Cibule nesloužila jen k jídlu. K čemu ji naši předci používali?

Cibuli používali naši předci při přípravě pokrmů již v pravěku. Zároveň ji považovali za lék na nejrůznější neduhy. Na zdánlivě obyčejnou cibuli nedají dopustit někteří lidé dodnes.

Nejstarší doklady o pěstování cibule sahají někdy do 3. tisíciletí před naším letopočtem. Tehdy cibuli pěstovali obyvatelé staré Mezopotámie. O něco později se cibule začala využívat i ve starověkém Egyptě, kde platila za lék. Z Egypta se cibule dostala do oblasti Středomoří.

Lze sice předpokládat rozšíření cibule i v pravěké střední Evropě, ovšem nedochovaly se nám žádné archeologické nálezy. Není divu – cibule se v půdě jenom velmi špatně zakonzervuje. Nejstarší písemná zmínka o cibuli z našeho prostředí pochází z roku 1073 a jejím autorem je známý kronikář Kosmas. Ten ve svém díle napsal o snídani olomouckého biskupa Jana, která se skládala právě z cibule, sýra a kmínu. Za toto prosté jídlo, které se nehodilo pro biskupa, měl Jana dokonce zbít pražský biskup Jaromír, který byl znám pro svou vznětlivou povahu a agresivitu.

Ve středověku se cibule konzumovala jak syrová, tak tepelně upravená. V kuchyni se využívala při přípravě pokrmů z masa, někdy se spolu s cibulí maso peklo, ovšem nebylo to zvykem, jako je tomu dnes. Z pozdějšího období, ze 17. století, je znám třeba recept na hovězí pečeni na hruškách a cibuli.

Středověcí a raně novověcí lékaři a léčitelé nedali na cibuli dopustit. Coby lék se smíchávala se sádlem, fíky, rozinkami nebo medem. Takovéto masti pak pomáhaly například na otlačeniny, odřeniny, opruzeniny, otoky i vředy. Konzumace cibule také měla zmírňovat projevy dny a zbavit tělo vodnatelnosti. Z cibule se získávala šťáva, která se užívala při kašli a nachlazení, při silné rýmě se lila přímo do nosu, mazala se na dásně v případě bolestí zubů. V době morových epidemií se cibule jako prevence vzniku tohoto onemocnění konzumovala ve velkém. V některých raně novověkých knihách je psáno, že šťáva z cibule zabraňuje vypadávání vlasů, a tedy i plešatosti.

Dnes jsou již některé účinky cibule na lidské zdraví skutečně prokázány. Cibule může posloužit jako účinné přírodní antibiotikum, protože dokáže zneškodnit některé bakterie. Pomáhá při kašli a nachlazení, při bodnutí hmyzem, zmírňuje bolest uší a napomáhá lepšímu trávení. Čistí močové cesty i dýchací ústrojí. Naši předci se tedy v mnohém nemýlili.

Ze středověku je také doložen zvyk bojování za pomocí cibule proti škůdcům na zahradě. Cibuli tehdy lidé strkali do myších děr nebo krtinců.

V minulosti však lékaři a učenci nedoporučovali příliš častou konzumaci cibule. Syrová se měla jíst co nejméně, protože by člověku způsobila nepříjemnosti v podobě nadýmání, bolestí hlavy nebo špatné sny. Někteří lékaři dokonce věřili, že konzumace syrové cibule může mít na svědomí ztrátu zraku nebo paměti. Aby cibule neškodila, měla se jíst pouze po tepelné úpravě a ideálně s tučným masem. Ve středověké a raně novověké kuchyni se cibule používala velmi často, a to i přes výše zmíněné rady lékařů. Ostatně i dnes se kuchaři bez cibule neobejdou.

Související

Vánoce, ilustrační fotografie.

Vánoce za dob protektorátu. Jak Češi trávili svátky za nelehkých časů

Přesně před 85 lety, v roce 1939, zažívali Češi první nesvobodné Vánoce za nacistické okupace. Tyto svátky si lidé v našich zemích ještě užívali bez výraznějších omezení, v letech následujících už byly Vánoce poznamenány nacistickou propagandou i řadou omezení. Jak Češi trávili Vánoce za nelehkých dob protektorátu a druhé světové války?
Josef Toufar před „svým“ kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Číhošti.

Adventní zázrak v Číhošti. Estébáci pak kněze Toufara umučili

Byla třetí adventní neděle, 11. prosince roku 1949. V malé obci Číhošť na Vysočině tehdy sloužil mši svatou farář Josef Toufar a při té došlo ke zvláštní události, pro kterou se ujalo označení číhošťský zázrak. Ten odstartoval zatýkání zcela nevinných lidí Státní bezpečností a vykonstruovaný proces, který Toufara připravil o život.

Více souvisejících

historie potraviny jídlo cibule

Aktuálně se děje

před 9 minutami

Aktualizováno před 49 minutami

Letoun, který havaroval v Kazachstánu, jen krátce před pádem.

V Kazachstánu spadl letoun s desítkami lidí na palubě

V Kazachstánu havaroval dopravní letoun Embraer ázerbajdžánských aerolinek s více než sedmi desítkami lidí na palubě. Po nehodě začal hořet. Podle dostupných informací přežilo havárii nejméně 12 osob. Příčina nehody není v tuto chvíli známá. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Zimní počasí, ilustrační fotografie.

Povánoční počasí. Očekává se přechodné oteplení

Po vánočních svátcích se v Česku přechodně oteplí, když v pátek vyšplhají teploty až na osm stupňů. Na poslední víkend letošního roku se však znovu lehce ochladí, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Tři princezny byly letošní premiérovou štědrovečerní pohádkou. Prohlédněte si galerii

RECENZE: Tři princezny jsou dalším nekonzistentním a paradoxně zpátečnickým pokusem o inovaci

Nové štědrovečerní pohádky České televize jsou každoročně pod ostrým drobnohledem a nejsledovanějším programem dne. Po několikaleté nadvládě režiséra Karla Janáka, i když s občasnými pauzami, se režie ujal svěží tvůrce stylizovaně autentických tragikomedií Tomáš Pavlíček. Jakkoli je jeho snaha dělat pohádku odlišně znatelná a sympatická, postupně se drolí do stereotypních cestiček.

včera

Vánoce, ilustrační fotografie.

Vánoce za dob protektorátu. Jak Češi trávili svátky za nelehkých časů

Přesně před 85 lety, v roce 1939, zažívali Češi první nesvobodné Vánoce za nacistické okupace. Tyto svátky si lidé v našich zemích ještě užívali bez výraznějších omezení, v letech následujících už byly Vánoce poznamenány nacistickou propagandou i řadou omezení. Jak Češi trávili Vánoce za nelehkých dob protektorátu a druhé světové války?

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

23. prosince 2024 21:33

Chce vést „suverénní zahraniční politiku“, nemá na to. Je plánem Fica udělat ze Slovenska ruský protektorát?

Slovenský premiér Robert Fico v neděli dorazil do Ruské federace a jednal s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Ukázal tak, že nejedná v zájmu své země, ale v zájmu vlastním. Dává v sázku budoucnost a bezpečnost nejen Slováků, nýbrž i jejich sousedů.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy