Více než 70 uplynulo od konce nejkrvavějšího konfliktu v dějinách Evropy. Druhá světová válka za sebou nechala stopy hrůz, které jsou patrné dodnes. České dějiny se ale zaměřují převážně na tuzemské, německé či polské stopy nacismu, častokrát proto opomíjí například koncentrační tábory zřízení v Pobaltí. I zde končily desetitisíce Čechů, a velká část z nich se už domů nikdy nevrátila.
Dějiny holokaustu českých a moravských Židů jsou většinou spojeny s pojmy ghetta v Terezíně a koncentračními a vyhlazovacími tábory Osvětim, Majdanek či Treblinka. Stranou zůstávají deportace do ghett, táborů nucených prací a koncentračních a vyhlazovacích táborů v oblasti Pobaltí či Běloruska.
Tam byla během jediného roku násilně odvezena více než polovina všech českých a moravských Židů, 48.991 jich bylo zavražděno, přežilo pouhých 549. První transport Židů z Protektorátu do táborů na území okupovaného Běloruska vypravila německá správa 16. listopadu 1941.
Židé z Protektorátu, ale i z Německa a Rakouska, byli převáženi do minského ghetta či vyhlazovacího táboru v Malém Trostinci. Místo pro ně Němci zajistili tím, že krátce před jejich příchodem povraždili zde internované běloruské Židy. Z celkem 6981 deportovaných Židů z Protektorát se konce války v nelidských podmínkách dožilo jen 22.
Nacistické "konečné řešení židovské otázky" začalo v Protektorátu Čechy a Morava 16. října 1941 prvním transportem Židů z Prahy do Lodže. Celkem zahynulo za války 80.000 Židů z Čech a Moravy; z celého Československa, jehož předválečná židovská komunita čítala 350.000 osob, zahynulo 250.000 Židů.
Další Židé nejen z Generálního gouvernementu, ale též ze Slovenska, Protektorátu Čechy a Morava, Německa, Holandska a Francie, byli deportováni do Sobiboru. Vyhlazovací tábor nacisté vybudovali nedaleko vesničky Sobibor, která se nachází na východní hranici dnešního Polska. Během války patřil do lublinské oblasti. Na jeho výstavbě se podíleli místní obyvatelé spolu s několika desítkami Židů z blízkých ghett.
Do likvidace tábora v říjnu 1943 zde bylo zabito na 250.000 lidí, převážně Židů. Poslední transporty přijely do Sobiboru z několika likvidovaných ghett. V říjnu 1943 vypuklo v táboře povstání, většina vězňů ale byla zabita na útěku nebo nepřežila přechod přes minové pole. Tábor byl poté zlikvidován. Válku přežilo asi 50 vězňů.
Další čeští občané končili v táboře Terezín. Židovským ghettem zde prošlo na 155.000 Židů z českých zemí a dalších zemí Evropy, z nichž na 118.000 zahynulo. První transport do Terezína přijel z Prahy 24. listopadu 1941. Bylo v něm 342 mladých mužů, jejichž úkolem bylo připravit objekty ve městě pro přijet dalších transportů, které začaly do vznikajícího ghetta proudit od 30. listopadu 1941. Na konferenci ve Wannsee v lednu 1942 nacisté rozhodli do Terezína deportovat zejména staré Židy i z dalších zemí Evropy. První transporty na východ (do Rigy) odtud odjely v lednu 1942; poslední z celkem 63 transportů odjel v říjnu 1944.
Související
Buď žijeme třetí světovou válku, nebo nejnebezpečnější krizi od roku 1945. Pravdu ukáže až čas
Ukrajina válku neprohrává. Rusko postupuje pomaleji než nacisté a za vyšší cenu, říká Midttun
II. světová válka , historie , Koncentrační tábory
Aktuálně se děje
před 21 minutami
Pavel popíchl Motoristy po setkání s legendárním formulovým pilotem
před 1 hodinou
Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek
před 1 hodinou
První informace o rozloučení s Brejchovou. Dva ministři přišli s návrhem
před 1 hodinou
Zimní počasí se pomalu začíná loučit, potvrzuje měsíční výhled meteorologů
před 2 hodinami
Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO
před 2 hodinami
Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig
před 3 hodinami
Tlak Washingtonu neustává. O budoucnosti Grónska budeme ještě mluvit, potvrdil Vance
před 4 hodinami
Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy spisy, aby zakryli jména významných osob
před 4 hodinami
MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“
před 5 hodinami
Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti
před 6 hodinami
Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc
před 7 hodinami
Policie vyšetřuje možné ublížení na zdraví u stovek pacientů s defibrilátory
před 8 hodinami
Evropská komise chystá bezpečnostní opatření, kterým sníží vliv Číny v Evropě
před 8 hodinami
Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat
před 9 hodinami
Jak Trump změnil Ameriku? Většině lidí se do USA nechce, zvažují i zrušení dovolené
před 10 hodinami
Starmer utnul výzvy k rezignaci. Odstoupit nehodlá
před 10 hodinami
Skoky ze středního můstku nabídly překvapivé medailisty, big air vyhrála Muraseová
před 11 hodinami
Přelomový soudní proces začíná. Instagram a YouTube čelí obvinění z vytváření závislosti
před 12 hodinami
Počasí o víkendu bude teplé, místy ale může ještě nasněžit
včera
Ukrajině dochází čas. O 90miliardové půjčce Kyjevu bude EU hlasovat výrazně dříve
Evropský parlament bude již tuto středu hlasovat o poskytnutí úvěru ve výši 90 miliard eur, který má Ukrajině pomoci s financováním jejího válečného úsilí. Předsedkyně parlamentu Roberta Metsolaová v pondělí oznámila, že zákonodárci rozhodli o posunutí termínu hlasování na dřívější datum. Původně se mělo o finanční pomoci rozhodovat až koncem tohoto měsíce.
Zdroj: Libor Novák