Nejobávanější pirát Karibiku? Černovous vydržel sekat latinu jen chvíli, šířil o sobě hrozivé zvěsti

O osudech Černovouse předtím, než se stal pirátem, nevíme takřka nic. Černovous (Blackbeard), je samozřejmě přezdívka, jeho vlastním jménem znělo Edward Teach. Stejně patrně šlo pouze o pseudonym, což bylo u pirátů častým zvykem. Proto je také tak složité se dopátrat Teachova pravého původu. Obecně se soudí, že se narodil v anglickém Bristolu někdy kolem 1680. Jisté je pouze to, že působil jako námořník v brtiském námořnictvu a pravděpodobně se zúčastnil války královny Anny (u nás známější jako válka o španělské dědictví). Svědčí o tom mimo jiné název jeho vlajkové lodi– Pomsta královny Anny (Queen´s Anne Revenge).

K pirátství se dostal po konci války v roce 1716 na ostrově New Providence, kde se připojil k flotile Benjamina Hornigolda. Díky svým zkušenostem a velkému charismatu se rychle dostal k velení nad jednou z Hornigoldových menších šalup. Jeho schopnosti poznala i posádka lodi Revenge, které velel nezkušený Stede Bonnet, protože Bonneta sesadili a na místo kapitána Revenge dosadili Černovosuse. Jak vidno Techova kariéra mezi piráty vyla velice strmá - během několika měsíců se s řadového piráta vyšplhal až do pozice kapitána dvou lodí. Žádný div, že když Hornigold přijal Královskou milost a s pirátstvím skoncoval, Černovous se rozhodl osamostatni a stanul v čele vlastní piratské flotily.

Jedním z jeho největších úspěchu bylo přepadení francouzské otrokářské fregaty La Concorde, ze které udělal svou vlajkou loď s názvem Pomsta královny Anny. Na pirátské poměry šlo o velkou loď s více než 40 děly. S touto mocnou fregatou v čele se mohl bez obav pustit takřka do jakékoli kořisti a jeho pověst obávaného piráta, se díky tomu rychle šířila. Nemalý podíl na tom měl i sám Černovous, který o sobě cíleně nechal kolovat zveličené historky o své krutosti. Mnohá loď se tak raději vzdala už v momentě, když na obzoru spatřila jeho vlajku. Jeho pověst měl ještě jeden efekt, lákala do jeho služeb čím dál tím více hrdlořezů. Jeho pirátská flotila v dobách své největší slávy měla kolem 700 mužů. Černovous si mohl dovolit další odvážný kousek – slavnou blokádu Charlestonu. V dubnu 1718 připlul k přístavu bohaté anglické kolonie a přepadl každou loď, která připlouvala nebo odplouvala. Jejich posádky zajal a požadoval za ně výkupné. Dokonce se mu podařilo zajmout i člena koloniální správy. V ten moment přestali představitelé Charlestownu váhat a Černovousovi zaplatili bohaté výkupné.

V létě roku 1718 měl Černovous přivodit záměrně nehodu, po které přesunul kořist na nepoškozenou loď se kterou odplul. Většinu posádky přitom nechal na místě i se sesazeným kapitánem Bonnetem. Hlavním jeho záměrem tohoto nečestného triku vůči vlastní posádce bylo, aby mohl od guvernéra Charlese Edena přijmout milost. Navíc tím také značně zmenšil počet námořníků se kterými se musel o kořist dělit.

Milost podle všeho udělal jenom na oko. Ve skutečnosti Černovous a guvernér Eden spolu tajně uzavřeli dohodu, která trochu připomínala staré korzárské smlouvy mezi piráty a vládou. Se svými piráty pak mohl kotvit ve strategické zátoce v Severní Karolíně a násilím od obchodníků vymáhat „mýtné“. To se samozřejmě příliš nelíbilo místním obchodníkům.  Protože u svého guvernéra, který byl s Teachem smluvený, nemohli najít zastání, obrátili se na guvernéra Virginie Alexandra Spotswooda. Ten najal 57 zkušených námořníků z válečných lodí Británie a dal je pod velení poručíka Roberta Maynarda. Aby se vojáci mohli do zrádných vod Severní Karolíny bez problémů dostat, použili dvě malé šalupy - Ranger a Jane. V listopadu 1718 začal hon na slavného piráta. Netrval dlouho, Černovouse našli už 22. listopadu. Díky dohodě s guvernérem se Černovous cítil při pobřeží Karolíny až příliš bezpečně a díky snadnému zisku patrně trochu zpohodlněl.

 Během bitvy Černovous několika salvami prakticky zničil Rangera, ale Maynard jeho zaneprázdnění využil k tomu, aby se svou lodí Jane dostal prakticky až Černovousově Revenge. Na děla už bylo pozdě, a tak přišlo na řadu hákování a bitva muže proti muži. Podle nejistého popisu Černovousovy poslední bitvy, poručík Maynard na Teache dvakrát vystřelil, přesto ale zraněný Černovous získal v souboji s Maynardem převahu. Jenomže nečekaně se za jeho zády objevil neznámý anglický voják a zezadu Černovouse probodl. Po smrti kapitána se pirátská posádka rychle vzdala. Maynard nechal Černovousovi useknout hlavu a připevnil ji na stěžeň své lodi jako trofej.

Přestože se Edward Teach pirátství věnoval pouhé dva roky, vysloužil si nehynoucí slávu. Hodně k tomu přispěla i pověst o ukrytém pokladu, která je ale stejně vymyšlená jako příběhy o jeho krutosti, které o sobě sám šířil. V roce 1996 se dokonce našla jeho fregata Pomsta královny Anny, která sice opravdu představuje poklad, ale nikoli pirátský ale archeologický.