Rusko si dnes připomíná 75 let od zřejmě nejkrvavějšího a nejničivějšího vojenského obléhání vůbec, obléhání Leningradu (dnešní Petrohrad). Jednalo se o klíčovou bitvu druhé světové války, která rozhodla její osud. Odražení Němců zapříčinilo konečnou porážku Třetí říše. Těžce zkoušené město však nečekal dobrý osud. Vůdce SSSR, Josif Stalin, zde po válce provedl brutální čistky, které se dotkly i vůdců odpovědných za jeho úspěšnou obranu.
Leningrad, druhé nejpočetnější město SSSR, bylo významným centrem obchodu a průmyslu. Jeho strategický význam byl tedy jasný a nacistické plány počítaly s jeho rychlým převzetím. Už v srpnu – vpád Němců do země začal v červnu – jej dosáhli a začali obléhat.
Jejich rychlý posun byl do značné míry dán brutálními čistkami, které Stalin rozpoutal mezi ruskou armádou. Speciálně Leningradu se dotkly ve velké míře. Stalin město považoval město hrdé na svou nezávislost a samostatnost za centrum jeho opozice – ne zcela bezdůvodně.
Leningradu vládli postupně populární politici Grigorij Zinovjev a Sergej Mironovič Kirov, oba považováni za jeho možné nástupce. Stalin je nechal zlikvidovat a po jejich pádu začal město čistit od starých a pro něj potencionálně nebezpečných kádrů. Důsledkem čistek ale bylo, že zlikvidoval i značnou část ruského vojenského velení, což se následně projevilo i v neschopnosti zastavit postupující německou armádu.
Ačkoliv Hitler hrozil, že město strhne ze země, podle historiků je nepravděpodobné, že by Němci zamýšleli zničit strategické možnosti, které získání průmyslového města skýtaly. Nepočítali však, že Stalin jim nevydá město za žádnou cenu. Město bylo příliš důležité, jeho ovládnutí Němci by jim otevřelo zřejmě fatální průlom k Moskvě a zbavilo Rudou armádu důležitých zbraní.
Stalin vyslal k městu maršála Georgije Konstantinoviče Žukova, který dokázal ubránit město proti německému rychlému vpádu. Nacisté zjistili, že nedokáží získat město bleskovým útokem a tak se rozhodli jej postupně vyhladovět.
Hrůzné obléhání
Výsledkem zimního obléhání 1941-1942 byl nejhorší hladomor, ke kterému kdy došlo v rozvinuté společnosti. Dva a půl miliónu lidí bylo uvězněno ve zdech bombardovaného města, odříznutého od světa. Na jaře už půl miliónu lidí bylo mrtvých. Během 900 dní obléhání zemřela třetina lidí, třetina byla evakuována a třetina zůstala.
Hrůzy obléhání dokládá deník jedenáctileté dívenky Táňy Savičevové, popisující, jak postupně, během několika měsíců, zemřeli všichni její příbuzní (sestra, babička bratr, strýcové, matka). Samotná Táňa byla evakuována, následkem tuberkulózy a podvýživy taktéž zemřela.
Stalin mohl městu pomoci zrychlením evakuace a posláním vzdušného zásobování. Představovalo to ale pro něj přílišný odklon od podstatných vojenských záležitostí. Stalin nechtěl nic jiného než vyhrát válku, jakékoliv oběti byla jen „statistika“.
Historici však upozorňují, že Stalin přeci jenom nechal organizovat evakuace a posílat do města jídlo přes zamrzlé Ladožské jezero, velkou přírodní překážku pro německé pokusy o oblehnutí města. Obyvatele města by zřejmě čekal mnohem horší osud, kdyby padlo do rukou nacistů.
Udržení města bylo velkou morální vzpruhou pro sovětské vojáky. Ukázalo porazitelnost německé armády a zajistilo, že Rusové měli prostor pro zorganizování dostatečných sil na protiútok.
Po vyhnání nacistů Stalin nechal, aby město, o kterém se během obléhání nesmělo mluvit, stalo známým. Jeho vedení se dostalo do vrchních pozic ve straně. Město se stalo nezávislým na Moskvě. Pro paranoidního Stalina, dlouhodobě nedůvěřujícího městu, to byl impulz, že musí zasáhnout.
Během tzv. Leningradské aféry z roku v letech 1949-1951 byli zatčeno, odsouzeno do vyhnanství či opraveno na 2 000 lidí, z toho šedesát devět stranických funkcionářů. Neušetřeno nezůstalo ani pět čelních představitelů města, kteří řídili jeho obranu během druhé světové války. Lidé, kteří přežili hrozivého podmínky jednoho z nejstrašnějších obléhání v dějinách, tak nakonec skončili zastřeleni na příkaz šíleného diktátora.
Související
V Jeruzalémě byl odhalen památník obléhání Leningradu, Putin vyzdvihl roli Rudé armády za války
Před 75 lety prolomila sovětská armáda obklíčení Leningradu
Obležení Leningradu , Rusko Petrohrad , II. světová válka , Josif Stalin
Aktuálně se děje
před 39 minutami
Kreml zveřejnil detaily schůzky Putina s Ficem
před 1 hodinou
Politico: Vítězem voleb v Rumunsku je Putin
před 2 hodinami
Z jádra EU do pozice vyvrhela. Orbán i Fico začali hledat nepřátele společně
před 2 hodinami
12 tisíc nestačí. Kim pošle Putinovi další vojáky
před 3 hodinami
Čelí zneužívání i týrání. Na školách v USA umírají tisíce dětí původních obyvatel Ameriky
před 4 hodinami
Ivanka Trumpová definitivně končí s politikou
před 5 hodinami
Asadova manželka odmítá žít v Rusku. Podala žádost o rozvod
před 6 hodinami
Ukrajina už vyřadila z boje 1100 severokorejských vojáků
před 7 hodinami
Počasí na Štědrý den: Bílé Vánoce budou jen někde, vyplývá z předpovědi
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
S prosincovými projevy politiků se v posledních letech roztrhl pytel. Letos s nimi už uplynulou středu začal předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Nejvíce se však čeká na řeči prezidenta Petra Pavla a premiéra Petra Fialy (ODS). V televizi se nicméně chystá promluvit i exprezident Miloš Zeman.
Zdroj: Jan Hrabě