Nixon začal před půlstoletím přepisovat dějiny. Zásluhou médií ale jinak, než chtěl

Letos v dubnu uplyne 25 let od smrti Richarda Nixona, jednoho z nejkontroverznějších prezidentů americké historie. Republikánského politika potopila aféra, která dodnes nemá obdoby nejen v politice, ale i v mediální sféře.

Nejen ve Spojených státech amerických, ale na celém světě je Richard Nixon nadále známějším prezidentem než jeho nástupci Gerald Ford a Jimmy Carter. Příběh jednoho z mnoha republikánských prezidentů se začal psát na den přesně před 50 lety. 20. ledna 1969 totiž proběhla inaugurace a Nixon se stal 37. americkým prezidentem.

Hlavou státu se přitom Nixon mohl stát již o osm let dříve, tehdy jej ale ve volbách těsně porazil John Fitzgerald Kennedy. To ještě Nixon netušil, že jej v budoucnu s Kennedym spojí stejný osud. Ani jeden z nich totiž nedokončí svůj mandát, ačkoliv každý z docela jiného důvodu.

To však dost předbíháme. Nixon strávil v Bílém domě pět a půl roku a zaznamenal četné úspěchy především v zahraniční politice. Normalizoval vztahy se Sovětským svazem, postaral se o obnovení styků s Čínou, kterou dokonce jako první americký prezident i navštívil. Zahájil také stahování amerických vojáků z v mnoha ohledech katastrofální války ve Vietnamu.

Na jedné straně tak v Asii pozici Spojených států posiloval, na druhé oslaboval. Vztahy s Čínou však viděl jako možnost oslabit mocenské postavení Sovětského svazu, a tak dokonce uznal tzv. politiku jedné Číny, podle níž na pevninské Číně i Tchaj-wanu existuje jen jedna legitimní politická moc.

V Asii však zanechal Nixon i velmi negativní stopu. Kromě Vietnamu totiž začaly americké letouny za jeho vlády bombardovat i sousední Laos a Kambodžu, které stálo život přes 150 tisíc tamních civilistů.

Na domácí scéně zastínila veškerou Nixonovu iniciativu aféra Watergate. Kauza vypukla 17. června 1972, kdy policie zadržela v komplexu, kde sídlila Demokratická strana, pětici mužů, kteří se tam snažili nainstalovat odposlouchávací zařízení. Později se ukázalo, že šlo už o druhé vloupání do demokratické centrály.

1. srpna téhož roku byl nalezen šek jednoho z lupičů, který byl vystaven Výborem pro znovuzvolení prezidenta Nixona. Právě totiž vrcholila kampaň, v níž Nixon aspiroval na znovuzvolení do úřadu. Výbor vyplatil všem mužům téměř 90 tisíc dolarů, Bílý dům však jakákoliv nařčení odmítal.

Počátkem října FBI potvrdila, že vloupání do Watergate bylo součástí rozsáhlého spiknutí Výboru. Nixon však z plánovaných voleb neměl v úmyslu odstoupit, v kampani pokračoval a ve volbách 7. listopadu byl suverénně zvolen prezidentem, když jej demokratický kandidát George McGovern porazil jen ve státě Massachusetts.

Vyšetřování však významně posouvala především média. Na aféru se zaměřily společnosti Time, New York Times a Washington Post. Novináři posledně jmenovaného deníku Carl Bernstein a Bob Woodward za pomoci anonymního zdroje prokázali, že jde o velké spiknutí řízené přímo Nixonem z Bílého domu.

Smyčka se tak pomalu stahovala i kolem Nixona. Zvlášť poté, co se prokázalo, že si nahrával i četné návštěvy přímo v Bílém domě. O jeho spojitosti s Watergate v tu chvíli pochyboval jen málokdo, a tak se začínalo spekulovat o impeachmentu.

V červenci 1974 začal Nejvyšší soud projednávat případ Stát versus Nixon, zákonodárci pak začali s přípravou impeachmentu, deset členů Kongresu však bylo proti. 5. srpna 1974 však byla objevena nahrávka, která celý případ definitivně rozsekla.

Prezident Nixon na ní totiž souhlasil s plánem, jak utajit jeho spojitost s vloupáním do Watergate, a to dokonce za pomoci CIA. V tu chvíli i zbývající kongresmani souhlasili s impeachmentem. Nixon se mu chtěl vyvarovat, a tak podal 8. srpna rezignaci s účinností k dalšímu dni. Jeho nástupce Gerald Ford mu následně udělil plnou milost.

Richard Nixon zemřel 22. dubna 1994 na následky infarktu, který jej postihl o čtyři dny dříve. Posledních dvacet let svého života se věnoval psaní knih a zahraničním cestám, které opět pomohli vylepšit jeho mediální obraz.

Související

Robert Kennedy Rozhovor

55 let od atentátu na Roberta Kennedyho. Politické násilí bylo v USA bohužel docela běžné, uvádí amerikanista Pondělíček

Robert Kennedy, vlivný politik a uchazeč o prezidentskou nominaci za Demokratickou stranu, bratr v roce 1963 zavražděného prezidenta Spojených států Johna Kennedyho, se před 55 lety, 5. června 1968, stal rovněž obětí atentátu. O den později zemřel. Pro své názory, především na nepřípustnost rasové segregace, byl mnohými nenáviděn, avšak motiv vraždy s vnitřní politikou patrně nesouvisel, vysvětluje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Jiří Pondělíček. 
Válka ve Vietnamu, ilustrační fotografie. Rozhovor

50 let od konce války ve Vietnamu. Rozhodnutí ukončit americké angažmá bylo správné, soudí politolog Hlaváček

Před padesáti lety, 27. ledna 1973, byla ve francouzské metropoli uzavřena série smluv, v nichž se signatáři – Severní a Jižní Vietnam, na Jihu operující prokomunističtí povstalci a Spojené státy – domluvili na ukončení dlouholeté války ve Vietnamu. Dohody měly přinést zastavení palby, stažení zbytků amerických vojáků, výměnu zajatců i rozdělení moci v Jižním Vietnamu. V praxi však otevřely cestu pro ovládnutí a sjednocení země pod taktovkou severovietnamských komunistů. Rozhodnutí americké administrativy prezidenta Richarda Nixona přenést odpovědnost za další vývoj výhradně na Vietnamce bylo ovšem správné, uvádí v rozhovoru pro EuroZprávy.cz politolog Pavel Hlaváček z Metropolitní univerzity v Praze. Autor knihy Vymaňování USA z vietnamské války v tomto směru vysvětluje, že konflikt se stal pro Ameriku zbytečnou zátěží, navíc přímo neohrožoval její národní zájmy.

Více souvisejících

Richard Nixon USA (Spojené státy americké) Aféra Watergate Bílý dům USA

Aktuálně se děje

včera

Volodymyr Zelenskyj a Petr Pavel

Ukrajina chce s Českem podepsat novou dohodu, prozradil Zelenskyj

Česko je mezi zeměmi, s nimiž Ukrajina plánuje podepsat nové dohody. Po návratu ze summitu NATO to v neděli řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dohody chystá Kyjev také se Slovinskem a Irskem. Zelenskyj také potvrdil, že je na cestě další vojenská pomoc. 

včera

včera

Miroslav Kalousek

Odpudivá propaganda. Kalousek odsoudil reakci europoslance Turka na atentát

Naprostá většina reakcí z Česka i ze světa především odsoudila sobotní atentát na amerického exprezidenta Donalda Trumpa a jakékoliv násilí v politice. Nový český europoslanec Filip Turek (Přísaha a Motoristé) šel dál, za což si vysloužil ostrou kritiku například ze strany exministra financí Miroslava Kalouska. 

včera

Barbora Krejčíková se setkala s princeznami Kate a Charlotte.

Kate předala trofej vítězi Wimbledonu. Mluvila i s českou šampionkou Krejčíkovou

Britská princezna Kate se v neděli dočkala ovací vestoje od publika při mužském finále tenisového Wimbledonu. Šlo o její teprve druhé veřejné vystoupení od konce března, kdy světu oznámila, že jí byla diagnostikována rakovina. S manželkou následníka trůnu se setkala i nová česká wimbledonská šampionka Barbora Krejčíková. 

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

Osmasedmdesátiletý bývalý prezident byl po střelbě v Butleru v Pensylvánii sveden z pódia s krví rozmazanou po obličeji, zatímco střelec a kolemjdoucí byli zabiti a dva diváci kriticky zraněni (14. července 2024).

Atentát na Trumpa či Fica? Došly argumenty a přichází násilí. Expert pro EZ řekl, co bude dál

Svět se vzpamatovává z dalšího atentátu na důležitou politickou osobnost. Po slovenském premiérovi Robertu Ficovi schytal ránu ze střelné zbraně republikánský kandidát na amerického prezidenta Donald Trump. Je naživu a v pořádku. Podle bezpečnostního experta Tomáše Řepy z Univerzity obrany v Brně ale dva atentáty v rámci západních demokracií za poslední měsíce mohou znamenat „jedině to, že se společnost dále radikalizuje“.

včera

včera

včera

včera

Osmasedmdesátiletý bývalý prezident byl po střelbě v Butleru v Pensylvánii sveden z pódia s krví rozmazanou po obličeji, zatímco střelec a kolemjdoucí byli zabiti a dva diváci kriticky zraněni (14. července 2024).

Děkuji Bohu, ale nezačnu se bát. Donald Trump opět promluvil

Bývalý americký prezident Donald Trump se v neděli podruhé od atentátu veřejně vyjádřil k tomu, co se stalo. Republikánský prezidentský kandidát poděkoval Bohu a dal najevo, že ani nyní se nezačne bát. Trump se už za pár dní chystá znovu veřejně vystoupit.

včera

včera

včera

včera

Kateřina Siniaková

Na Krejčíkovou ve Wimbledonu navázala Siniaková. S Townsendovou vyhrála turnaj ve čtyřhře

Sobota byla ve Wimbledonu ryze českým dnem. Poté, co ve finále ženského singlu uspěla po Janě Novotné, Petře Kvitové a Markétě Vondroušové jako čtvrtá Češka v historii v éře samostatného státu Barbora Krejčíková, připsal si český tenis ještě ten samý den úspěch i v ženské čtyřhře. Finále turnaje totiž ovládl česko-americký pár Kateřina Siniaková-Taylor Tonwsendová poté, co dvakrát 7:6 porazil kanadsko-novozélandské duo Gabriela Dabrowská-Erin Routliffeová.

včera

včera

včera

Co bude dál? Trumpův kult posílí, míní analytici. Kampaň se změní, ale nikdo neví jak

Spojené státy americké zažily atentát na exprezidenta Donalda Trumpa, který usiluje o návrat do Bílého domu. Co bude dál? Odpovědi na zásadní otázku se v analytických textech věnují přední světová média v čele s americkou CNN a britskou BBC

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy