Potopení parníku Titanic, největší lodi své doby, je synonymem pro lodní havárii. S neštěstí a lodí samotnou se však pojí řada zajímavostí.
Zejména díky populárnímu filmu s Leonardem DiCapriem v hlavní roli každý ví, že příčinou katastrofy byla srážka lodi s ledovcem. Stejně jako se stala legendou samotná loď, obdobně je na tom i stejnojmenný film. Dodnes se jedná o jeden z nejúspěšnějších filmů historie, získal 11 Oscarů a dlouhou dobu to byl nejvýdělečnější film.
Stavba lodě trvala přibližně tři roky a počítalo se při ní s nejluxusnějším vybavením pro cestující v první třídě. Na palubě byla k dispozici knihovna i holičství nebo plavecký bazén. Jen málokdo by čekal, že již tehdy pro hosty bylo připraveno také hřiště na squash a k následné relaxaci třeba turecké lázně.
I ve filmu mohli diváci pozorovat, jak se smetánka na palubě lodi prohání elektrickými výtahy. Na počátku 20. století se jednalo o absolutní technologický výstřelek. Ve stejné době v Čechách byste napočítali funkční elektrické výtahy v provozu na prstech jedné ruky.
Nebývalý luxus samozřejmě šrouboval cenu palubního lístku do astronomických výšin. Nejdražší lístek stál 870 liber britských šterlinků (na dnešní ceny přibližně 128 000 amerických dolarů). Jinými slovy s trochou nadsázky by dnešní český pasažér za zaoceánskou plavbu na Titanicu zaplatil téměř 3 milióny korun!
Lístek do třetí třídy byl o poznání levnější. Nejlevněji se dalo jet za 3 libry (dnes asi 440 dolarů). I tak se pro nejchudší obyvatele Evropy jednalo celé jmění. Podobné cesty do Ameriky však nejchudší Evropané vykonávali na pravidelné bázi, právě proto, že chtěli uniknout evropské chudobě a začít lepší život za oceánem. Investice do palubního lístku pro ně znamenala zaplatit veškerým životním majetkem. V současnosti se odhaduje, že v USA žije přibližně 2 milióny potomků, takovýchto migrantů z Československa (tehdy pod Rakouskem-Uherskem).
Titanic měl kapacitu pro převoz 2603 pasažérů, a o pohodlí posádky se staralo neuvěřitelných 899 lidí, kteří se pochopitelně věnovali především cestujícím v první třídě.
Loď se střetla s ledovcem 14. dubna 1912 v 23:40, 15. dubna v 2:20 po necelých třech hodinách boje o život loď klesla ke dnu, kde odpočívá dodnes a díky ochraně vraku jako památky UNESCO k jejímu vyzdvižení pravděpodobně nikdy nedojde.
Související
Příběh, který dodnes fascinuje svět: Jak došlo k objevení vraku Titaniku?
Tragédie ponorky Titan byla nevyhnutelná, řekl bývalý zaměstnanec OceanGate
Titanic , historie , Lodní nehody
Aktuálně se děje
před 13 minutami
Rulík zhodnotil své poslední MS u národního týmu. Je rád za čtvrtfinále
před 59 minutami
Trumpovo jméno má být odstraněno z názvu Kennedyho centra, rozhodl soud
před 1 hodinou
Babiš oznámil, že nový zákon o ČT a Českém rozhlase nevznikne
před 2 hodinami
Lebka svaté Zdislavy je zpět v Jablonném. Převzal ji arcibiskup Přibyl
před 3 hodinami
Potvrzeno výstrahou. Meteorologové očekávají bouřky, budou silné
před 4 hodinami
Trump přibral, měl by držet dietu. Lékař popsal zdravotní stav prezidenta
před 5 hodinami
Válka na Ukrajině se blíží ke konci, tvrdí ruský vůdce Putin
před 5 hodinami
Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití
před 6 hodinami
Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře
před 7 hodinami
Trump řešil s poradci Írán a nic neoznámil. Dohoda tak stále není potvrzena
před 8 hodinami
Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí
včera
OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu
včera
Putin odmítá zemřít. Boj proti stárnutí se stal hlavní prioritou Kremlu, píše WSJ
včera
Trump se v Bílém domě zavřel do krizové místnosti. Rozhoduje o Íránu
včera
Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou
včera
NATO je připraveno bránit každý palec svého území, řekl Rutte po dopadu dronu v Rumunsku
včera
Evropská unie uvolňuje Maďarsku 16 miliard eur
včera
Jak funguje prodej amerických zbraní Tchaj-wanu a proč se Číně nelíbí?
včera
Spojené státy a Írán dosáhly předběžné dohody o otevření Hormuzského průlivu
včera
Rumunsko vysvětlilo, proč ruský dron nesestřelilo
Nedostatek času a striktní právní omezení, v jejichž rámci musí armáda v době míru fungovat, byly hlavními důvody, proč nebylo sestřeleno ruské bezpilotní letadlo v rumunském městě Galați. Brigádní generál Gheorghe Maxim uvedl, že prvním zásadním limitem je legislativa, která vojákům zakazuje zahájit palbu způsobem, jenž by jakkoli zasáhl do vzdušného prostoru sousedního státu. Zneškodnění vzdušného cíle navíc vyžaduje určitou časovou lhůtu pro detekci, identifikaci a samotný zásah, přičemž čtyři minuty, které měla obrana k dispozici, představovaly extrémně krátký úsek.
Zdroj: Libor Novák