Nixon začal před půlstoletím přepisovat dějiny. Zásluhou médií ale jinak, než chtěl

Letos v dubnu uplyne 25 let od smrti Richarda Nixona, jednoho z nejkontroverznějších prezidentů americké historie. Republikánského politika potopila aféra, která dodnes nemá obdoby nejen v politice, ale i v mediální sféře.

Nejen ve Spojených státech amerických, ale na celém světě je Richard Nixon nadále známějším prezidentem než jeho nástupci Gerald Ford a Jimmy Carter. Příběh jednoho z mnoha republikánských prezidentů se začal psát na den přesně před 50 lety. 20. ledna 1969 totiž proběhla inaugurace a Nixon se stal 37. americkým prezidentem.

Hlavou státu se přitom Nixon mohl stát již o osm let dříve, tehdy jej ale ve volbách těsně porazil John Fitzgerald Kennedy. To ještě Nixon netušil, že jej v budoucnu s Kennedym spojí stejný osud. Ani jeden z nich totiž nedokončí svůj mandát, ačkoliv každý z docela jiného důvodu.

To však dost předbíháme. Nixon strávil v Bílém domě pět a půl roku a zaznamenal četné úspěchy především v zahraniční politice. Normalizoval vztahy se Sovětským svazem, postaral se o obnovení styků s Čínou, kterou dokonce jako první americký prezident i navštívil. Zahájil také stahování amerických vojáků z v mnoha ohledech katastrofální války ve Vietnamu.

Na jedné straně tak v Asii pozici Spojených států posiloval, na druhé oslaboval. Vztahy s Čínou však viděl jako možnost oslabit mocenské postavení Sovětského svazu, a tak dokonce uznal tzv. politiku jedné Číny, podle níž na pevninské Číně i Tchaj-wanu existuje jen jedna legitimní politická moc.

V Asii však zanechal Nixon i velmi negativní stopu. Kromě Vietnamu totiž začaly americké letouny za jeho vlády bombardovat i sousední Laos a Kambodžu, které stálo život přes 150 tisíc tamních civilistů.

Na domácí scéně zastínila veškerou Nixonovu iniciativu aféra Watergate. Kauza vypukla 17. června 1972, kdy policie zadržela v komplexu, kde sídlila Demokratická strana, pětici mužů, kteří se tam snažili nainstalovat odposlouchávací zařízení. Později se ukázalo, že šlo už o druhé vloupání do demokratické centrály.

1. srpna téhož roku byl nalezen šek jednoho z lupičů, který byl vystaven Výborem pro znovuzvolení prezidenta Nixona. Právě totiž vrcholila kampaň, v níž Nixon aspiroval na znovuzvolení do úřadu. Výbor vyplatil všem mužům téměř 90 tisíc dolarů, Bílý dům však jakákoliv nařčení odmítal.

Počátkem října FBI potvrdila, že vloupání do Watergate bylo součástí rozsáhlého spiknutí Výboru. Nixon však z plánovaných voleb neměl v úmyslu odstoupit, v kampani pokračoval a ve volbách 7. listopadu byl suverénně zvolen prezidentem, když jej demokratický kandidát George McGovern porazil jen ve státě Massachusetts.

Vyšetřování však významně posouvala především média. Na aféru se zaměřily společnosti Time, New York Times a Washington Post. Novináři posledně jmenovaného deníku Carl Bernstein a Bob Woodward za pomoci anonymního zdroje prokázali, že jde o velké spiknutí řízené přímo Nixonem z Bílého domu.

Smyčka se tak pomalu stahovala i kolem Nixona. Zvlášť poté, co se prokázalo, že si nahrával i četné návštěvy přímo v Bílém domě. O jeho spojitosti s Watergate v tu chvíli pochyboval jen málokdo, a tak se začínalo spekulovat o impeachmentu.

V červenci 1974 začal Nejvyšší soud projednávat případ Stát versus Nixon, zákonodárci pak začali s přípravou impeachmentu, deset členů Kongresu však bylo proti. 5. srpna 1974 však byla objevena nahrávka, která celý případ definitivně rozsekla.

Prezident Nixon na ní totiž souhlasil s plánem, jak utajit jeho spojitost s vloupáním do Watergate, a to dokonce za pomoci CIA. V tu chvíli i zbývající kongresmani souhlasili s impeachmentem. Nixon se mu chtěl vyvarovat, a tak podal 8. srpna rezignaci s účinností k dalšímu dni. Jeho nástupce Gerald Ford mu následně udělil plnou milost.

Richard Nixon zemřel 22. dubna 1994 na následky infarktu, který jej postihl o čtyři dny dříve. Posledních dvacet let svého života se věnoval psaní knih a zahraničním cestám, které opět pomohli vylepšit jeho mediální obraz.

Související

Robert Kennedy Rozhovor

55 let od atentátu na Roberta Kennedyho. Politické násilí bylo v USA bohužel docela běžné, uvádí amerikanista Pondělíček

Robert Kennedy, vlivný politik a uchazeč o prezidentskou nominaci za Demokratickou stranu, bratr v roce 1963 zavražděného prezidenta Spojených států Johna Kennedyho, se před 55 lety, 5. června 1968, stal rovněž obětí atentátu. O den později zemřel. Pro své názory, především na nepřípustnost rasové segregace, byl mnohými nenáviděn, avšak motiv vraždy s vnitřní politikou patrně nesouvisel, vysvětluje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Jiří Pondělíček. 
Válka ve Vietnamu, ilustrační fotografie. Rozhovor

50 let od konce války ve Vietnamu. Rozhodnutí ukončit americké angažmá bylo správné, soudí politolog Hlaváček

Před padesáti lety, 27. ledna 1973, byla ve francouzské metropoli uzavřena série smluv, v nichž se signatáři – Severní a Jižní Vietnam, na Jihu operující prokomunističtí povstalci a Spojené státy – domluvili na ukončení dlouholeté války ve Vietnamu. Dohody měly přinést zastavení palby, stažení zbytků amerických vojáků, výměnu zajatců i rozdělení moci v Jižním Vietnamu. V praxi však otevřely cestu pro ovládnutí a sjednocení země pod taktovkou severovietnamských komunistů. Rozhodnutí americké administrativy prezidenta Richarda Nixona přenést odpovědnost za další vývoj výhradně na Vietnamce bylo ovšem správné, uvádí v rozhovoru pro EuroZprávy.cz politolog Pavel Hlaváček z Metropolitní univerzity v Praze. Autor knihy Vymaňování USA z vietnamské války v tomto směru vysvětluje, že konflikt se stal pro Ameriku zbytečnou zátěží, navíc přímo neohrožoval její národní zájmy.

Více souvisejících

Richard Nixon USA (Spojené státy americké) Aféra Watergate Bílý dům USA

Aktuálně se děje

před 26 minutami

Ropná rafinerie

Cena ropy po Trumpově oznámení opět poskočila. Znovu překonala hranici 100 dolarů za barel

Americký prezident Donald Trump oznámil, že v pondělí v 15:00 středoevropského času zahájí námořní blokádu íránských přístavů. Tento krok následuje po krachu víkendových mírových rozhovorů a představuje další zásadní eskalaci napětí v regionu. Podle prohlášení amerického velení Centcom se opatření bude týkat veškeré námořní dopravy, která do íránských přístavů vplouvá nebo z nich vyplouvá.

před 1 hodinou

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Neliberální demokracie, nebo národní konzervatismus? Skončila Orbánova éra, kterou nikdo nedokázal pojmenovat

Šestnáctileté vládnutí Viktora Orbána v Maďarsku bylo často označováno za jeden velký experiment, pro který však ani on sám dlouho nemohl najít to správné pojmenování. Termín „neliberální demokracie“ působil příliš negativně, a tak jeho američtí přátelé raději používali označení „národní konzervatismus“. Ani to však zcela neodpovídalo realitě, protože na rozdíl od klasických konzervatvců byl Orbán spíše rebelem, který se neustále radikalizoval a odmítal se přizpůsobit zavedeným pořádkům.

před 2 hodinami

Kirill Dmitrijev

Volby v Maďarsku rezonují světem. Podle Kremlu urychlí rozpad EU, v USA se mluví o prohře Trumpa

Poradce ruského prezidenta pro investiční a ekonomickou spolupráci se zahraničím a šéf Ruského fondu přímých investic (RDIF) Kirill Dmitrijev předpovídá blízký konec Evropské unie. Podle jeho vyjádření výsledky nedávných parlamentních voleb v Maďarsku tento proces rozpadu výrazně urychlí. Dmitrijev vyzval veřejnost, aby si pravdivost jeho slov ověřila za čtyři měsíce.

před 2 hodinami

Hormuzský průliv

Co má za lubem? Experti vysvětlili, proč Trump nařídil blokaci Hormuzského průlivu

Napětí na Blízkém východě dosáhlo kritického bodu poté, co americká armáda oznámila zahájení námořní blokády íránských přístavů. Opatření má vstoupit v platnost v pondělí v 16:00. Podle prohlášení amerického centrálního velitelství bude blokáda vymáhána nestranně vůči plavidlům všech národů, která by směřovala do íránských přístavů nebo z nich vyplouvala.

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Magyar nesmí zklamat, konstatoval Babiš v gratulaci vítězi voleb

Čeští politici v posledních hodinách reagovali na výsledky parlamentních voleb v Maďarsku, kde končí éra Viktora Orbána v premiérském úřadu. Premiér Andrej Babiš (ANO) poblahopřál Peteru Magyarovi k vítězství a vyzval ho ke konstruktivní spolupráci obou zemí. 

před 11 hodinami

Aktualizováno před 11 hodinami

Péter Magyar

Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku

Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.

včera

Viktor Orbán

Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?

Volební porážka Viktora Orbána ukázala, že ani patnáct let budování systému „státního zajetí“, překreslování volebních obvodů či ovládnutí mediální krajiny nedokáže ochránit silného lídra, pokud ztratí kontakt se svou voličskou základnou. Orbánův pád nezvrátila ani masivní podpora jeho ideologických spojenců z hnutí MAGA, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta JD Vance, kteří neváhali porušit diplomatické tabu a aktivně se zapojili do maďarské kampaně.

včera

Povolební proslov Pétera Magyara

První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody

Maďarsko prožilo historický zvrat, který definitivně ukončil dlouholetou éru Viktora Orbána. Podle aktuálních výsledků zvítězila opoziční strana Tisza s tak drtivým náskokem, že v parlamentu získá ústavní dvoutřetinovou většinu. Lídr vítězné strany Péter Magyar vystoupil se zásadním projevem na budapešťském náměstí Batthyány, kde ho vítaly tisíce nadšených příznivců.

včera

Petr Macinka

Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO

Volební zemětřesení v Maďarsku, které po šestnácti letech odstavilo od moci Viktora Orbána, vyvolalo okamžitou odezvu i na české politické scéně. Tuzemští představitelé napříč politickým spektrem sledují nástup opoziční strany Tisza k ústavní většině s velkým zájmem. Podle mnoha z nich se jedná o historický zlom, který ovlivní dynamiku v celém středoevropském regionu.

včera

Ursula von der Leyenová

„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána

Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.

včera

Maďaři zaplavili ulice Budapešti

Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána

Budapešť zažívá noc, na kterou se bude vzpomínat desítky let. Poté, co premiér Viktor Orbán přiznal porážku ve volbách, vypukly v centrále opoziční strany Tisza na břehu Dunaje nepopsatelné oslavy. Dav fanoušků Pétera Magyara zaplnil nábřeží maďarskými vlajkami a vzduchem létají zátky od šampaňského, doprovázené slzami štěstí a nekonečným objímáním.

včera

Volby v Maďarsku

Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině

Parlamentní volby nezpůsobily rekordní zájem voličů pouze na území Maďarska, ale také na zahraničních zastupitelských úřadech. Výjimkou podle webu index.hu nebylo ani hlavní město České republiky, kde se před maďarskou ambasádou v Praze tvořily dlouhé, několikasetmetrové fronty. Přestože v Praze panovalo citelně horší počasí než v Budapešti, odhodlání voličů to neoslabilo a zástupy lidí byly k vidění po celou neděli až do odpoledních hodin.

včera

Péter Magyar

Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?

Péter Magyar, pětačtyřicetiletý muž, který stojí v čele své strany Tisza, urazil neuvěřitelnou cestu. Jako dítě měl nad postelí plakát Viktora Orbána v době, kdy byl nynější premiér symbolem demokratizačních změn po pádu komunismu. Dnes je to právě Magyar, kdo se stal hlavní silou hnutí usilujícího o Orbánovo svržení a ukončení jeho šestnáctileté éry.

včera

Volby v Maďarsku

Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice

Sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách pokračuje a dosavadní výsledky naznačují, že opoziční strana Tisza směřuje k drtivému vítězství. Podle aktuálních dat Národního volebního úřadu, která vycházejí z 22,05 % zpracovaných lístků pro stranické kandidátky, získala Tisza 51,22 % hlasů. Vládní koalice Fidesz-KDNP zatím zaostává se ziskem 40,11 %.

Aktualizováno včera

Péter Magyar

Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza

Maďarsko má za sebou historický nedělní večer, který pravděpodobně přepíše politickou mapu země. V 19 hodin se po celém státě definitivně uzavřely volební místnosti, čímž skončilo hlasování v parlamentních volbách roku 2026. Od tohoto okamžiku začal v sídlech volebních komisí mravenčí proces sčítání hlasů, který vzhledem k obrovskému zájmu občanů potrvá celou noc.

včera

včera

Volby v Maďarsku

Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní

Maďarsko zažívá mimořádný volební den, který podle dosavadních čísel směřuje k historicky rekordní účasti. Podle údajů Národního volebního úřadu (NVI) odevzdalo do 15. hodiny svůj hlas již 66,01 % registrovaných voličů, což představuje téměř pět milionů lidí. Přestože dynamika růstu v odpoledních hodinách mírně zpomalila, zájem o volby zůstává nebývale vysoký a výrazně překonává i dosud rekordní rok 2018.

včera

Prezident Trump

Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.

včera

Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky

Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy