ROZHOVOR | Prudké zhoršení zraku? Vždy jde o závažný symptom, varuje lékař

Jak v poslední době pokročila diagnostika očních chorob? Ve Všeobecné fakultní nemocnici Praha vám prý už pomáhá umělá inteligence…

Prvky umělé inteligence zajišťující pokročilé automatické funkce používá nový fotografický přístroj, který dokumentuje oční pozadí s vysokým rozlišením v ultra-širokoúhlém provedení včetně možnosti angiografie. Dříve používaným ručním přímým oftalmoskopem jsme mohli najednou přehlédnout do 10° sítnice, současné funduskamery zaznamenají 50° sítnice, unikátní přístroj ZEISS Clarus umožňuje zaznamenat oční pozadí v rozsahu 133° a při složeném snímku přes 250 stupňů.

Přístroj nám umožňuje přesněji určit diagnózu, plánovat zákroky, léčit onemocnění a ušetřit zrak nemocných, protože nepotřebujeme postupné snímkování různých částí sítnice.

Žijeme v době, kdy většina lidí neustále kouká do mobilu, tabletu, pracuje s pc. Má to negativní následky pro náš zrak?

Používání počítačů a komunikačních zařízení přineslo hlavně změnu životního stylu. Jeho následkem je zvýšený výskyt krátkozrakosti (zhoršeného vidění do dálky), která je diagnostikována zhruba u dvaceti procent populace. Zrak si ničíme stále kratším časem stráveným venku a současně zvyšujícím se počtem aktivit, které vyžadují zapojení akomodace, tedy zaostření oka na blízké předměty. Krátkozrakost je provázena bolestmi hlavy, horší soustředěností či zvýšenou únavou.

Když mám zaměstnání, které obnáší především sezení u počítače, jak po práci ulevit očím?

Pomoci mohou režimová opatření, proaktivní přístup k odpočinku, přestávky mezi prací na počítači, změna vzdáleností, na které se díváme, pobyt v přírodě. Pravidelný oční odpočinek může přinést pozitivní efekt jak pro oči, tak pro duši a mysl.

Jsou v Česku nějaká oční onemocnění častější než v jiných státech?

Četnost výskytu běžných očních nemocí v České republice odpovídá ostatním evropským populacím. Dosud neznáme údaje o geneticky podmíněných onemocněních, která jsou nyní nově předmětem systematického výzkumu.

Jaké potraviny obecně prospívají zraku? Mrkev se stala už legendární...

Zdraví sítnice můžeme sami podpořit doplňováním karotenoidů, zejména luteinu a zeaxanthinu, které působí jako optický filtr, silný antioxidant a potlačují zánětlivou reakci. Zeaxanthin a lutein nejsou produkovány tělem, pocházejí pouze ze stravy a jejich přítomnost vede ke zpomalení degenerativních změn. Jídelníček je vhodné pravidelně doplňovat o zelenou listovou zeleninu a čerstvé barevné ovoce.

Řada lidí z různých důvodů nechce nosit brýle. Je pro každého pacienta vhodná laserová operace očí, pokud špatně vidí na dálku/na blízko?

Laserové refrakční operace mohou pomoci odstranit dioptrie, ale mají svá rizika. Nezbytné je důkladné předoperační vyšetření, včetně podrobného pohovoru s chirurgem. Ne každé oko je na laserovou operaci vhodné. Úspěch operace závisí na několika faktorech: síle a typu refrakční vady, zkušenosti chirurga a vybavení pracoviště, věku pacienta.

Hodně mýtů koluje kolem barvosleposti. Znamená tato nemoc, že člověk vidí černo-bíle?

Porucha barevného vidění je neschopnost rozeznat rozdíl mezi určitými barvami, ale některé barvy pacient stále vidí. Většina lidí se špatným barevným viděním nedokáže rozlišit mezi určitými odstíny červené a zelené. Méně často pacienti nedokážou rozlišit mezi odstíny modré a žluté. Skutečná barvoslepost, kdy postižený vidí pouze v odstínech černé a bílé, je dosti vzácná.

Je barvoslepost vrozená, nebo ji mohu „dostat“ v průběhu života?

Špatné barevné vidění je obvykle zděděno, přičemž muži mají větší pravděpodobnost postižení. Poruchu vnímání barev mohou způsobit i některé získané oční choroby, stejně tak toxické působení některých léků.

Jak spolu souvisejí zrak a bolest hlavy?

Bolest hlavy může být příznakem očních obtíží a naopak primární bolest hlavy může ovlivnit vidění. Do první skupiny patří zvýšená oční námaha v souvislosti se zvýšenou akomodací, nekorigovaná dalekozrakost či presbyopie (vetchozrakost), vzácně pak záchvat glaukomu, opar v oblasti oka a hlavy nebo dlouhodobě špatné prokrvení oka. Do druhé skupiny paří migréna provázená aurou připomínající blikající světla, duhu kolem světel nebo klikaté zářivé světelné vzory.

A jak je to s takzvanými mžitkami před očima?

Pojem mžitky před očima používají pacienti pro různé vjemy. Pokud uvádějí tmavé pohyblivé skvrny a tečky, jedná se stíny drobných zákalků sklivce. V naprosté většině případů souvisí se stárnutím oka, jen velmi vzácně mohou být příznakem odchlípení nebo trhliny sítnice.

Pokud pacienti pojmem mžitky označují krátké světelné záblesky v zorném poli, může se jednat o doprovodný příznak migrény, jak jsem již řekl výše, změn krevního tlaku, neurologických onemocnění nebo dráždění sítnice při očních chorobách. Výskyt světelných záblesků je však relativně běžný a většinou není nebezpečný.

Pokud jsem měl doposud výborný zrak a ten se najednou začal prudce zhoršovat, jde o signál vážnějšího onemocnění?

Prudké zhoršování zraku, ať už jednoho nebo obou očí, je vždy závažným příznakem a je nezbytné bez prodlení vyhledat lékaře a podstoupit komplexní vyšetření. Nejčastější příčiny jsou oční. Patří mezi ně cévní uzávěry tepen a žil sítnice a zrakového nervu, krvácení do sítnice, odchlípení sítnice či zánětlivé změny způsobující snížení průhlednosti původně čirých očních tkání. Cévní mozkové příhody a ischemické ataky se také mohou projevit zhoršeným viděním. Důležité je, že při včasném záchytu je většina zrakových vad v současné době léčitelná.