V minulosti byla žena po porodu považována za osobu tzv. nečistou. To mimo jiné znamenalo, že nesměla přijít do styku s ostatními lidmi a musela naopak dodržovat jisté zákazy. Období šestinedělí tak bylo doprovázeno omezeními a pověrami.
V minulosti byla žena po porodu považována za osobu tzv. nečistou. To mimo jiné znamenalo, že nesměla přijít do styku s ostatními lidmi a musela naopak dodržovat jisté zákazy. Období šestinedělí tak bylo doprovázeno omezeními a pověrami.
Jako na „nečistou“ bylo pohlíženo na ženu po porodu takřka ve všech kulturách světa. Některé primitivní národy tento zvyk udržují i dnes. Některá omezení a pravidla chování v období šestinedělí měla za cíl ochránit maminku i novorozence po zdravotní stránce, jiná zabraňovala působení temných sil.
Dokud žena nepodstoupila očistný rituál, hrozilo jí takřka permanentní nebezpečí. Alespoň tomu věřili naši předci, a to mnohdy ještě v minulém století. Proto musela šestinedělí strávit v izolaci, v posteli umístěné v koutě světnice. Tento prostor byl pak od zbytku místnosti oddělen tzv. koutní plachtou – koutnicí. Plachtu mezi sebou ženy v rodině většinou dědily. Kout musel být ještě před příchodem dítěte na svět vykropen svěcenou vodou. Dále se dodržovala jistá regionální specifika, jako bylo například vykuřování kouta kadidlem nebo vkládání chleba či česneku pod polštář rodičce. Tímto způsobem měla být rodička spolu se svým dítětem ochráněna před nepříznivými vlivy z okolí.
Zároveň se však věřilo, že šestinedělka může negativně působit na své okolí – že může být zdrojem zlých sil. Nečisté období ženy po porodu zpravidla ukončil až církevní úvod v kostele. Sama rodička mohla působení temných sil minimalizovat, a to zpravidla modlitbou – minimálně třikrát denně. Před uhranutím chránila žena sebe i své dítě červenou stužkou, kterou si většinou přivazovala k ruce. Ze stejného důvodu bylo nutné mít v koutě nějaký svěcený předmět, růženec nebo tzv. hromové kameny. Jednalo se o zvláštně tvarované kameny nebo pozůstatky pravěkých nástrojů nalezené na poli. Naši předci věřili, že vznikly při zarytí blesku do půdy a mají ochranný účinek.
Žena po porodu nesměla vycházet z domu a účastnit se veřejných akcí. Věřilo se totiž, že kam šestinedělka vstoupí, tam s sebou přinese nějaké neštěstí – bouři, povodeň, požár, neúrodu nebo dokonce smrt. V některých krajích mohla rodička kout opustit, ale nesměla vyjít ze stavení a vykonávat domácí práce.
Omezení v šestinedělí bylo spojeno i s hygienou. Po porodu bylo ženě zakázáno se mýt a česat, a to většinou po dobu jednoho týdne. Po týdnu jí mohla některá žena rozčesat vlasy. Pokud by tuto činnost prováděla sama rodička, vypadaly by jí prý všechny vlasy. Týden po porodu také musela žena zůstat ve stejných šatech, teprve pak se mohla převléci.
Období šestinedělí bylo v minulosti také obdobím ticha. Po celý den nesměla rodička mluvit nahlas, ale musela šeptat. Proč? Lidé totiž věřili, že hlas šestinedělky přivolává pohromy. Teprve po západu slunce mohla žena nahlas promluvit.
Rozšířena byla i pověra o tom, že čeho se žena dotkne, tomu uškodí. Pokud by tedy vstoupila na pole, způsobila by tak neúrodu. Dotkla-li by se stromu, ten by pak neurodil ovoce. Nesměla ani cestovat vozem – hrozilo totiž splašení koní. Zpravidla bylo šestinedělce zakázáno vykonávat jakoukoli domácí práci. To bylo ovšem i vcelku praktické. Žena si odpočinula po náročném porodu a mohla se v klidu věnovat dítěti.
S obdobím šestinedělí byl spojen zvyk, který je označovaný jako „nošení do kouta“. Příbuzné osoby, někdy ženy z celé vesnice, rodičce do kouta přinášely většinou něco k jídlu, výjimečně o drobné dary. Jednalo se tedy o jakousi materiální pomoc rodině. Chudí lidé se právě v tomto období mohli dobře najíst. Tato tradice se ve venkovském prostředí běžně praktikovala ještě na konci 19. století. Každá šestinedělka přitom měla dostávat nějakou polévku, ideálně masový vývar s nudlemi. Nudle v pokrmu měly svou symboliku – musely být dlouhé, aby dítě prožilo dlouhý život. Kromě polévky maminka (a celá rodina) dostávala nejrůznější pečivo, ovoce či pečené maso. Všechno jídlo se tradičně donášelo ve speciálních nádobách vyrobených pouze k tomuto účelu. Říkalo se jim koutní hrnce nebo koutňáky, které byly opatřené poklicí a velkým uchem.
Také „nošení do kouta“ bylo spojováno s pověrami. Na Hořicku bylo třeba zvykem přinášet rodičce slepici i s nohama, aby se dítě naučilo brzy chodit. Velmi rozšířená byla víra, že talíře, na kterých byly šestinedělce servírovány pokrmy, se neměly umývat. Tak by se z nich smylo donesené štěstí. Otec dítěte si zase s návštěvami musel připít vínem nebo kořalkou na zdraví dítěte. Pivo, víno a někdy i kořalka byly podávány také maminkám. Věřilo se totiž, že pak bude mít žena hodně mléka. Na Luhačovicku se dodržovalo pravidlo, že pokud přivedla žena na svět chlapce, dostávala do kouta kohouta, v případě narození děvčátka slepici.
15. března 2025 17:00
Největší vězeňská vzpoura v Československu. Vyvolalo ji rozhodnutí Václava Havla
Související

Rh faktor v těhotenství: Co se může stát, když si krev „nesedne“?

Většina Čechů podporuje svobodu rozhodování o interrupcích i eutanazii
těhotenství , porody , historie , pověry
Aktuálně se děje
před 30 minutami

Dubnové důchody doprovodí změny. Reagovat musí i pošťáci
před 3 hodinami

Policisté z kauzy napadení dívky v Praze vyvázli s podmínkami
před 4 hodinami

Počasí o víkendu: Za zimou musíte na hory. Podmínky se zhoršují
před 5 hodinami

Politico: Trump v úřadu je stejný zlom pro svět, jako 11. září a Berlínská zeď
před 5 hodinami

Řízená střela dlouhého doletu Neptun je ukrajinským esem v rukávu
před 6 hodinami

Jak urovnat spor se Slovenskem? EU zvažuje využití rozsáhlých podzemních zásobníků na Ukrajině
před 6 hodinami

Kdo se postaví Izraeli? Odpověď je smutná a jednoduchá
před 7 hodinami

Česko se rozloučilo se zpěvákem Josefem Zímou
před 7 hodinami

Měla to být nejzábavnější AI na světě. Muskův chatbot Grok rozložil Indii, zasáhnout musela i vláda
před 8 hodinami

Izrael vydal rozkaz k obsazení Pásma Gazy, Hamásu hrozí anexí
Aktualizováno před 8 hodinami

Trump vydal nařízení, kterým rozpustí ministerstvo školství. Studenti se bojí o budoucnost
před 8 hodinami

Koalice, které stačí pět procent? SPD podepsalo memorandum s dalšími stranami, chtějí do vlády
před 8 hodinami

Musk pod tlakem: Tesla stahuje ze silnic Cybertrucky, zatímco čelí sérii útoků na svá vozidla i prodejny
před 11 hodinami

Prezident Pavel dorazil na Ukrajinu. Setká se se Zelenským a Šmyhalem
před 12 hodinami

Rusko se bude rozšiřovat všemi směry, cílem je likvidace Ukrajiny, prohlásil tajemný Putinův poradce Surkov
před 13 hodinami

Tvrdá slova z OSN: Připravme se na to, že lidé budou kvůli Trumpovi umírat
před 13 hodinami

Trump je jediný, kdo věří, že dosáhne míru na Ukrajině. Paralyzuje tím ale celou Evropu
před 13 hodinami

Letecká doprava kolabuje. Letiště Heathrow kvůli požáru nefunguje, dopady pocítí celý svět
před 15 hodinami

Předpověď počasí na víkend: Teploty vyrostou, čeká nás typické jaro
včera
Ester Ledecká přepisuje historii. Po bronzu z lyžařského sjezdu má zlato ze snowboardingu
Česká zimní sportovní královna Ester Ledecká potvrdila, že se jí tak neříká náhodou. Zase jednou totiž přepisovala svým výkonem historii a stala se tak nesmrtelnou. Přestože už letos jednu medaili z mistrovství světa má, ve čtvrtek se jí podařilo získat další medaili z dalšího letošního mistrovství světa. Jak známo, v únoru v rakouském Saalbachu získala ve sjezdu v rámci světového šampionátu v alpském lyžování bronzovou medaili (což byla první medaile z MS v historii pro nějakého českého alpského lyžaře), nyní na ni navázala na mistrovství světa ve snowboardingu, tedy v druhém zimním sportu, který tento sportovní fenomén provozuje. Stalo se tak v paralelním obřím slalomu ve švýcarském Svatém Mořici, který s přehledem ovládla a stala se tak mistryní světa.
Zdroj: David Holub