Černá smrt, jak někdy bývá nazývána epidemie dýmějového moru z 14. století, vyhubila v Evropě asi 25 milionů lidí, tedy téměř třetinu všech obyvatel. V následujících stoletích se různé menší morové epidemie znovu opakovaly. Lidé dlouho nevěděli, jak toto infekční onemocnění léčit. Dnes si již lékaři naštěstí umí s chorobou poradit. V minulých staletích však byla tato práce často prováděna „morovými doktory“, kteří neměli dostatečné znalosti a k léčbě využívali brutální praktiky.
Morovými lékaři se často stávali mladí muži, kteří neměli žádné výrazné zkušenosti v oboru. Někdy jim dokonce chybělo jakékoliv medicínské vzdělání. Nejdůležitější vlastností těchto lidí byla ochota navštěvovat zamořená místa a nemocné. Hlavním úkolem těchto doktorů, pro něž se užíval výraz Medico della Peste, dokonce ani nebylo léčit pacienty. Jejich práce z velké části připomínala spíše administrativní činnost.
Jak informuje server All That Is Interesting, moroví doktoři v první řadě počítali, kolik lidí nemoci podlehlo. Plnili také funkci svědků u lidí, kteří chtěli sepsat závěť. Samozřejmě se někdy také pokoušeli lidi léčit, nebylo to ale jejich hlavní poslání. Morové doktory většinou najímalo a platilo konkrétní postižené město, ve kterém pak působili.
Naši předkové dlouhou dobu nevěděli, jak se dýmějový mor vlastně přenáší. V souladu s hlubší zbožností středověké společnosti ho část lidí například považovala za boží trest. V polovině 17. století již však lékaři přijímali teorii, podle níž se onemocnění šířilo prostřednictvím jedovatých výparů. Zápach byl totiž nedílnou součástí této nemoci, která způsobovala hnisavé rány a vředy.
V roce 1619 Charles de l´Orme, vrchní lékař krále Ludvíka VIII., vynalezl „uniformu“, kterou si dodnes s epidemiemi moru spojujeme. Již dříve někteří lékaři zkoušeli různé ochranné obleky, teprve l´Orme nicméně přišel s ikonickou zobákovitou maskou, kterou známe z dobových vyobrazení.
„Nos je dlouhý půl stopy, zahnutý jako zobák a naplněný parfémem… Pod kabátem nosíme boty z marocké kůže (kozí kůže) … a blůzu z jemné kůže s krátkým rukávem … Klobouk a rukavice jsou vyrobeny z téže kůže … s brýlemi na očích,“ popsal ideální pracovní oblek l´Orme.
Vonné esence v masce, která zakrývala nos, měly zachytit zápach. Právě ten podle dobového úsudku nemoc přenášel. Celý oblek byl navíc pokryt lojem, což mělo zabránit styku s tělními tekutinami nemocných a mrtvých. Klobou také označoval postavení lékaře. Vedle specifického oděvu nosili tito doktoři i dřevěnou tyč, s jejíž pomocí prohlíželi pacienty a komunikovali.
Maska, klobouk a brýle byly pohromadě drženy koženými pásky, obličej dále chránila kukla. V „zobáku“ nicméně byly dýchací otvory, které značně narušovaly účinnost této ochrany. Moroví doktoři se tedy často sami stávali obětí nemoci. I ti, kteří se nenakazili, museli povětšinou žít v karanténě. Jejich život tedy býval krátký a osamocený.
Protože neexistovala účinná léčba a tito doktoři často nebyli dostatečně zkušení ani v řádném lékařském řemesle, používali někdy groteskní a brutální metody. Například ošetřovali boláky, které mohly dorůstat velikosti slepičích vajec, lidskými výkaly. To s sebou samozřejmě často přineslo další infekci a situaci pacienta jen zhoršilo.
Další praktiky byly nicméně výrazně bolestivější. Moroví doktoři boláky nařezávali a snažili se z nich dostat hnis. Někdy také rány polévali rtutí. Samozřejmě, že v důsledku podobné léčby lidé často umírali. Otevírání hnisajících ran také napomáhalo dalšímu šíření infekce.
Dnes již víme, že onemocnění způsobuje bakterie Yersinia pestis, kterou přenášejí krysy a naštěstí umí současné medicína dýmějový mor léčit za pomoci širokospektrálních antibiotik.
Související
Svatý Rochus přežil mor díky toulavému psovi
Bojovali proti moru, sami mu podlehli. Které osobnosti potkal takový osud?
mor , historie , Černá smrt (morová epidemie ve 14. století) , středověk , smrt , lékaři
Aktuálně se děje
před 18 minutami
Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi
před 18 minutami
EuroZprávy.cz pořádají podcast na téma války na Ukrajině a obranyschopnosti České republiky
před 20 minutami
Daň z nemovitosti v roce 2024 vzrostla. Platební údaje už míří k poplatníkům
před 30 minutami
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
před 1 hodinou
Kyjev: Ukrajinci v cizině sedí v restauracích, zatímco doma umíráme. Evropské státy začnou vracet brance do vlasti
před 1 hodinou
Důchody v květnu 2025 s jednou drobnou změnou. Peníze vám mohou přijít v jiném termínu
před 2 hodinami
Munice a rakety za miliardy. USA chystají další masivní balík pomoci Ukrajině
před 2 hodinami
Řecko odmítá tlak EU a NATO: Ukrajině nedáme ani Patrioty, ani S-300
před 3 hodinami
Izraelská invaze do Rafahu se blíží. Město opouští statisíce lidí
před 3 hodinami
Putin vyrazí poprvé od znovuzvolení na zahraniční cestu. Tentokrát si nevybral Bělorusko ani Turecko
před 4 hodinami
Školačky v Kutné Hoře rozrušila hodina s psycholožkou. Zasahovala záchranka
před 4 hodinami
Ukrajina stáhla z bojiště americké Abramsy
před 6 hodinami
Teplé počasí se vrací. O víkendu teploty výrazně porostou
včera
RECENZE: Rivalové rozehrávají drama milostného trojúhelníku na tenisovém kurtu
včera
Odvolací soud zrušil odsuzující verdikt nad Weinsteinem
včera
Dvojí kvalita potravin? Nestlé čelí vážnému obvinění, má nadržovat bohatším zemím
včera
Bělorusko obvinilo Litvu z dronového útoku. Nesmysl, reaguje Vilnius
včera
Tragická střelba na pražské FF UK zasáhla 9000 lidí. O krizovou pomoc se staraly stovky lidí
včera
Nemáte děti? Na důchody zaplatíte víc, navrhují lidovci. Piráti jsou proti
včera
Střelec, který loni zabíjel u FF UK v Praze, nebyl duševně nemocný
Podle státní zástupkyně Jany Murínové, která vystoupila na dnešním jednání sněmovního bezpečnostního výboru, není motiv pachatele loňské tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy způsoben duševní poruchou.
Zdroj: Karolína Svobodová