Tajemství města Olomouc: Založil jej římský císař Julius Caesar?

Nejstarší známky osídlení v prostoru dnešního města jsou již z období mladšího paleolitu, tedy v době 10 000 př. n. l. Z této doby pochází především doklady v podobě kamenných nástrojů. Souvislé osídlení se zde následně objevuje během neolitu a je spojeno s lidem kultury s lineární keramikou. V době markomanských válek na počátku našeho letopočtu zde byl doložen zatím nejsevernější římský pochodový tábor, konkrétně v místech Olomouc-Neředín.

Právě s římskou dobou je ve starších, romantických pracích spojen původ města Olomouce. K této domnělé antické fundaci se vztahují nálezy spojené s římskou kulturou. Při budování města se totiž našla mimo jiné mince císaře Septima Severa. Alespoň tak je to psáno v místní barokní kronice. Nejspíše už někdy na přelomu 15. a 16. století vzniká pověst, že město bylo založeno samotným Juliem Caesarem a to konkrétně v roce 57 př. n. l. Pověst vycházela mimo jiné od toponyma Olomouce a jména J. Caesara, ve kterém hledala podobnou zvukomalebnost –  Juliomontium.

Ze 16. století pochází i první oslavné básně na počest antického původu města. Následně se však objevují i první polemiky nad skutečnou historií Olomouce, například od Bartoloměje Paprockého z Hlahol. Jan Skála z Doubravky a Hradiště, tehdejší olomoucký biskup a historik se však antické fundace zastával a sepsal celou pověst o jeho vzniku, stejně jako doklady v podobě antických nálezů (mince císařů, antické bronzy, náhrobky antických vojáků).

V 17. století se objevuje nová teze, že byla Olomouc založena J. Maximem, velitelem římských vojsk na Dunaji za časů císaře Septima Severa (vládl 193 – 211 n. l.). Postupem doby se začínají objevovat další výklady, stejně tak se začali objevovat další argumenty i protiargumenty, například Josef Vratislav Monse či Josef Dobrovský. Vzniklo dokonce i falzum Atlas Austriacus, které ukazuje antické nálezy z Olomouce a okolí (tzv. Mollova sbírka), jejíž snahou bylo opět podpořit antický původ města.

Definitivní zpochybnění antického původu města přichází až v 19. století v kritickém dějepisu. Vyjádřil se k tomu například J. V. Fischer. Hlavní odpovědi na počátky města však přináší až archeologické výzkumy během 20. století.

Archeologické nálezy skutečně potvrzují přítomnost Římanů, ovšem jen krátkodobou. K dalšímu osídlení v prostorách dnešního města dochází až po příchodu Slovanů, snad již někdy v 6. století, přičemž v následujícím století v lokalitě Povel a Nové Sady vzniká hradiště. To bylo nejspíše v 9. století zničeno a opět obnoveno již pod sférou vlivu Velkomoravské říše. Na rozdíl od ní však během 10. století přežívá a dokonce zažívá příliv nového obyvatelstva, nejspíše v souvislosti s pohybem lidí, kteří odcházeli ze zničených hradišť na jižní Moravě.

Již od této doby zde můžeme sledovat zárodky dnešního města, čemuž ještě více napomohlo období na počátku 11. století, kdy se Morava připojila k Čechám a z Olomouce se stalo důležité správní centrum dané oblasti. Vedle přemyslovského hradiště se zde rozvíjí okolní osady. Následně zde vzniká biskupství.

Co se týká samotného jména Olomouc, dodneška je jeho původ předmětem diskuzí a nebyl zcela přesvědčivě zodpovězen. Někdy se slovo rozděluje na Olo-mouc, přičemž druhá část -mouc by měla souvislost se staročeským slovesem mútit, tj. hlučet, první část by mohla vycházet z hypotetického praslovanského slova *ol, tj. pivo. Jiný výklad operuje s hypotetickým osobním jménem Olomút, kdy tedy mělo jít původně o „ves v Olomútově vlastnictví“. Osobní jméno Olomút ale není doloženo a nedává ve slovanských jazycích smysl. První doložená písemná zmínka o Olomouci pochází z Kosmovy kroniky z roku 1055.