Upálení na hranici: Krutý trest smrti, který využívalo i Gestapo

Upálení na hranici bylo velmi krutou formou trestu smrti. Zpravidla se k němu přistupovalo v případě těch nejhorších zločinů. Na hranici končili kacíři a čarodějnice, traviči nebo žháři.

Trest smrti upálením byl udělován většinou v případě velmi vážných zločinů. Na hranici končili třeba lidé obvinění z kacířství, čarodějnictví, incestu, sodomie, žhářství nebo travičství.

Upálení na hranici coby trest smrti má dlouhou tradici. Již v nejstarších kulturách nacházeli lidé smrt v plamenech ohně. Třeba v Chammurapiho zákoníku bychom nalezli zmínku o trestu smrti upálením. Písemné zprávy o tomto trestu pocházejí také ze starověkého Řecka a Říma či ze starověké Indie. Známý krutý Drakón, který sepsal nejstarší zákoník v Athénách v 6. století před naším letopočtem, určil upálení na hranici za trest pro ty nejhorší zločince. O upálení se ostatně můžeme dočíst také v Bibli.

Trest smrti upálením má zřejmě náboženský původ. Oheň (podobně jako voda) má totiž očistnou funkci. Právě proto měli na hranici nejčastěji končit kacíři a čarodějnice, a to v některých částech Evropy až do 19. století. Tento postoj je možné pozorovat až do 18. století, kdy začalo být od upalování postupně ustupováno a nahrazovaly ho jiné formy trestu smrti. Poslední zákonně upálený zločinec v Evropě zemřel na hranici v roce 1834. Dochovalo se však poměrně značné množství zpráv o nezákonných trestech smrti upálením i z mnohem pozdější doby. V Polsku třeba za druhé světové války neváhalo k upálení přistoupit německé gestapo.

Je známo několik způsobů upálení. Jeden z nich vypadal zhruba takto – zločinec se připoutal k dřevěnému kůlu, až k jeho kolenům se vyskládala polena, která byla následně zapálena. Tento způsob se rozšířil třeba ve Španělsku, Německu nebo v našich zemích.

Hranice však mohla vypadat také jinak. Zejména ve Francii, v Anglii nebo v Itálii stavěli kati zvláštní dřevěnou ohradu, která měla být vysoká tak, jak byl vysoký odsouzený člověk. V této ohradě byl pak člověk připoután ke kůlu, prostor kolem něj byl vyskládaný slámou.

Někdy měla hranice podobu jakési dřevěné boudy, do které se zavřel odsouzený. Ten tak nebyl na očích publiku a navíc zemřel poměrně rychle, oproti třeba prvnímu uvedenému způsobu, kdy mohl člověk umírat třeba i šest hodin. Mnohdy byla do dřevěné boudy přidávána síra. To aby se odsouzený nadýchal jejích zplodin, a tedy rychleji zemřel. Bylo to vlastně svým způsobem milosrdné řešení. Upalování v dřevěné boudě se v minulosti provádělo třeba na území Ruska nebo Pruska.

Velmi krutý způsob upálení představovala tzv. kozácká svíčka. Člověk byl v tomto případě přivázaný ke kůlu, omotán slámou a pomazán smůlou či dehtem. Hranici pak kat zapálil. Tato forma upálení byla častou používána jako lynčování, třeba během povstání Bohdana Chmelnického, které probíhalo v 17. století na Ukrajině.

Protože upálení na hranici bylo velmi kruté, často odsouzencovi příbuzní nebo blízcí kata podplatili, aby člověk v plamenech dlouho netrpěl. Odsouzený pak mohl být před samotnou popravou zardoušen nebo dostal na krk sáček se střelným prachem.

Smrt v plamenech na hranici našli například poslední velmistr templářského řádu Jacques de Molay, Jana z Arku, astronom Giordano Bruno, reformátoři Jan Hus, Jeroným Pražský, nebo děkan Kryštof Alois Lautner během čarodějnických procesů na Šumpersku.

Související

Jan Opletal

85 let od smrti Jana Opletala. Kdo byl student, který se postavil nacistům?

Jedenáctého listopadového dne letošního roku tomu bude přesně 85 let od chvíle, kdy zemřel Jan Opletal. Mladý student medicíny podlehl těžkým zraněním, která utrpěl na demonstraci proti nacistické okupaci našich zemí dne 28. října 1939. O tomto národním odporu vůči totalitnímu režimu již bylo napsáno mnohé. A kdo byl Jan Opletal?

Více souvisejících

historie upálení

Aktuálně se děje

před 22 minutami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 25 minutami

před 50 minutami

před 1 hodinou

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

Rusko jedinou střelou zahodilo všechny snahy ze studené války. Západ nesmí polevit

Rusko ve čtvrtek podle všeho zaútočilo na Ukrajinu mezikontinentální balistickou střelou. Jde o první případ v historii, kdy některá země zaútočila tímto druhem zbraně na jinou.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy