Strašák v podobě veřejných toalet? Nakazit se na nic je prakticky nemožné

Procesy v lidském těl jsou neúprosné a samy rozhodují, kdy který z nich proběhne. Může se proto lehce stát, že pocítíte nutkavou potřebu na toaletu ve chvíli, kdy po ruce není žádná nóbl restaurace nebo jste mimo domov. V takovém případě vám nezbude nic jiného, než navštívit veřejné WC nebo použít toalety například na benzinové pumpě.

Od jejich návštěvy mnoho lidí odrazuje pochybná hygiena a strach z nákazy nějakou zákeřnou nemocí. Podle serveru Health ale není příliš pravděpodobné, že byste si nějakou bakterii či infekci z veřejných toalet opravdu odnesly.

Muselo by totiž dojít k přesně danému sledu událostí. Předpokladem je, aby měl člověk otevřené zranění v oblasti genitálií, navíc by se oním místem musel dostat do přímého kontaktu s bakteriemi. Pokud ale nějaké takové zranění máte, nepředpokládá se, že byste s ním chodili zrovna na veřejné toalety, které jsou pověstné zejména špinavými záchodovými prkénky.

Pro jistotu ale neuškodí, když si návštěvník utře prkénko toaletním papírem, nebo si jej jím rovnou pokryje. Tím se ještě více minimalizuje riziko možného, i když i tak malého, přenosu infekce.

Nejvíce bakterií se ale paradoxně nenachází na samotných toaletách, nýbrž na klikách a zámcích kabinek. Následné umytí rukou po použití toalety je proto naprostou nutností, jako trik vám také může posloužit papírový kapesník nebo toaletní papír, kterým si dveře při odchodu otevřete.

Pokud s sebou máte nějaké zavazadlo, možná řešíte, kam s ním. Rada je opět jednoduchá. Na háček nebo si jej položte přes nohy. Nikdy jej nepokládejte na zem. Vědci totiž zjistili, že na sedmi centimetrech čtverečních podlahy se vyskytuje přes dva milióny nebezpečných bakterií.

Nelze se také vždy spoléhat na to, že lidé, kteří byli na toaletách před vámi, základní hygienická pravidla dodržovali. Ti navštěvují takové kabinky, kterým byste se měli vyhnout. Jak je ale poznat?

Podle New York Magazine si muži nejčastěji vybírají záchodové kabinky nejblíže ke dveřím, zatímco ženy uvažují přesně naopak a míří ke kabince nejdále od vstupu. Právě mužská metoda je ale lepší, podle výzkumu jsou totiž nejčistší právě kabinky nejblíže u vstupu.

Nejhůře jsou na tom naopak kabinky uprostřed. Lidé si je vybírají nejčastěji, podvědomě totiž preferují zlatou střední cestu, a to platí i v případě veřejných toalet. Tomuto jevu se ostatně říká preference centrality.

Závěrem vás čeká dilema, jestli na usušení rukou použít papírové utěrky nebo elektrické vysoušeče rukou. Moderní vysoušeče na veřejných záchodech jsou ale oproti klasickému utírání papírovými ubrousky mnohem "špinavější." Podle výzkumu vědců z britského Leedsu je v jejich okolí mnohem více bakterií.

Výzkum ukázal, že bakterie, které se vyskytovaly ve vzduchu poblíž vysoušečů, musely být do vzduchu přeneseny právě z rukou.

Tým profesora Marka Wilcoxe z lékařské fakulty univerzity v Leedsu, ve své zprávě říká že ve vzduchu kolem vysokorychlostních vysoušečů, ze kterých vzduch proudí rychlostí stovek kilometrů v hodině, má v sobě až pětkrát více bakterií než ten v okolí klasických horkovzdušných vysoušečů. A dokonce 27x více, než v okolí právě papírových utěrek.