Kolumbus málem vyhladil Evropu? Nemoc, která devastovala naše předky, řádí dodnes

První epidemie syfilitidy se objevila v roce 1495. Nákaza se poprvé rozšířila v armádě francouzského krále Karla VIII. a pokračovala v devastaci celé Evropy. Kde se v Evropě vzala? Pravděpodobně od amerických indiánů. Důkazy totiž hovoří o tom, že za rozšíření nemoci mohl Kryštof Kolumbus.

Nová studie přinesla zřejmě nejpřesvědčivější důkazy o tom, že italský dobrodruh a jeho posádka se s nemocí potkali v Novém světě a poté ji vzápětí představili tomu starému někdy kolem roku 1493. Tyto důkazy podle vědců ukončují mnohaletou debatu o tom, kde vlastně nechvalně proslulá nemoc začala.

Výzkumníci z Emory University v Atlantě využili fylogenezi, vědu, která se zabývá evolučními spojeními mezi organismy. Studovali 26 "rodin" bakterie Treponemes, které jsou rozšířené po celém světě. Právě tyto bakterie za syfilitidou stojí.

Ukázalo se, že syfilis je velmi podobný pradávné infekci, která se podařila najít v Jižní Americe. „To podporuje hypotézu, že syfilis či jeho předchůdci pochází z Ameriky,“ řekla autorka studie Kristin Harper, jejíž zaměření je genetický výzkum.

„Syfilis byl velký zabiják v době renesance,“ vysvětlil spoluautor George Armelagos, odborník na kostry, který syfilis studuje už více než tři desítky let. „Pochopit jeho vývoj není důležité jen pro biologii, ale i pro porozumění sociální a politické historii,“ tvrdí Armelagos.

Podle něj je syfilis jeden z velmi důležitých prvních případů vztahu mezi globalizací a přenosem nemocí. „Globalizace zůstává v přenosu nemocí důležitým faktorem,“ doplnil Armelagos.

Syfilis může být vnímán jako určitá pomsta indiánů, byť to určitě nebyl záměr. Bílý muž jim při své návštěvě přinesl mnoho nemocí, jako je třeba obyčejná chřipka, které hromadně původní americké obyvatele zabíjely, protože je jejich imunitní systém neznal. 

Nemoc ale dodnes nebyla vymýcena a naopak patří mezi ty nejhorší pohlavně přenosné choroby, jejichž léčba je zdlouhavá a bolestná. Projevuje se především velkými vředy, které se postupně objevují po celém těle, nemoc ale napadá i sliznice, uzliny, vyvolává horečku, vypadávání vlasů, žloutenku, onemocnění ledvin, artritidu, napadá orgány i nervovou soustavu.

Neléčená nemoc v těle dál bují a rozvíjí se. Nové symptomy se tak mohou objevovat i po 40 letech od prvotní nákazy. Nemoc je navíc vysoce infekční.