Kdo by neznal největší divadelní romanci všech dob Romeo a Julie? V současnosti je William Shakespeare nejčastěji uváděným dramatikem na divadelních prknech. Nic na tom nemění fakt, že se jedná o autora, který žil v 16. století. Proslulost a doba vzniku jeho děl, ale zapříčinila vznik řady teorií o skutečném autorství slavných děl.
Doba, v níž William Shakespeare žil, byla značně odlišná ode dneška. Drtivá většina lidí neměla ponětí o existenci vesmíru, všichni věřili na andělské a ďábelské bytosti apod. V takových intencích se prostě žilo jinak, než dnes. Je skutečně neuvěřitelné, jak příběhy ze zcela jiné doby mají dodnes nadšené publikum. Logicky se tak nabízí otázka, jaký byl životní osud génia divadelních her? Jenže z 16. století, kdy Shakespeare žil, se nedochovala halda záznamů o každém „obyčejném“ člověku. William Shakespeare sice nebyl obyčejný člověk, ale i přes výraznou spisovatelskou činnost nepatřil k vysoce postaveným lidem a o jeho životě se dochovalo jen velmi málo záznamů.
Stratfordská otázka
Pokud historická věda nemá dostatek přímých pramenů, přichází na řadu interpretace a spekulace. Vzhledem k významu Shakespearova díla se spekulace rozjely ve velkém. Svět znalců jeho díla se rozdělil na stratftordiány a antistratfordiány. Skupiny jsou pojmenovány podle toho, jestli konkrétní člověk věří tomu, že skutečným autorem her je William Shakespeare ze Stratfordu nebo nikoliv.
Právě Stratford je jedním z problémů celého konfliktu ohledně autorství her. Jednalo se o malé městečko, které mělo cca 1500 obyvatel a leželo 100 mil od Londýna, což bylo tehdy několik dní cesty. Shakespearovy hry jsou obdivuhodné nejen humorem popřípadě dramatickou tragičností, ale také detailní znalostí tehdejší doby. Některé hry se odehrávají v Itálii (Othello, Romeo a Julie…), a antistratfordiáni jsou přesvědčeni, že jejich autor v Itálii musel pobývat. Pro další hry je příznačná důvěrná znalost šlechtického prostředí a tehdejší politiky (Richard III., Jindřích IV., Hamlet). Jenže William Shakespeare žil v zapadlém Stratfordu a následně se svou hereckou společností v Londýně, což o hlubokých znalostech tehdejšího světa a společnosti příliš nesvědčí.
Negramotný spisovatel?
Se Stratfordem souvisí ještě jedna záhada. Žádná ze Shakespearových her se nedochovala v jím podepsaném rukopise. Dnes známe pouze šest Shakespearových podpisů na úředních dokumentech, které však nesvědčí o příliš vypsané ruce. Navíc jeho rodiče byli negramotní, jelikož se podepisovali značkou. Ve Stratfordu byla sice střední škola, která by Shakespearovi zpřístupnila na tehdejší dobu špičkové vzdělání, ovšem nedochval se žádný seznam absolventů, tudíž není jasné, jestli tuto školu slavný dramatik navštěvoval. Mnozí kritici se domnívají, že Shakespeare byl dokonce sám téměř negramotný (krom podpisu) a to by pak těžko mohl nějaké hry sepsat.
Nevysvětlitelná záhada
Kromě spolupodílnictví v divadelní společnosti byl Shakespeare také obchodníkem a záznamy v historických pramenech o něm hovoří spíše jako o obchodníkovi, než jako o dramatikovi. Záhadou je poznamená i jeho smrt. Ve své závěti o autorských právech na své hry nic nepsal, ovšem s autorskými právy to tehdy nebylo tak horké jako dnes. Navíc se Shakespearovy hry proslavily především až po jeho smrti, kdy byly souhrnně vydány. Toto vydání tzv. První folio je zároveň nejdůležitějším důkazem toho, že dílo napsal právě on. Proč by tam byl podepsán? Jsou tam věnování od jeho kolegů přímo pro jeho osobu. Proč by někdo, kdo chtěl zůstat utajen, jak tvrdí antistratfordiáni, použil pseudonym konkrétní osobnosti a přesvědčoval řadu jeho známých, aby to stvrdili svými oslavnými komentáři?
Ale jak už to v dávné historii bývá, na všechny otázky neexistují vždy jednoznačné odpovědi. Spor o Shakespearovo autorství tak nejspíš zůstane věčný stejně jako slavné hry.
Související
Nový maďarský zákon znepokojuje nakladatele. Může vykázat ze škol Shakespeara
Shakespeare napsal jen polovinu divadelní hry Jindřich VIII., uvádí analýza z ČR
William Shakespeare , historie , Anglie , Divadla
Aktuálně se děje
před 5 minutami
Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká
před 40 minutami
Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?
před 1 hodinou
Zelenskyj dorazil do Davosu, jednání s Trumpem začalo. Putin chce zaplatit členství v Radě míru zmrazenými aktivy
před 3 hodinami
Hraniční přechod Rafáh se příští týden otevře v obou směrech
před 3 hodinami
Jeden velký podvod na OSN? Rada míru popírá principy rovnosti, staví na bohatství a kultu uctívačů Trumpa
před 4 hodinami
V Radě míru chce být každý, prohlásil na zakládací ceremonii Trump. Na pódiu nebyl jediný západní spojenec
před 5 hodinami
Trump se dnes sejde se Zelenským
před 6 hodinami
Nový hit internetu: Nejstahovanější aplikace pomáhá bojkotovat americké zboží
před 6 hodinami
Babiš se chlubí, s kolika prezidenty a premiéry se setkal v Davosu. Nejsou to ani tři procenta lídrů
před 7 hodinami
Putin přijal pozvání do nově vznikající Rady míru, oznámil Trump
před 8 hodinami
Počasí: Zima si nevezme pauzu ani o víkendu, v noci teploty spadnou až na -8 stupňů
včera
Dosáhli jsme rámcové dohody o Grónsku, bude navždy, prohlásil Trump a zrušil cla
včera
Může americký Kongres zabránit Trumpovi v převzetí Grónska? Má k tomu hned několik nástrojů
včera
Trump prohlásil, že se dnes setká v Davosu se Zelenským. Ten tam ale vůbec není, potkat se tak mají zítra
včera
Grónsko není Island, Spojeným státům nikdy nepatřilo. Trumpův projev byl plný chyb a hoaxů
včera
Trump navrhuje, aby jeho Rada míru nahradila OSN. Jmenoval se neodvolatelným předsedou
včera
Válka na Ukrajině se USA netýká, dal najevo Trump. Nemáme s ní nic společného, co z ní USA získaly, zeptal se
včera
Chceme okamžité jednání o koupi „kusu ledu“. Odmítněte a budeme si to pamatovat, řekl Trump v Davosu
včera
Trump v Davosu: Evropa se neubírá správným směrem. Ničí ji migrace a lídři nedělají nic, aby úpadek zastavili
včera
USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa
Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.
Zdroj: Jakub Jurek