Tajemství, o kterém lidé nemají vědět. Třetina letů má zpoždění, aerolinkám to vyhovuje

Během šedesátých let 20. století trval běžný komerční let z New Yorku do Los Angeles pět hodin, dnes trvá cesta na stejné trase více než šest hodin, ačkoliv se létá stále mezi stejnými letišti. Důvod? Aerolinky tomu říkají anglickým slovem padding (vycpávka) a byly by nejradši, kdyby o této praxi klienti neměli ani tušení.

Pod „vycpávkou“ si představme čas navíc, který si aerolinky dávají na cestu z bodu A do bodu B. Společnosti u zmíněných linek vycházely z předcházející praxe, kdy letouny běžně dosedaly v cílové destinaci se značným zpožděním. Proto do letových plánů zabudovaly jistý časový polštář, aby se to už nestávalo.

„Přesto v průměru 30 % letů dorazí s více než patnáctiminutovým zpožděním,“ konstatuje kapitán Michael Baida pro BBC, přičemž cituje data US Department of Transportation. Padding během uplynulých let toto číslo srazil na nynější úroveň ze 40 %. Aerolinky tak prakticky ošálily systém, namísto zvýšení efektivity totiž prodloužily časy letů.

Cílem aerolinek je „A0“, termín, který je v branži používán pro nulové zpoždění. Podle praxe US Department of Transportation dosáhne na „A0“ i let, který přistane o 14 minut později oproti letovému plánu. To je další důvod, proč dnes letouny častěji dosedají v cíli načas. Čtvrthodina navíc je však důležitá především pro letové dispečery, kteří jsou v dnešní době přehlceni množstvím odletů i příletů.

Michael Baiada vidí jako častý důvod zpoždění liknavost samotných aerolinek, které své letouny ve vzduchu nechávají zcela napospas letové kontrole. Podle něj by naopak měly lety sledovat a přizpůsobovat operace včetně úpravy letové rychlosti.

Podle bývalého vedoucího pracovníka aerolinek Toma Hendrickse je problémem také to, že společnosti navrhují letové plány pro perfektní podmínky. „Prakticky kdykoliv může nastat počasí, kterému se letecká doprava musí samozřejmě adekvátně přizpůsobit,“ řekl BBC. I Hendricks však souhlasí s názorem, že by aerolinky mohly dělat mnohem víc.

Několik důvodů, proč aerolinkám současný stav vyhovuje

Existuje nějaké řešení? Nabízí se jich spousta, například i redukce letů, která je však vzhledem k poptávce prakticky nemožná. Baiada proto přišel se systém BBFM, který pomáhá aerolinkám optimalizovat letovou efektivitu. Testy, které proběhly už v roce 2012, potvrdily, že dochází nejen k redukci zpoždění, ale také emisí a spotřeby paliva.

Hendricks, který byl tou dobou zaměstnán u Delta Airlines, byl zprvu k sytému kritický, dnes už v něm vidí velký potenciál. Připomíná však, že aerolinky v minulosti do podobných technologií investovaly spoustu peněz s rozporuplnými výsledky.

Podle mluvčí organizace AirHelp Palomy Salmeronové pomáhá padding aerolinkám nejen k tomu, aby dorážely načas, ale především slouží k obcházení tříhodinového limitu zpoždění, který stanovila Evropská unie. Minimalizuje se tak možnost, že by musely platit klientům jakoukoliv finanční kompenzaci.

„Aerolinky toho mohou ke zlepšení efektivity udělat spoustu a Baiadovo řešení je jedním z nich,“ vyjádřil se pro BBC letecký konzultant Bob Mann. „Aerolinky ale stále tvrdí, že za zpoždění je zodpovědná letová kontrola, ačkoliv to tak není,“ dodává s tím, že by se letecké společnosti měly naopak snažit samy něco dělat ve prospěch klientů. Čas ukáže, jakým směrem se aerolinky vydají.