice v Praze poskytuje základní, specializovanou a zvláště specializovanou léčebnou, ošetřovatelskou, ambulantní a diagnostickou péči dětem i dospělým ve všech základních oborech. Zajišťuje také komplexní lékárenskou péči, včetně technologicky náročných příprav cytostatik nebo sterilních léčivých přípravků.
Kromě poskytování zdravotní péče je VFN hlavní výukovou základnou 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a současně jedním z nejvýznamnějších vědeckých pracovišť v oblasti léčebných a diagnostických metod v České republice. Nemocnice má nejdelší tradici akademické medicíny v ČR a od svého založení do současnosti je největším výzkumným medicínským pracovištěm v ČR.
O 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy
1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy je největší z českých lékařských fakult – navštěvuje ji přes 4500 studentů. Základními studijními programy jsou všeobecné a zubní lékařství, kromě nich nabízí fakulta studium dalších zdravotnických oborů, specializační a celoživotní vzdělávání a řadu doktorských programů. Každoročně absolvuje 1. LF UK více než 300 nových lékařů.
Fakulta je zároveň nejproduktivnější institucí v biomedicínském a klinickém výzkumu. Vědecká práce, pregraduální a postgraduální výuka se koná na 75 teoretických ústavech a klinických pracovištích společných se Všeobecnou fakultní nemocnicí, Fakultní nemocnicí v Motole, Ústřední vojenskou nemocnicí, Thomayerovou nemocnicí, Nemocnicí Na Bulovce i v dalších mezioborových centrech.
1. LF UK se rovněž podílí na projektu BIOCEV – evropském vědeckém centru excelence v oborech biotechnologie a biomedicíny – a projektu Kampus Albertov, zaměřeném na rozvoj excelentních vědeckých a výukových aktivit Univerzity Karlovy v oblasti přírodních a lékařských věd.
Související
Prudké zhoršení zraku? Vždy jde o závažný symptom, varuje lékař
Vidíte dobře na dálku? Řidiči si mohou nechat zkontrolovat zrak, zájem je velký
zrak , Všeobecná fakultní nemocnice Praha , lékaři , zdraví , nemoci , život , protext , pacienti , Praha
Aktuálně se děje
včera
Tragickou nehodu na Uherskohradišťsku nepřežila dívka. Pro řidičku letěl vrtulník
včera
Z Bulharska do vazby. Soud rozhodl o dalším obviněném v pardubickém případu
včera
Hokejová baráž opět terčem kritiky. Hadamczik apeluje na tlak na extraligové kluby
včera
Radioaktivita z Černobylu doputovala i do Česka, potvrzuje mapa od meteorologů
včera
Babišova vláda schválila rozpočtovou strategii na další roky
včera
Macinku navštívili policisté na ministerstvu. Kvůli esemeskám prezidentu Pavlovi
včera
První předpověď počasí na letní měsíce. Experti řekli, jaký bude trend
včera
Větší armáda ano, ale kvůli nám, ne Evropě. Macronovy ambice ve Francii tvrdě narážejí
včera
Teherán dostal od Trumpa košem, tak začal jednat s Putinem. Arakčí v Rusku svalil všechnu vinu na USA
včera
Nenávist mezi Zelenským a Putinem přijde Trumpovi k smíchu
včera
Ministerstvo zveřejnilo nové cenové stropy pro prodej pohonných hmot
včera
Vláda schválila prodloužení regulace marží u pohonných hmot. Ceny bude nově určovat jinak
včera
Írán navrhl USA ukončení blokády Hormuzského průlivu. Ovšem za vysokou cenu
včera
Britský král Karel III. se sejde s Trumpem. Bude v bezpečí, slíbil mu prezident
včera
Britům dochází trpělivost. Tlačí na Starmera, aby proti Trumpovi vytvořil vlastní verzi evropské obchodní bazuky
včera
Politico: Válka mezi USA a Íránem se pro EU mění z ekonomického šoku v závažnou krizi
včera
Kim Čong-un ocenil vojáky bojující na Ukrajině. Národu je představil jako symboly oběti a loajality
včera
Motivem útočníka zřejmě byla nenávist k Trumpovi. Vyjma politiků nechtěl nikoho zranit
včera
Počasí se pořádně oteplí. O prodlouženém víkendu dorazí téměř letní teploty
26. dubna 2026 21:24
Nejhorší jaderná katastrofa v dějinách. Okolí Černobylu může být neobyvatelné i tisíce let
Dnes uplynulo přesně 40 let od nejhorší jaderné katastrofy v dějinách lidstva. V roce 1986 došlo v tehdejším Sovětském svazu na území dnešní Ukrajiny k explozi reaktoru číslo 4 v černobylské jaderné elektrárně. Tato událost, která kontaminovala téměř 50 000 kilometrů čtverečních půdy a ovlivnila životy více než 3,5 milionu lidí, zůstává dodnes mementem jaderné bezpečnosti.
Zdroj: Libor Novák