Když se řekne sovětská tajná policie, většina z nás si vybaví nechvalně proslulou KGB. Ta však ale není jedinou, která měla za úkol udržovat pořádek v totalitním režimu. Jejím předchůdcem byla takzvaná Čeka, založená Vladimírem Iljičem Leninen po Velké říjnové socialistické revoluci 1917, který jí použil k upevnění své moci.
Čeka jako taková byla prvním sovětským vládním aparátem, který měl za úkol kontrolovat lidi. Později jí nahradila NKVD, a posléze KGB. Vzhledem k tomu, že většina z těchto represivních složek měla dlouhé a složité názvy, zapsaly se do našeho povědomí jejích zkráceniny. Formálně se jednalo o Všeruskou mimořádnou komisi pro boj s kontrarevolucí a sabotáží při Radě lidových komisařů Ruské sovětské federativní socialistické republiky.
Ruská občanská válka totiž jasně ukázala, že ne všichni se ztotožňovali s nově ustaveným socialistickým zřízením s Leninem a bolševiky u moci. Hlavním úkolem nově vytvořené tajné policie bylo vypořádat se s "nepřáteli lidu". Nutno dodat, že činnost Čeky v podstatě neupravoval žádný zákon, a že měla velmi vysoké pravomoci, která by se svým charakterem daly připisovat principům policejního státu. Svým způsobem zastupovala soudní moc a lidé, kteří byli vyhodnocení jako "nepřátelé lidu", neměli téměř žádnou možnost obrany.
Čeka byla založená 20. prosince 1917 na základě zvláštního dekretu a do jejího čela se postavil Felix Dzeržinský. Zpočátku sídlila v Petrohradě a do roka se její pole působnosti rozšířilo do celého Ruska. Jedinou činností, kterou dělala, byly hony na "rozvraceče" státu. V roce 1921 měla nejméně 200 tisíc příslušníků. Většina z nich byli bolševici, ale už v roce 1918 se otevřela několika socialistickým revolucionářům, kteří byli vyšetřováni pro údajný pokus o atentát na Lenina. Téměř veškerý život v Porevolučním Rusku byl podřízen Čece, která kromě pronásledování odpůrců režimu zatýkala i válečné dezertéry a příživníky, kteří jedli na úkor těch, co hladověli. Později se zaměřila i na obranu hranic před vnějším nepřítelem.
Původní myšlenka spočívala v tom, že bude Čeka pouze vyšetřujícím orgánem, a že nebude mít rozsáhlé pravomoci. Jediným, k čemu byla zplnomocněná, byly výslechy kontrarevolucionářů, o jejichž osudu měly pak následně rozhodnout revoluční soudy. Zákony upravující její činnost však nebyly nikdy dodržovány a Čeka s "nepřáteli" státu zacházela, jak se jí jenom zlíbilo. Vyhodnotila jako mnohem efektivnější brát "spravedlnost" do svých rukou, než aby se konala dlouhá soudní stání.
V zájmu zachování socialistického zřízení bylo přeci lepší šířit atmosféru strachu a hlavně dělání krátkých procesů se všemi rozvraceči nově vytvořeného režimu. Za zmínku také stojí, že Čeka dohlížela i na stavbu železnice, neboť existovaly obavy o její narušení ze strany kontrarevolucionářů.
Kdo všechno byl nepřítel státu?Za otázku samozřejmě stojí, čeho všeho se musel člověk dopustit, aby jej první sovětská tajná policie vyhodnotila jako nepřítele lidu. První na seznamu byli ti, kteří během občanské války bojovali na straně Bělogvardějců. To samé platilo o bývalých příslušnících carské armády. Ale také stačilo být příliš bohatý. Ti, kteří disponovali majetkem v hodnotě 10 000 rublů, byli taktéž v hledáčku Čeky. Lenin usiloval o vytvoření, co největšího okruhu rozvracečů nově vytvořeného socialistického státu. Čeka se díky tomuto přístupu stala velmi silnou organizací, která se nikomu nemusela zpovídat, a která si vždy stála za tím, že činí v nejlepším zájmu všeho lidu. Pro Lenina bylo takové ujištění dostačující a nijak se do jejích aktivit nevměšoval.
Například na jaře 1918 bylo v Petrohradě zastřeleno 800 lidí následujíc po krátkém procesu, v němž se Čeka sama deklarovala jako soudce, porota a popravčí v jednom. Svým způsobem jakýsi ekvivalent stanného práva. Leninovi bylo řečeno, že se jednalo o nepřátele lidu. Ze strachu, aby se neocitl také v jejích hledáčku, se radši nikdo na nic neptal. Důvod, proč byli dotyční vyhodnoceni jako nežádoucí, spočíval v jejich náboženském vyznání.
5. září 1918 odstartovalo období, které je nechvalně známé jako Rudý teror. Bylo potřeba, co nejvíc odvrátit pozornost od Leninových neúspěchů. Počet obětí, které si Rudý teror vyžádal, je nejasný, ale odhaduje se, že se pohyboval v rozmezí 3000-8000. Některé zdroje však uvádějí mnohem vyšší čísla. Jeden z bývalých příslušníků Čeka například uvedl, že během Rudého teroru zahynulo 50 tisíc lidí a jiné zdroje dokonce tvrdí, že počet obětí dosahuje, až půl milionu. 6. února 1922 byla Čeka oficiálně přejmenována na GPU. Dzeržinský však zůstal v jejím čele, až do své smrti v roce 1926.
7. prosince 2025 20:52
Tajemné historické adventní postavy: Děti neděsil jen čert, ale i ženy s velkými noži
Související
Ideologie, nebo velmocenská identita? Nad zdroji zahraniční politiky Moskvy
Maďarské povstání 1956. Diktatura nebyla vůlí lidu, importovali ji Sověti, říká Bílý
Sovětský svaz , Vladimír Iljič Lenin , NKVD , kgb
Aktuálně se děje
před 30 minutami
Česko na prahu epidemie chřipky. Do vývoje se může promítnout nový subtyp infekce
před 1 hodinou
Tragédie v pražské ZOO. Populární orangutan Kawi nešťastně zahynul
před 1 hodinou
Policie hledá dvanáctiletého Marka. Už ve čtvrtek nedorazil do školy
před 3 hodinami
Počasí se příští týden výrazně ochladí. Během dne bude i mrznout
včera
Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?
včera
EU zmrazila ruská aktiva natrvalo, aby obešla veto Maďarska a Slovenska ohledně pomoci Ukrajině
včera
Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení
včera
VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje
včera
Írán zatkl držitelku Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiovou
včera
OBRAZEM: Došlo i na úsměvy. Nejbližší a přátelé se rozloučili s Patrikem Hezuckým
včera
Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti
včera
"Zákaz spalovacích motorů v roce 2035 je smeten ze stolu." EU příští týden kontroverzní nařízení zmírní
včera
Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil
včera
Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027
Aktualizováno včera
Lidé se rozloučili s Theodorem Pištěkem. Na obřad dohlížela Hradní stráž
včera
Německo: Rusko stojí za kybernetickým útokem proti kontrole letového provozu, snažilo se i ovlivnit volby
včera
Po Ruttem přichází další důrazné varování: Válka klepe na dveře Evropy
včera
Zásadní změny od nového roku: Konec tělesných trestů i střídavé péče
včera
Politika SPD a Motoristů vyhovuje oligarchům, Babiš se v EU může chovat jako Meloniová, říká politoložka
včera
USA mají nový návrh týkající se Donbasu, oznámil Zelenskyj. Kyjev už jej nemusí předat Rusku
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Spojené státy navrhují, aby Ukrajina stáhla své jednotky z oblasti Donbasu. Washington by následně v částech, které Kyjev v současné době kontroluje, vytvořil „svobodnou ekonomickou zónu“. Původně USA navrhovaly, že by Kyjev měl části Donbasu, které stále drží, jednoduše předat Rusku. Podle čtvrtečního prohlášení ukrajinského prezidenta pro novináře je ale nyní navržena kompromisní varianta, kde by se ukrajinské síly stáhly, ale ruské jednotky by do tohoto území nepostupovaly.
Zdroj: Libor Novák