Když hovoříme o vymírání druhů, zřejmě se nám jako první vybaví konec éry dinosaurů, k níž došlo před 65 miliony let. V historii naší Země ale nešlo o největší masové vymírání. To se odehrálo o necelých 200 milionů let dříve.
Před 250 miliony měla Země namále. Vymřela drtivá většina všech živočichů i rostlin a přežila jen malá procenta z nich. Proč? To vědci dlouho nedokázali rozluštit.
S odpovědí přišel až Massachussetský technologický institut, který zjistil, že za největším vymíráním v historii naší planety stojí bakterie. Konkrétně chemické procesy s nimi spojené.
Vědci analyzovali sedimenty pocházející z období mezi permem a triasem staré asi 245 až 250 milionů let. Nejprve předpokládali, že za Permským vymíráním stála sopečná erupce nebo dopad meteoritu. K jejich překvapení to tak ale nebylo.
Hodnoty přítomnosti uhlíku na naší planetě rostly totiž příliš rychle. A podle vědců je proto příčina ukrytá v mikrobiálním procesu. Konkrétně za to mohou mikroby methanosarcina, které jsou zodpovědné za produkci metanu.
Mikrobi produkovali nadměrné množství dusivých plynů, na což ale potřebovaly obrovské množství niklu. A právě jeho výskyt se podle sedimentů zvýšil před 251 miliony let.
Zdrojem tak velkého množství niklu byla pravděpodobně vulkanická aktivita na Sibiři, a tím pádem i sopečná láva. Náhlé množení mikrobů a následná produkce metanu pak spustila proces, který na přelomu prvohor a druhohor narušil rovnováhu v přírodě a změnil klima, což nepřežilo více než 90 procent všech druhů na Zemi.
Související
Ať Macinka závěrečné varování od Lipavského klidně ignoruje. Historie ale mluví jasně
Válku na Ukrajině lze vyřešit, ale ne rychle. Důkazem je příběh Německa po první světové válce
Aktuálně se děje
před 38 minutami
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 2 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 2 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 4 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 5 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 6 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 8 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák