Švédské silnice dnes patří k nejbezpečnějším na celém světě. Svou roli v tom sehrál i melagomanský jednodenní projekt, během kterého Švédi zavedli jízdu vpravo. Učinili tak jako jedni z posledních až v září 1967.
„Každý o tom mluvil, ale my vůbec netušili, co se bude dít,“ líčí sedmasedmdesátiletý Jan Ramqvist, který se před více než padesáti lety aktivně účastnil nevídané události. 3. září 1967 se Švédsko jako jedna z posledních evropských zemí rozhodlo změnit dopravní pravidla a po vzoru ostatních zavést jízdu vpravo.
Symbolem Dne H, jak se akci přezdívá, je modrá značka se šipkou. Přes 360 tisíc těchto dopravních ukazatelů muselo být během jedné noci vyměněno po celé zemi. „Pracoval jsem opravdu tvrdě celou noc,“ vzpomíná Ramqvist, který měl společně s kolegy na starosti přes 3600 značek v Malmö. Hotovo měli tehdy jako jedni z prvních.
Otázkou však zůstávalo, jak změnu přijmou řidiči. Ráno se však ukázalo, že se tvrdá práce se značením vyplatila. Tehdejší ministr a pozdější premiér Olof Palme označil tento projekt za „velkou změnu v našich každodenních životech“, v přepočtu na dnešek navíc přišel jen na zhruba 300 milionů dolarů.
Když o den později začal pracovní týden, hlášeno bylo 157 dopravních nehod, což představovalo jen lehký nadprůměr. Nikdo při nich navíc nepřišel o život. V roce 1967 zemřelo na švédských silnicích 1077 lidí, o dva roky předtím to přitom bylo o více než dvě stovky víc. Svou roli přitom sehrál i Den H.
Ten je dodnes označován za příkladný projekt veřejné správy, kterým se inspirují i další země. Jeho úspěch potvrzují i dnešní čísla. Švédské silnice patří k nejbezpečnějším na světě, v roce 2016 zde zemřelo jen 270 lidí.
Související
NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko
V kontaktu s Epsteinem byla i norská a švédská královská rodina, odhalily nové spisy
Švédsko , doprava , Silnice , Dopravní značky
Aktuálně se děje
před 44 minutami
Záhada v Číně: Čtyři dny po nárazu letadla do nejvyšší budovy v Pekingu mlčí média i úřady
před 1 hodinou
Poslanecká sněmovna schválila omezení pravomocí prezidenta u stálých misí
před 2 hodinami
Vláda dál háže Pavlovi klacky pod nohy. Nedala mu mandát a sama rozhodla, kdo s ním poletí do Ankary
před 3 hodinami
V Praze roste počet lidí nakažených svrabem. Problémem není MHD
před 3 hodinami
Teherán chystá rozsáhlé obřady za Chameneího, konat se budou i mimo Írán. Proč až po čtvrt roce, ptají se kritici
před 4 hodinami
Středeční počasí: Českem otřesou další bouřky, mohou být i velmi silné
před 4 hodinami
Venezuela má největší zásoby ropy, lidé ale vyhrabávají oběti zemětřesení ručně. Chybí benzín do rypadel
před 5 hodinami
Putin nařídil armádě vypracovat plány na obsazení Kyjeva
před 5 hodinami
Babiš dostal od Agrofertu více než 4 miliardy
před 6 hodinami
Na extrémy počasí v Česku začíná upozorňovat nový výstražný systém
před 7 hodinami
Pražské metro ovlivní velká prázdninová výluka. Sedm dní budou jezdit autobusy
před 9 hodinami
Počasí: Silné bouřky budou pokračovat, na Moravě hrozí vznik supercel
včera
Extrémní počasí dál svírá Evropu. Nový absolutní rekord hlásí i Slovensko
včera
Soud v USA zablokoval kontroverzní pokus Trumpa omezit udělování občanství dětem cizinců
včera
Nejvyšší soud USA zakázal transgender sportovkyním účast v dívčích a ženských sportovních kategoriích
včera
Soukromé registry nestačí, za ignorování hrozí pokuty. Centrální evidence psů startuje, co o ní potřebujete vědět?
včera
Ostudné vystoupení Klempíře a Macinky už kritizují i vládní ministři
včera
Připojení k EU za cenu jedné kávy. Už je jasno, který další stát rozšíří sedmadvacítku
včera
Běžní Rusové poprvé tvrdě pociťují dopady války. Experti mají jasno, jestli Putin něco změní
včera
Konec předraženého námořnictva. Británie chystá obří transformaci armády, inspirovala se Ukrajinou
Britské ministerstvo obrany oznámilo rozsáhlou transformaci svých ozbrojených sil, která jako model využívá poznatky z probíhajícího válečného konfliktu na Ukrajině. Nový investiční plán obrany (DIP), který představuje jeden z největších zásahů do struktury britské armády za poslední desetiletí, se zaměřuje na vývoj levných technologických systémů schopných ničit drahé cíle a na zrychlení inovačních cyklů.
Zdroj: Libor Novák