Jak by vypadal svět, kdyby v něm nebyly zbraně? Možná by už neexistoval

Představme si, že bychom měli nějaký kouzelný proutek, a ze světa by zmizely všechny střelné zbraně. Co by se stalo? ptá se BBC. Překvapivě i mnoho negativního.

Na světě ročně zemře pomocí střelné zbraně na 500 000 lidí a další desetitisíce jsou zraněny. Vynecháme-li země ve válce a rozvojové země, pak největší ztráty na životech jsou v USA. Mezi léty 2012-2016 zahynulo v USA pomocí střelné zbraně 175 000 lidí. Američané vlastní 300-350 milionů kusů střelných zbraní a počet sebevražd jimi je 25x vyšší než v jiných zemích. V této zemi je zastřeleno 100 lidí denně. Pokud bychom odstranili střelné zbraně, většina z nich by žila,“ uvažuje profesor psychologie Jeffrey Swanson z Dukovy univerzity v Severní Karolíně.

Více než 60% z úmrtí způsobených zbraní totiž tvoří sebevrazi. Jen v roce 2015 se zastřelilo 44 000 lidí. Sebevražda střelnou zbraní je velmi efektivní až 80% sebevrahů po ní umírá. Často se jedná o sebevraždy v afektu, tedy takové, kdy si člověk vezme život po situaci, která jej dočasně vykolejí. Pokud by neměl v dosahu smrtící prostředek, nejspíše by si svoje konání rozmyslel.      

Pro USA by mohla být příkladem Austrálie. Po sérii střeleb do neozbrojených obyvatel australská vláda schválila přísnější pravidla pro držení zbraní. Výsledky byly více než pozitivní. Díky poklesu domácích arzenálů o více než 30%, poklesl počet střelných zranění o 50%. O 50% poklesl počet vražd zbraní a poklesl i počet vražd obecně. „Pokud lidé nemají k ruce střelnou zbraň, další smrtící prostředek prostě už nehledají,“ vysvětluje Philip Alpers ze sydneyské univerzity.

O 80% poklesl počet sebevražd zbraní a celkově v Austrálii počet sebevražd klesl o třetinu. Největší pokles však zaznamenali při střelbách při domácím násilí. Pokud má domácí agresor doma zbraň je pěti až osminásobné nebezpečí že ji proti svojí oběti použije. Zatímco v USA zemře tímto způsobem až 50 lidí ročně, v Austrálii je to minimálně. Zatímco vloni v USA policie zastřelila na 1000 lidí v Kanadě a Austrálii téměř nikdo. A to i zde policisté nosí zbraně.

Rána terorismu, státy už by si nějak poradily

Studie z roku 2017 se zabývala 2800 teroristickými útoky. Při nich byla použita střelná zbraň pouze v 10%. Avšak i přes toto nízké číslo bylo při těchto teroristických útocích střelnou zbraní zabito celkem 55% všech obětí. Podle výzkumníků to bylo především proto, že střelné zbraně jsou vysoce efektivní a jednoduché na obsluhu na rozdíl od výroby bomb nebo přípravy náročných útoků typu 11. 9. 2001.  Pokud by byly střelných zbraní zbaveny státy tak by se nepochybně snažili co nejrychleji najít náhradu.

Navíc, jak BBC upozorňuje, mnohé konflikty se stále vedou za použití primitivních zbraní. Genocida ve Rwandě byla například dílem motyk a dalšího zemědělského náčiní. Ani výpadky v daních kvůli zrušeným výrobám by nebyly tak velké. Zatímco daně výrobců zbraní do americké státní kasy přinesou ročně kolem 50 miliard dolarů, přímé ztráty jsou 210 miliard. Důvodem je úbytek plátců daní, náklady na léčbu, tresty pro ty, co zbraně používaly nebo náklady na obranu proti nim.

Naopak velké problémy by nastaly v přírodě. Zbraně dnes slouží například v Austrálii k likvidaci přemnožených druhů, jako jsou králíci. Pokud by zbraně ze dne na den zmizeli, králici by nepochybně v Austrálii zlikvidovali veškerou úrodu. Navíc pokud dojde k vážnému zranění zvířete, je zbraň nejrychlejší cestou k ukončení jeho trápení.  Jak by se tedy společnost ke zbraním měla postavit? Podle BBC především s rozumem. Neměly by být široce rozšířené a neměly by se dostat do rukou lidem, kteří buď nejsou zcela duševně zdraví, nebo je mohou zneužít.  

Související

Tomio Okamura Komentář

Okamura označuje své voliče za „naše občany“. Jde jen o malou a specifickou část českého národa

Výroky Tomia Okamury k ukrajinské vlajce na Karlově mostě znovu otevírají otázku, kde končí legitimní politický názor a začíná zneužívání ústavní funkce k polarizaci společnosti. Předseda Poslanecké sněmovny se stylizuje do role mluvčího „našich občanů“, ačkoli reprezentuje jen úzký segment voličů. Kritika symbolických projevů solidarity s napadenou Ukrajinou tak neslouží ochraně veřejného zájmu, ale udržování konfliktu jako základního politického nástroje.
Adam Vojtěch přichází na zasedání nové vlády

Co lidé čekají od Babišovy vlády? Nic se nezmění, myslí si polovina z nich. Další se bojí zdražování

Vztah české veřejnosti k nové vládě je v úvodu roku 2026 definován realismem a zaměřením na praktické stránky života. Podle aktuálního průzkumu agentury STEM pro CNN Prima News se ukazuje, že lidé od kabinetu očekávají především zajištění základních životních jistot. Na vrcholu žebříčku priorit se stabilně drží dostupnost zdravotní péče a bydlení, doprovázené otázkami bezpečnosti a celkovou kondicí ekonomiky. Tématům, která se týkají dlouhodobého chodu státu, jako je modernizace úřadů či mezinárodní postavení, přisuzují občané v tuto chvíli menší naléhavost.

Více souvisejících

Lidé Země zbraně

Aktuálně se děje

před 24 minutami

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Německo velmi tvrdě odmítlo Trumpa

Německá vláda se v pondělí ostře ohradila proti požadavkům amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že probíhající konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně odmítl poskytnout vojenskou podporu pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu s tím, že NATO nemá v této válce své místo.

před 1 hodinou

Filip Turek, Alena Schillerová, Petr Macinka

Vláda zakázala prodej HHC, řešila novelu cizineckého zákona

Vláda premiéra Andreje Babiše na svém pondělním zasedání schválila několik zásadních legislativních změn, které se dotknou každodenního života v Česku. Mezi hlavní body patřila rozsáhlá novela cizineckého zákona a nová pravidla pro spotřebitelské úvěry. Ministři se rovněž zabývali regulací návykových látek a transformací stavebního řízení.

před 2 hodinami

Ropná rafinerie

Ceny ropy po víkendovém útoku na ostrov Charg letí opět strmě vzhůru

Ceny ropy na světových trzích v pondělí opět zamířily vzhůru. Reagují tak na víkendovou eskalaci násilí na Blízkém východě, zejména na americké údery proti klíčovému íránskému exportnímu uzlu na ostrově Charg. Severomořská ropa Brent si během ranního obchodování připsala 1,8 % a vyšplhala se na 104,98 dolaru za barel, což prohlubuje obavy o stabilitu globálních dodávek energií.

před 3 hodinami

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump vyzval Čínu, aby mu pomohla s odblokováním Hormuzského průlivu. Jinak za Si Tin-pchingem nepojede

Prezident Donald Trump dva týdny před plánovanou cestou do Pekingu přitvrdil v diplomatické hře a stanovil si novou podmínku: Čína musí pomoci s odblokováním Hormuzského průlivu. Podle analýzy CNN je však nepravděpodobné, že by na tuto hru Peking přistoupil. Trump dokonce pohrozil, že pokud Čína neposkytne součinnost, mohl by svou návštěvu a summit s vůdcem Si Tin-pchingem odložit.

před 4 hodinami

Ilustrační foto

IEA uvolňuje historicky rekordní množství barelů ropy. Proč ale ceny paliv neklesají?

Mezinárodní energetická agentura (IEA) se dohodla na historicky největším uvolnění strategických ropných rezerv, aby čelila prudkému nárůstu cen vyvolanému válkou mezi USA, Izraelem a Íránem. Celkem 32 členských států uvolní na trh 400 milionů barelů ropy, přičemž největší podíl ponesou Spojené státy. Navzdory tomuto rekordnímu kroku však ceny suroviny neklesají a trhy zůstávají v napětí.

před 4 hodinami

Izraelská armáda

Izraelská armáda zahájila pozemní operaci v Libanonu

Izraelské obranné síly (IDF) oznámily zahájení „omezené a cílené“ pozemní operace v jižním Libanonu. Cílem této akce jsou klíčové bašty hnutí Hizballáh, přičemž jednotky mají za úkol zlikvidovat teroristickou infrastrukturu a vytlačit bojovníky hnutí dále od hranic. Armáda tak reaguje na útoky Hizballáhu, které začaly začátkem tohoto měsíce v souvislosti s probíhající válkou s Íránem.

před 5 hodinami

Donald Trump

Pokud nepomůžete s Íránem, bude to mít velmi negativní dopad na NATO, varoval Trump

Americký prezident Donald Trump stupňuje diplomatický tlak na své spojence i globální mocnosti v souvislosti s krizí v Hormuzském průlivu. V rozhovoru pro Financial Times varoval, že pokud členské státy NATO nepomohou Spojeným státům zajistit tuto klíčovou námořní cestu, bude to mít velmi negativní dopad na budoucí fungování celé Aliance. Podle Trumpa je nezbytné, aby se na ochraně podíleli ti, kteří z bezpečného průjezdu přímo profitují.

před 6 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Vyhráli jsme, tvrdil Trump o Íránu minulý týden. Proč nyní potřebuje pomoc s Hormuzským průlivem?

Prezident USA Donald Trump ještě před týdnem tvrdil Británii, že vysílání lodí na Blízký východ není nutné, protože válku s Íránem již vyhrál. Navzdory těmto prohlášením o totálním vítězství se však situace na místě zdá být odlišná. Nyní se Bílý dům obrací na své spojence v NATO i na Čínu s žádostí o námořní pomoc při otevírání Hormuzského průlivu.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Orbán a Magyar rozdělili Maďarsko. Za oba tábory vyrazily do ulic statisíce lidí

Maďarsko zažilo v neděli zásadní střet politických sil. Jen čtyři týdny před klíčovými parlamentními volbami svolali premiér Viktor Orbán a jeho hlavní vyzyvatel Péter Magyar do ulic Budapešti konkurenční shromáždění. Stovky tisíc lidí v hlavním městě demonstrovaly sílu obou táborů v souboji, který rozhodne o dalším směřování země.

včera

Abbás Arakčí

Rusko a Čína poskytují Íránu v probíhající válce vojenskou podporu, tvrdí Teherán

Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v sobotním rozhovoru pro stanici MS NOW potvrdil, že Rusko a Čína poskytují Teheránu v probíhajícím válečném konfliktu se Spojenými státy a Izraelem „vojenskou spolupráci“. Arákčí označil obě mocnosti za strategické partnery Íránu a zdůraznil, že jejich kooperace se odehrává nejen v politické a ekonomické rovině, ale zahrnuje i úzké vazby mezi armádami.

včera

SMS, ilustrační fotografie

Jak Íránci obcházejí informační blackout? Hitem je „spojovací překupník“

Válka se Spojenými státy a Izraelem uvrhla Írán do hluboké izolace, a to nejen fyzické, ale i digitální. Úřady v zemi během bojů drasticky omezily internet i telefonní sítě, což statisíce lidí odřízlo od jejich rodin v zahraničí. Íránci se však nevzdávají a hledají kreativní, byť extrémně drahé způsoby, jak informační blokádu obejít.

včera

Íránská státní televize takto odvysílala první projev nového ájatolláha Modžtaby Chameneího

Modžtaba Chámeneí byl ruským letadlem převezen na operaci do Moskvy, píše blízkovýchodní tisk

Kolem zdravotního stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího se množí znepokojivé nejasnosti. Podle nejnovějších zpráv byl klíčový muž teokratického režimu tajně převezen do Ruska, kde měl podstoupit naléhavou operaci. Informace přinesl kuvajtský deník Al-Jarida a katarský server Al-Džazíra, které s odvoláním na zdroje blízké vedení země tvrdí, že transport proběhl za přísného utajení na palubě ruského vojenského letadla.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Ceny paliv jen tak neklesnou. Izrael neukončí nálety na Írán ještě několik týdnů

Izraelská armáda potvrdila, že její operace v Íránu zdaleka nekončí a bude trvat nejméně další tři týdny. Podle vyjádření pro stanici CNN zůstávají na íránském území „tisíce cílů“, na které se izraelské síly hodlají v nadcházejících dnech zaměřit. Tato zpráva přichází v době, kdy obě země pokračují ve vzájemných úderech a americký prezident Donald Trump prohlásil, že v tuto chvíli není připraven s Teheránem vyjednávat o dohodě, která by válku ukončila.

včera

Íránský ostrov Charg

Útok na ostrov Charg může pohřbít poslední naděje na zlevnění pohonných hmot

Válka v Íránu uvrhla globální energetické trhy do stavu nejistoty, která může vyhnat ceny ropy nad historické maximum z roku 2008, kdy barel stál 147,50 USD. Hlavním ohniskem napětí se stal korálový ostrov Charg, přes který proudí devět z deseti barelů íránské ropy. Americký prezident Donald Trump nařídil o víkendu útok na toto strategické centrum, což označil za odvetu za íránskou blokádu Hormuzského průlivu. Trump navíc v rozhovoru pro NBC News varoval, že pokud Teherán průliv neotevře, může na ostrov udeřit znovu „jen tak pro radost“.

včera

Teroristé Hamásu

Izraelská armáda zabila vysoké představitele Hamásu

Izraelský útok v jiholibanonské oblasti Sidon zabil v neděli brzy ráno vysokého představitele hnutí Hamás. Informaci potvrdil agentuře AFP zdroj z tohoto palestinského ozbrojeného hnutí, který si přál zůstat v anonymitě. 

včera

Alena Schillerová

Hádka kvůli ropě: Okamura prosazuje nákupy z Ruska, Schillerová připustila zásah do cen pohonných hmot

V nedělním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS se rozhořela ostrá debata o energetické bezpečnosti České republiky v souvislosti s aktuální krizí na Blízkém východě. Předseda Sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura přišel s návrhem, aby se stát v případě prohlubující se ropné krize nebál nákupu ruské ropy. Jako příklad uvedl postup Slovenska a Maďarska, které tuto cestu využívají k udržení nižších cen pro své občany.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Írán má zájem o jednání, tvrdí Trump. Dohodu s Teheránem ale odmítá

Americký prezident Donald Trump v sobotním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy zatím nejsou připraveny uzavřít dohodu s Íránem. Přestože Teherán podle něj o vyjednávání usiluje, současné podmínky považuje šéf Bílého domu za nedostatečné. Trump zdůraznil, že jakákoli budoucí dohoda musí obsahovat jasný závazek Íránu k úplnému ukončení jaderných ambicí.

včera

Izraelská armáda oznámila, že zahájila vlnu rozsáhlých úderů napříč západním Íránem

Izraelské obranné síly (IDF) oznámily, že zahájily vlnu rozsáhlých úderů napříč západním Íránem. Podle prohlášení na sociální síti X se armáda zaměřuje na infrastrukturu tamního režimu. Tato ofenziva však v posledních dvou týdnech přinesla i řadu civilních obětí, což vyvolává rostoucí znepokojení mezinárodního společenství.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy