Švédské silnice dnes patří k nejbezpečnějším na celém světě. Svou roli v tom sehrál i melagomanský jednodenní projekt, během kterého Švédi zavedli jízdu vpravo. Učinili tak jako jedni z posledních až v září 1967.
„Každý o tom mluvil, ale my vůbec netušili, co se bude dít,“ líčí sedmasedmdesátiletý Jan Ramqvist, který se před více než padesáti lety aktivně účastnil nevídané události. 3. září 1967 se Švédsko jako jedna z posledních evropských zemí rozhodlo změnit dopravní pravidla a po vzoru ostatních zavést jízdu vpravo.
Symbolem Dne H, jak se akci přezdívá, je modrá značka se šipkou. Přes 360 tisíc těchto dopravních ukazatelů muselo být během jedné noci vyměněno po celé zemi. „Pracoval jsem opravdu tvrdě celou noc,“ vzpomíná Ramqvist, který měl společně s kolegy na starosti přes 3600 značek v Malmö. Hotovo měli tehdy jako jedni z prvních.
Otázkou však zůstávalo, jak změnu přijmou řidiči. Ráno se však ukázalo, že se tvrdá práce se značením vyplatila. Tehdejší ministr a pozdější premiér Olof Palme označil tento projekt za „velkou změnu v našich každodenních životech“, v přepočtu na dnešek navíc přišel jen na zhruba 300 milionů dolarů.
Když o den později začal pracovní týden, hlášeno bylo 157 dopravních nehod, což představovalo jen lehký nadprůměr. Nikdo při nich navíc nepřišel o život. V roce 1967 zemřelo na švédských silnicích 1077 lidí, o dva roky předtím to přitom bylo o více než dvě stovky víc. Svou roli přitom sehrál i Den H.
Ten je dodnes označován za příkladný projekt veřejné správy, kterým se inspirují i další země. Jeho úspěch potvrzují i dnešní čísla. Švédské silnice patří k nejbezpečnějším na světě, v roce 2016 zde zemřelo jen 270 lidí.
Související
Provokace Kremlu se zvyšují. Švédské námořnictvo hlásí nárůst aktivity ruských ponorek
Švédsko sníží věk trestní odpovědnosti na 13 let. Následuje širší evropský trend
Švédsko , doprava , Silnice , Dopravní značky
Aktuálně se děje
před 13 minutami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 1 hodinou
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 1 hodinou
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 2 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 3 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 3 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 4 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 5 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 6 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 8 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 9 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 9 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 10 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 11 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 12 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 13 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
včera
Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie
Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.
Zdroj: Libor Novák