Adventní trhy: Kde se vlastně vzaly a jak vypadaly v minulosti

Tradice adventních trhů pochází již z dob středověku. První vánoční trhy se konaly na území dnešního Rakouska a Německa. Z těchto oblastí se pak tradice jejich konání rozšířila do dalších evropských zemí. Ve středověku začínaly trhy druhou neděli před Štědrým dnem, trvaly tedy po dobu pouhých dvou týdnů.

Zřejmě vůbec první vánoční trhy se pořádaly ve Vídni v roce 1294. Mezi nejstarší trhy pak patří i ty budyšínské z roku 1384 nebo drážďanské z roku 1434. Každé větší město tehdy tyto trhy pořádalo, protože z nich mělo značné příjmy. Místní zemědělci i řemeslníci zde také mohli prodat pěstované plodiny nebo své výrobky. Okázalé adventní trhy se od středověku konaly v Berlíně, Drážďanech, Petrohradě, Londýně či Dijonu.

Ve středověku měly adventní trhy ryze praktickou funkci – lidé si zde mohli koupit zásoby na zimu a teplé oblečení. Z písemných pramenů víme, že na takových trzích byla k dostání třeba husa, oblečení, cukroví, pečivo nebo i koňský postroj. Podobné věci se pak prodávaly až do počátku minulého století.

Mezi vyhlášené adventní trhy patřily i ty pražské. Vůbec první vánoční trhy zde byly pořádané na Staroměstském náměstí. Později se tradice trhů rozšířila i na další pražská náměstí. Důležitou součástí adventních trhů byly v minulosti betlémy. V každé domácnosti musely být o Vánocích jesličky, a proto byly na trzích k dostání různé betlémářské figurky nebo celé betlémky. Podle tradice měla každý rok jesličky obohatit jedna figurka, a ty se tak staly oblíbeným prodávaným artiklem. Toto pravidlo se v našem prostředí dodržovalo až do 19. století.

Postavičky do jesliček se vyráběly nejčastěji ze dřeva, ale také třeba z chleba. Tradice výroby chlebových postaviček do betlémů se ujala v Příbrami. Odtud pak výrobky putovaly na řadu adventních trhů v Čechách i na Moravě. A jak se takové chlebové postavičky zhotovovaly? Nejprve se připravilo těsto z žitné mouky, klihové vody a dřevěných pilin, kterým se pak plnily hliněné formičky. Figurky se daly péct, následně se vysušily, namalovaly a nalakovaly. Nakonec se připevnily na stojánky.

Velké oblibě se těšily vánoční trhy na Staroměstském náměstí v Praze zejména mezi dětmi. Právě se se totiž sjížděli až do počátku 20. století loutkáři a hračkáři z různých koutů Čech, Německa i Rakouska. Prodávaly se hlavně barevné káči, dřevěné hračky (nejčastěji koníčci), různé figurky, hadrové panenky, cínoví vojáčci nebo plyšová zvířátka. Luxusním zbožím pak byly panenky porcelánové, které měly pravé vlásky a nádherné šatičky.

Oblíbené byly také jedlé hračky, tedy ty vyrobené z perníku nebo z ovoce. Tradičně se prodával třeba švestkový čert. Jednalo se o postavičku vyrobenou z ovoce. Hlavu a tělíčko měla z jablka či hrušky, nohy a ruce tvořily špejle se sušenými švestkami. Děti si také oblíbily loutková divadla, další typickou součást adventních trhů. Nejčastějším námětem vystoupení bylo narození Ježíše Krista nebo klanění Tří králů.

Dobytčí (dnešní Karlovo náměstí) a Staroměstské náměstí v Praze se během adventních trhů proměnilo také v místo atrakcí, hudebních a divadelních vystoupení, akrobatů, kejklířů a žongléřů. Také pouliční zpěváci si na vánočních trzích snažili vydělat nějaké peníze. Od středověku až do 19. století (a někde až dodnes) na žádném adventním trhu nechybělo skupinové zpívání vánočních koled. Tento zpěv byl mnohdy doplněn obrazovým doprovodem. Také se prodávaly brožurky obsahující texty písní.

Adventní trhy představovaly také jakousi významnou společenskou událost. Tuto funkci ostatně plní dodnes. Jsou místem rodinných i přátelských setkání, divadelních i hudebních představení.