Hitler byl posedlý Českem. Jak by naše země vypadala dnes, kdyby válku vyhrál?

Před 78 lety, 14. března 1939, skončila pod tlakem nacistického Německa druhá republika. Po účasti Jozefa Tisa na rozhovorech v německém Berlíně slovenský Sněm přijal na mimořádném zasedání demisi vlády Karla Sidora a odhlasoval vznik samostatného Slovenského státu. V tento den se poprvé rozpadlo Československo.

Podmínky vhodné pro vyvrcholení separatistických úsilí na území Slovenska v bývalé Československé republice nastaly po Mnichovské dohodě ze 29. září 1938. Po ní na základě rozhodnutí čtyř mocností (Spojené království, Francie, Německo, Itálie) přišlo Česko o pohraniční sudety ve prospěch Německa a později přišlo Slovensko o své jižní části, které anektovalo Maďarsko.

Do té doby prezentovala na Slovensku autonomistické hnutí výhradně Hlinkova slovenská lidová strana (HSLS). Podobné snahy měla i Rázusova Slovenská národní strana (SNS), proto v roce 1935 utvořila s "lidovci" autonomistický blok. I v den podpisu Mnichovské dohody, 29. září 1938, jednali představitelé slovenských politických stran v pražském Rudolfinu o autonomii Slovenska.

Prezident ČSR Edvard Beneš 5. října 1938 abdikoval. Druhý den podepsali v Žilině představitelé části slovenského politického spektra dohodu o autonomii Slovenska. Sestavením autonomní vlády pověřili premiéra ČSR generála Jana Syrového, který ji 7. října 1938 jmenoval. Následně slovenští političtí představitelé vyhlásili volby do slovenského autonomního sněmu. Od začátku roku 1939 bylo jen otázkou času, kdy Hitlerova vojska vstoupí do Československa. Představitelé autonomní slovenské vlády ale už neměli nadále zájem o jeho udržení, zabývali se otázkou samostatnosti.

Hitler Slovensko nechtěl, šlo mu o Česko

Prezident ČSR dosazený Němci, Emil Hácha, 11. března 1939 jmenoval autonomní vládu Slovenska v čele s Karlem Sidorem. Ten ale odmítl německý návrh vyhlásit samostatný Slovenský stát, na což Německo okamžitě zareagovalo a Adolf Hitler pozval do německého Berlína ministra autonomní slovenské vlády Ferdinanda Ďurčanského a Jozefa Tisa. Oběma mužům přednesl jednoduchý návrh, buď vyhlásí samostatné Slovensko, nebo se jejich území rozdělí mezi Maďarsko a Polsko. Po návratu delegace z Německa 14. března 1939 slovenský Sněm na mimořádném zasedání přijal demisi vlády Karla Sidora a vyhlásil nezávislost Slovenska.

Přesně před 78 lety tak vznikl samostatný státní útvar nazvaný Slovenský stát, který byl v ústavě přijaté 21. července 1939 označen za Slovenskou republiku. Ještě ten den, tedy 14. března, vznik Slovenska diplomaticky uznalo Německo a 15. března 1939 byla ustanovena jeho vláda v čele s Josefem Tisem, který byl později zvolen prezidentem Slovenské republiky.

Slovenský stát vznikl především na popud Hitlera, který jak se sám vyjádřil, měl zájem pouze o území Čech a Moravy. Slovensku ponechal determinovanou samostatnost a Slovenská republika kompletně převzala nedemokratický systém vládní moci z Třetí říše. Moc v rukou měla pouze jedna strana, HSLS. Území českých zemí bylo 15. března 1939 obsazeno nacistickými vojsky a o den později byl vyhlášen Protektorát Čechy a Morava, který trval až do konce války dne 8. května 1945.

Co by kdyby?

Konec války znamenal pro Čechy a další evropské i mimoevropské státy obrovskou úlevu. Zároveň ale začalo odkrývání hrůz holokaustu a země zůstaly po okupaci zdevastované. Někteří si však dodnes kladou otázku, co by bylo, kdyby spojenecká vojska nacisty zastavit nedokázala a Adolf Hitler válku vyhrál. Byli bychom dodnes v područí Německa?

Na toto téma vznikla řada hypotéz, dokumentů, seriálů i publikací, všechny se však shodují v jedné věci. Ani desítky let po konci války by v alternativní budoucnosti, v níž je Hitler oslavován jako vítěz, Česko samostatné nebylo.

Ukazuje to například kriminální seriál Otčima z produkce HBO, který nás zavádí do roku 1964, kdy se chystá Berlín na oslavu Hitlerových 75tých narozenin a připravuje se obnovení diplomatických vztahů se Spojenými státy. Oslava se odehrává v Praze na Letné a na místě, kde kdysi stával největší Stalinův pomník na světě, zdraví tisíce lidí Hitlera. 

Spisovatel Jan Poláček se ve svém románu Spěšný vlak CH.24.12. také věnuje alternativní budoucnosti a tvrdí, že pokud by válka trvala o něco déle, nacistickým inženýrům by se podařilo dokončit vývoj superletadla. Pomocí něj by za pomoci japonských bomb nacisté bombardovali New York a to by jim zajistilo vítězství ve válce. Ostatní země by se pak Hitlerovi zřejmě podřídily a ani vzdorující Sovětský svaz by frontu neudržel navěky.

Seriál The Man in the High Castle pro změnu ukazuje poválečné Spojené státy, které jsou rozděleny na tři části. Východní ovládá nacistická vláda, západní Japonci a mezi nimi je neutrální území. Seriál vznikl na motivy románu slavného spisovatele Philipa K. Dicka Muž z vysokého zámku, který se řadí k vrcholům science fiction literatury.

O poznání skeptičtější pohled nabízí seriál Hitler vyhrál válku z dokumentární série České televize Co by kdyby. Podle něj by například v Brně zbyla z Čechů jen nepatrná menšina a český jazyk jako takový by byl silně potlačován. Český národ by postupně mizel a tématika češství by se stále více stávala tabu. Vznikl by sice samizdat a undergroundové proudy, které by se snažily v lidech držet podvědomí o Češích a jejich zemi před válkou, ty by ale postupem lety zanikly a s nimi i Česká republika jako taková.